Zelenskyj chtěl 40denní ofenzivou donutit Kreml k míru. Výsledek? Ukrajina ztratila Černé moře, ale Rusové trpí jako nikdy

Nebyla to klasická ofenzíva s tankovými klíny a postupem po mapě. Šlo o něco jiného: systematickou kampaň dálkových úderů, sankčního tlaku a ekonomického opotřebování, která měla Kremlu ukázat, že válku „nepřečká“. Volodymyr Zelenskyj to 26. července 2025 řekl přímo ve svém večerním projevu: je třeba tlačit na Rusko tak silně, aby příští rok už nebyla válka. Čtyřicet dní mezi 26. červnem a 4. srpnem 2025 pak ukázalo, co takový tlak dokáže, a co ne.

Čtyřicet dní, které Rusko bolely

Žádný oficiální ukrajinský název pro tuto operaci neexistuje. Ale čísla, která za ní stojí, mluví jasně. Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ztratilo Rusko mezi 26. červnem a 5. srpnem přibližně 42 510 vojáků, 103 tanků, 1 464 dělostřeleckých systémů a 7 467 operačně-taktických dronů. Samotný červenec ukrajinské MO shrnulo jako ztrátu ekvivalentní třem divizím: 33 220 příslušníků a 1 190 dělostřeleckých systémů za jediný měsíc.

Kampaň vyvrcholila 4. srpna úderem ukrajinské bezpečnostní služby SBU na leteckou základnu Saky na okupovaném Krymu. Právě Krym se stal hlavním terčem: Kyjev na něj mířil kombinací námořních dronů, raket a speciálních operací, aby narušil ruskou vojenskou logistiku a demonstroval, že poloostrov není bezpečným zázemím.

Oproti kurské operaci ze srpna 2024, kdy ukrajinské jednotky fyzicky vstoupily na ruské území a držely pozice, šlo v létě 2025 o jinou filozofii. Žádné obsazování, žádné vlajky na ruských budovách. Místo toho systematické ničení skladů, letišť a logistických uzlů hluboko v týlu.

Proč vysoké ztráty neznamenají vítězství

Tady je háček celé kampaně. Rusko krvácelo, ale současně nepolevilo. Červenec 2025 přinesl 5 523 bojových střetů na frontové linii a 3 786 klouzavých bomb dopadlo na ukrajinské pozice. Kreml držel mimořádně vysoké tempo útoků, jako by opotřebení vlastních sil prostě akceptoval.

OSN ve své zprávě za červenec 2025 zaznamenala rekordní měsíční civilní ztráty od května 2022. Ruské údery na ukrajinskou energetiku a přístavy pokračovaly bez přestávky. Zelenskyj ještě 18. července řešil s norským premiérem posílení protivzdušné obrany a energetickou odolnost před zimou, protože věděl, že odveta přijde a Ukrajina na ni nemá dostatečný ochranný deštník.

K tomu se přidala vnitropolitická krize. Na konci července propukly první velké protivládní protesty od začátku plnohodnotné invaze, a to kvůli sporné právní změně ohrožující nezávislost protikorupčních institucí NABU a SAPO. Zelenskyj musel 27. července telefonovat s šéfkou Evropské komise von der Leyenovou a slíbit nový zákon. V momentě, kdy se snažil tlačit na Moskvu, musel hasit požár doma.

Co znamená „ztráta Černého moře“

Ukrajina Černé moře neztratila doslova. Námořní koridor, který Kyjev vybudoval po zatlačení ruské flotily, fungoval dál: k polovině května 2025 jím prošlo 120 milionů tun nákladu. Ukrajinské přístavy za celý rok 2025 splnily více než 95 % plánovaného obratu. Čornomorsk v červnu 2025 řešil koordinaci „stabilního provozu“ s klíčovými hráči na trhu. V Oděse se v červenci opravoval portový nadjezd a organizovala těžká doprava. To není obraz mrtvých přístavů.

Jenže bezpečí a plynulost jsou něco jiného než holý objem. Od července 2023 bylo na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti vedeno přes 80 útoků. Jen v roce 2025 přesáhly prostoje z bezpečnostních důvodů v oděských přístavech jeden celý měsíc. Ukrajinská přístavní správa v září 2025 oznámila instalaci 38 dodatečných mobilních krytů pro pracovníky přístavů, protože lidé tam pracovali pod palbou.

Ztráta Černého moře tedy neznamená, že lodě přestaly plout. Znamená, že každá tuna obilí, každý kontejner s olejninami stojí víc: na pojištění, na logistice, na čase. Provoz běží, ale v režimu válečné improvizace, kde je každý den sázkou.

Oboustranně drahá patová situace

Pro Česko to zatím neznamená cenový šok na pultech. Světová banka v dubnu 2025 očekávala u komodit spíše pokles cen. Dopad jde hlavně přes rizikovou přirážku v dopravě: dražší pojištění, delší trasy, vyšší náklady na logistiku. EU současně posilovala pozemní koridory solidarity: v lednu 2025 byl otevřen modernizovaný kontrolní bod Mostyska II na polsko-ukrajinské hranici, rozvíjely se projekty na rumunské ose. Česká muniční iniciativa a dodávky vojenské pomoci systémově neuvízly.

Zelenskyj sázel na to, že tlak na ruský týl a Krym vytvoří politický efekt dřív, než Moskva plně zúročí odvetu. Podle dostupných dat se to nestalo. Rusko zaplatilo obrovskou cenu v lidech i technice, ale kurz nezměnilo. Ukrajina zasadila bolestivé rány, ale sama čelila rekordním civilním ztrátám, úderům na energetiku a vnitropolitickému pnutí.

Čtyřicet dní mezi červnem a srpnem 2025 tak nejlépe vystihuje jedno slovo: opotřebení. Oboustranné, brutální a bez rozhodnutí. Ukrajina dokázala, že umí Rusko bolet jako nikdy předtím. Kreml dokázal, že je ochoten tu bolest snášet.