Ruské útočné skupiny operují podle polského analytického centra OSW zhruba 5,5 km od kramatorského letiště. Město ale neobléhají, škrtí ho.
Když se v prosinci 2025 zhroutila obrana Siversku, nestalo se to kvůli jednomu frontálnímu útoku. Ukrajinské jednotky ztratily výšiny severně od města, logistika se stala podle jejich vlastních slov „extrémně obtížnou“ a obrana v nížině „téměř nemožnou“. Teprve pak přišel rychlý konec. Dnes se totéž schéma (ztráta výšin, dronový lov na zásobovací trasy, infiltrace malých skupin) rozvíjí kolem čtyřikrát většího cíle: slovjansko-kramatorské aglomerace, páteře celé ukrajinské obrany v Doněcké oblasti.
Co přesně znamená „méně než 10 km“
Vzdálenost, která se opakuje v titulcích, není jednoznačná, protože se v čase posouvá a pokaždé se vztahuje k něčemu jinému. V červenci 2025 OSW uvádělo, že ruské síly jsou méně než 10 km od hlavní zásobovací trasy ukrajinského uskupení vedeného z Kramatorsku, tedy od silnice, ne od centra města. O rok později, v červenci 2026, už tentýž institut hlásil ruské útočné skupiny asi 5,5 km od kramatorského letiště. Tlak přitom nepřichází z jednoho směru. Z východu se otevřel po pádu siverské linie, ze severu míří přes lymansko-slovjanský koridor a z jihu přes osu Kostjantynivka–Družkivka.
Právě proto je zavádějící sledovat jedinou čáru na mapě. Boj o Kramatorsk se neodehrává u jeho okraje. Odehrává se na silnicích, výšinách a dronových zónách v okruhu desítek kilometrů.
Past, která není metafora
Slovo „past“ evokuje obklíčení, kleště, dramatický manévr. Realita je prozaičtější a o to nebezpečnější. Ruský generální štáb kolem aglomerace buduje něco, čemu analytici ISW a CTP říkají bojová izolace: FPV drony, optovláknové drony, repeaterové a takzvané spící drony systematicky loví vozidla na zásobovacích trasách, znesnadňují evakuaci civilistů a nutí obránce opouštět hlavní komunikace.
Jak to vypadá v praxi? V první polovině července 2025 Doněcká oblastní správa zaznamenala 21 útoků na silnici T-05-14 Kramatorsk–Dobropillja. Tři lidé zahynuli, deset bylo zraněno. Od 16. července byla trasa pro civilisty uzavřena úplně. Polovina silnice už tehdy dostávala antidronové sítě, fyzický důkaz, že zázemí se mění v bojiště. V květnu 2026 ukrajinský mluvčí potvrdil, že ruské průzkumné drony operují 30 až 70 km od fronty a zintenzivnily přelety přímo nad Kramatorskem. Město se tak ocitá uvnitř dronového prostoru války, i když frontová linie je stále kilometry daleko.
Scénář, který zafungoval u Siversku
Vzorec je čitelný zpětně. U Siversku ruské velení nejprve získalo dominantní výšiny severně od města. Pak zhoršilo logistiku natolik, že obránci nemohli efektivně zásobovat pozice v nížině. Nakonec město tlačilo z více směrů a přinutilo Ukrajince k ústupu. Do 16. prosince 2025 Rusové ovládli Siversk úplně a vytlačili obránce na linii Riznykivka–Zakitne.
Kolem slovjansko-kramatorského uzlu se od jara 2026 objevují tytéž prvky. ISW v březnu popisovalo zintenzivnění útoků na výšiny východně od Slovjansku a souběžný tlak na jižní cíp takzvaného pevnostního pásu. V červnu analytici zaznamenali přípravu infiltrací u Dobropillji a koncentraci sil pro možný postup podél řeky Kazennyj Torec k Družkivce. Nejde o kopii siverského scénáře jedna ku jedné, cíl je mnohonásobně větší, čtyři města s odhadovanými 200 až 300 tisíci civilisty. Ale logika je stejná: nedobývat město, udělat ho neudržitelným.
Proč Ukrajina scénář vidí, ale nedokáže ho zlomit
Varování přicházela včas. Už v lednu 2025 prezident Zelenskyj posílil velení v Doněcké oblasti a Mychajla Drapatého poslal do čela operačně-strategického uskupení Chortycja. Ukrajinska Pravda v červnu 2025 psala, že útok na Kostjantynivku šlo vyčíst z ruských přesunů o měsíce dříve. Drapatyj, který se v červenci 2026 stal vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil, prosazoval defenzivnější přístup, ale podle zdrojů Ukrajinské Pravdy měl omezenější operační volnost než jeho předchůdci.
Hlavní problém ale není v jednom veliteli. Je systémový:
- Kritický nedostatek dělostřelecké munice.
- Pomalé doplňování personálu.
- Ruský náskok v některých kategoriích dronů; ISW v srpnu 2025 uvádělo 375 až 425 FPV denně jen v kramatorském směru.
Česká muniční iniciativa běží dál, pro rok 2026 bylo podle ČT24 nasmlouváno zhruba milion kusů velkorážové munice, ale počet donorů klesl na devět a Babišova vláda deklarovala, že do ní nepůjdou peníze z českého rozpočtu. NATO na summitu v Ankaře přislíbilo Ukrajině 70 miliard eur vojenské pomoci pro rok 2026. Otázka je, zda pomoc dorazí dřív, než se logistická smyčka kolem aglomerace utáhne.
Ani sprint, ani nezvratnost
Rychlý pád celé aglomerace z otevřených zdrojů neplyne. V únoru 2026 ISW hodnotilo, že Rusko je stále zhruba 23 km od Slovjansku a přes Kostjantynivku nepostupuje rychle. Analytický projekt DeepState ve stejném měsíci odhadoval, že při tempu roku 2025 by Rusům úplné dobytí celé Doněcké oblasti trvalo nejméně 742 dní. Ukrajinské síly navíc v roce 2026 ničily ruské dronové uzly, držely části prostoru u Serhijivky a Bilyckeho a místy podnikaly protiúdery.
Jenže Rusové nepotřebují sprint. Stačí jim levné, vytrvalé škrcení malými skupinami a drony. A evakuace z Kramatorsku a Slovjansku už není teorie, od 9. června 2026 běží nucená evakuace rodin s dětmi z vybraných ulic obou měst. Úřady neřeší, zda lidi dostat pryč. Řeší, jak rychle a odkud.
Kramatorsk zatím nestojí před frontálním útokem. Stojí před pomalým dušením, a právě to je scénář, který u Siversku zafungoval.