Kreml vsadil na Trumpa a prohrál čas. Ukrajinské drony teď pálí sklady i rafinerie a Rusko nemá s kým jednat o míru

Dne 15. srpna 2025 seděli Donald Trump a Vladimir Putin na Aljašce u jednoho stolu. Bílý dům mluvil o průlomu, o navazující schůzce Putin–Zelenskyj, o nové bezpečnostní architektuře pro Evropu. Trump sám ale po jednání řekl větu, která se zpětně čte jako epitaf celé sázky: „Dohoda neexistuje, dokud neexistuje.“ Dohoda nebyla. A v červnu 2026 Reuters popsal situaci jednoduše: na stole není žádný strukturovaný diplomatický proces, Moskva si stěžuje na nenaplněná „ujednání“ a odmítá evropskou mediaci. Kreml vsadil na to, že americký prezident dotlačí Kyjev k ústupkům a Evropu k přijetí ruského rámce. Místo toho dostal čas, ve kterém se válka přesunula hlouběji do jeho vlastního zázemí.

Sázka na Trumpa: co Moskva čekala a co dostala

Kremelská strategie po Anchorage stála na jednoduché logice. Trump je transakční politik, chce rychlý výsledek, má páku na Kyjev i na evropské spojence. Stačí počkat, až Washington zatlačí, a na stole bude dohoda výhodná pro Moskvu: územní zisky, neutralita Ukrajiny, rozvolnění sankcí.

Jenže summit skončil bez jediného závazného dokumentu. AP ho shrnula slovy „bez jakéhokoli skutečného pokroku“. Bílý dům sice pár dní poté prezentoval plán na další jednání a na evropskou bezpečnostní roli, ale šlo o politické narativy, ne o podepsané texty. Do léta 2026 z Anchorage nezbyl funkční kanál. Ruská strana přes Reuters v červnu tvrdila, že Spojené státy nenaplnily to, na čem se oba prezidenti údajně shodli. Americká strana žádné takové závazky nepotvrdila.

Výsledek? Moskva strávila deset měsíců čekáním na průlom, který nepřišel. A zatímco čekala, Ukrajina změnila pravidla hry.

Drony v ruském zázemí: systematická kampaň, ne symbolické útoky

Ukrajinské hluboké údery v roce 2026 už nemají nic společného s ojedinělými dronovými nálety z roku 2023 nebo 2024. Jde o systematickou kampaň proti ekonomicko-vojenskému zázemí Ruska, a čísla to potvrzují.

Podle analytiků ISW zaznamenali v dubnu 2026 minimálně 18 úderů na ruskou ropnou infrastrukturu, v květnu 33 a do 22. června dalších 28. Ukrajinské ministerstvo obrany samo prezentovalo duben jako měsíc, ve kterém zasáhlo čtrnáct rafinerií a terminálů, dva průmyslové závody a další vojenské cíle. Zelenskyj mluvil o zásazích do hloubky přes dva tisíce kilometrů.

Konkrétní příklady z posledních týdnů ukazují, kam až dosah sahá:

• 18. července 2026 drony zasáhly dva velké sklady e-shopu Wildberries: v Elektrostali u Moskvy a v Kotovsku v Tambovské oblasti. V Kotovsku zahynulo sedm dělníků noční směny, 25 dalších bylo zraněno. U Noginsku severně od Elektrostali hořel ropný depot a musela být evakuována porodnice i obytné budovy.
• 29. července 2026 AP hlásila požáry v rafinerii Lukoilu v Permské oblasti a v rafinerii v Rjazani. Ukrajinská strana vyčíslila souhrnnou roční kapacitu obou provozů na zhruba 220 milionů barelů.

Ural přestal být bezpečným zázemím. A to je pro ruské válečné hospodářství zásadní problém.

Rusko nemá partnera pro mír za svých podmínek

Formulace „nemá s kým jednat“ neznamená, že by na světě neexistoval nikdo ochotný usednout k jednacímu stolu. Znamená, že neexistuje protistrana ochotná přijmout ruský rámec.

Zelenskyj v červnu 2026 veřejným dopisem navrhl Putinovi přímé jednání v neutrální zemi s plným příměřím po dobu rozhovorů a výměnou všech zajatců. Putin odpověděl, že v osobní schůzce „nevidí smysl“ a že nejdřív mají pracovat experti. Strukturovaný kanál s Washingtonem neexistuje. Evropská mediace je pro Moskvu nepřijatelná.

Británie a Francie mezitím posunuly svou roli ještě dál: v červenci 2026 převzal britský generál velení mnohonárodní síly určené pro Ukrajinu po skončení bojů. Londýn otevřeně říká, že ruská invaze ohrožuje britskou bezpečnost i prosperitu, a spolu s Paříží vede takzvanou koalici ochotných. Západní podpora Ukrajiny už není závislá na jednom americkém prezidentovi. Je institucionální.

Kreml tak stojí před nepříjemnou rovnicí: nemůže přimět Kyjev k jednání za svých podmínek, nemůže přimět Evropu k přijetí ruského diktátu a nemůže se spolehnout na to, že Washington za něj práci udělá.

Co to znamená pro Česko a evropské pumpy

Zásahy ruských rafinerií nevyvolávají v Česku přímý fyzický výpadek: EU od přelomu let 2022 a 2023 zakázala dovoz ruské námořně přepravované ropy a vybraných ropných produktů. Dopad jde přes světové ceny a marže. Mezinárodní energetická agentura v červencové zprávě potvrdila, že útoky na ruské rafinerie a exportní infrastrukturu utáhly globální trh s ropnými produkty a významně zasáhly ruské exporty i domácí dodávky paliv.

Evropská komise nicméně 24. července uvedla, že v EU není bezprostřední problém se zásobováním. A česká čísla zatím vypadají klidně: ČSÚ v prvním čtvrtletí 2026 evidoval meziroční pokles cen pohonných hmot, s průměrem 38,06 Kč za litr Natural 95 a 42,02 Kč za litr nafty v březnu.

Pro českou bezpečnost má ale pokračující válka bez mírového procesu jiný rozměr. Ministerstvo obrany v rozpočtu na rok 2026 pokračuje v modernizaci armády a počítá s nárůstem o 1 100 vojáků z povolání. Na summitu NATO v Ankaře v červenci 2026 byla českou prioritou další posilování obranných schopností Aliance. Čím déle válka bez reálného vyjednávání trvá, tím silnější zůstává tlak na tempo české modernizace, od protivzdušné obrany přes munici po logistiku.

Kremlu docházejí možnosti, ne jen čas

Moskva má před sebou úzký koridor. Může zkusit vojensky eskalovat a vynutit si lepší vyjednávací pozici. Může přesunout víc prostředků do ochrany týlu a energetické infrastruktury. Může se pokusit obnovit americký kanál a tlačit na návrat USA do role mediátora. Nebo může slevit ze svých maximálních podmínek.

Putin sám v červnu naznačil, že preferuje práci expertů před osobním jednáním. Reuters zároveň shrnul, že bez amerického angažmá Moskva na stole nemá nic. Jenže americké angažmá v podobě, jakou si Kreml představoval po Anchorage, nepřišlo.

Promarněný čas se v tomto příběhu neměří na jedné schůzce. Měří se na hořících rafineriích v Permu, na evakuované porodnici u Noginsku a na dopise, který Zelenskyj poslal a Putin odmítl otevřít.