Úspěch se nekoná. „Jsme před branami Kramatorsku,“ smějí se Rusové. Ukrajinci je přitom zastavili, i když jich je méně

Koncem července 2026 se na ruských vojenských kanálech i v prohlášeních generálního štábu objevil vítězný tón. Kostiantynivka prý padla, Alexejevo-Družkovka je na dosah a Kramatorsk čeká osud domina. Jenže když analytici z ISW hledali geolokační důkazy pro tato tvrzení, řada z nich se rozplynula. Agentura TASS zveřejnila záběry údajně z Alexejevo-Družkovky, které geolokace zařadila úplně jinam. Rusko se posunulo blíž, než bylo před půl rokem. Ale „brány Kramatorsku“ jsou zatím spíš propagandistická metafora než vojenská realita.

Co jsou vlastně „brány Kramatorsku“

Kdo se podívá na mapu, pochopí, proč Rusové zvolili právě tenhle obrat. Jižní přístup ke kramatorské aglomeraci vede přes urbanizovaný koridor podél silnice H-20: z Kostiantynivky přes Alexejevo-Družkovku do Družkovky a odtud do Kramatorsku a Slovjansku. Polský analytický institut OSW v analýze z 21. července výslovně označil Alexejevo-Družkovku za hlavní sídlo před Družkovkou, tedy za klíčový mezistupeň, nikoli za předměstí Kramatorsku.

Vzdálenost mezi oblastí aktivních bojů a samotným Kramatorskem činila podle OSW z poloviny července stále sedm až deset kilometrů. Mezi nimi leží Družkovka, další zástavba, obranné pozice. Říkat, že Rusové stojí „před branami“, je jako tvrdit, že jste v Praze, když stojíte na okraji Říčan.

Proč se průlom nekoná

Ruská ofenzíva v tomto sektoru funguje infiltračním modelem: malé skupiny pěchoty prosakují zástavbou a remízky, snaží se uchytit a vytvořit předmostí. ISW v červnu popsal zhoršující se taktickou situaci u Kostiantynivky, ale zároveň odmítl představu rychlého zhroucení celé obranné linie. Už v březnu 2026 institut konstatoval, že dobytí takzvaného Fortress Beltu, pásu opevněných měst v Doněcké oblasti, do kterého Kramatorsk patří, je v roce 2026 nepravděpodobné a šlo by o mnohaletou, extrémně nákladnou operaci.

Rusové přitom nebojují jen o přední linii. DeepState zdokumentoval, jak řízená puma o hmotnosti tří tun zničila hráz u Osykova a předtím most na cestě Družkovka–Kostiantynivka. Cíl je jasný: udusit logistiku, odříznout zásobování, přinutit obránce ke stažení bez přímého boje. Jenže ani tento tlak zatím nepřinesl operační průlom.

Jak méně vojáků brzdí silnějšího protivníka

Přesný poměr sil na ose Alexejevo-Družkovka–Kramatorsk není z otevřených zdrojů známý. Že Ukrajinci mají v tomto sektoru personální nevýhodu, ale potvrzuje jak reportáž Kyiv Independent z trasy Kramatorsk–Kostiantynivka, tak pracovní cesta velitele Syrského na kostiantynivský směr, kde popsal až dvacet ruských útoků denně a desítky infiltrátorů.

Obrana stojí na několika pilířích:

• FPV drony a shozové UAV – první linie kontaktu. Dron je levnější než granát a dokáže zastavit pěší skupinu dřív, než se uchytí.
• Protiinfiltrační akce – pátrací a úderné skupiny vyhledávají ruské pěšáky, kteří prosakují zástavbou.
• Mobilní palebné skupiny – rychlé přesuny, úder, stažení. Žádné statické pozice, které by se staly snadným cílem.
• Pěší logistika a protidronové sítě – vozidla na silnici H-20 jsou smrtelnou pastí, proto se zásobování často přesouvá pěšky, po alternativních trasách, pod ochranou improvizovaných sítí proti dronům.

Výsledek: Rusové platí za každý metr postupu neúměrně vysokou cenu a z infiltrace se nedaří udělat průlom.

Propaganda versus mapa

Ruské velení má důvod nafukovat zisky. Gerasimov i další činitelé v červenci tvrdili, že vojska vstoupila do Alexejevo-Družkovky a jsou u Kramatorsku. ISW k tomu opakovaně uvedl, že pro část těchto tvrzení nemá nezávislý důkaz. Ruská strana tento postup používá dlouhodobě: budí dojem nevyhnutelného kolapsu ukrajinské fronty, aby podkopala morálku obránců i ochotu západních spojenců dodávat zbraně.

Vzpomeňme na Časiv Jar. Ruská média o něm mluvila jako o klíči ke Kramatorsku už od jara 2024. Boje o něj trvaly přes rok. Alexejevo-Družkovka zatím vypadá jako další krok téže vyčerpávací metody, pomalé, krvavé, bez bleskového výsledku.

Co by znamenal skutečný pád koridoru

Podcenit hrozbu by bylo chybou. Alexejevo-Družkovka je skutečně hlavní sídlo na jižním přístupu k Družkovce. Její ztráta by otevřela přímější tlak na Družkovku, přiblížila ruské dělostřelectvo a drony k jižnímu vstupu do kramatorské aglomerace a zhoršila už tak napjatou logistiku. Helsinská komise amerického Kongresu ve svém briefingu označila celý Fortress Belt za páteř ukrajinské obrany v Doněcké oblasti s obrannou, ekonomickou i operační hodnotou.

Ale ani pád Alexejevo-Družkovky by neznamenal automatický pád Kramatorsku. Mezi předpolím a městem stojí Družkovka a další obranné prvky aglomerace. ISW zdůrazňuje, že i při velkém tlaku jde spíš o další fázi dlouhé války než o její rozhodnutí.

Rusové jsou v tomto sektoru blíž, než byli před rokem. Nejsou ale tak blízko, jak sami tvrdí, a ukrajinská obrana jim zatím nedovoluje proměnit metr po metru v operační průlom, i když na to má méně lidí, méně záloh a silnici, po které se nedá normálně jet.