Bezpečnostní služba Ukrajiny vedla od konce června do začátku srpna 2026 prezidentem schválenou kampaň dálkových úderů, která systematicky ničila ruské rafinerie, letiště, protivzdušnou obranu i lodě stínové flotily.
Nešlo o jednorázový nálet ani o symbolický úder do hloubi nepřátelského území. Čtyřicet dní trvající operace SBU byla veřejně komunikovaná po týdenních souhrnech, měla jasný strategický záměr a zasáhla cíle od Krymu přes Krasnodarský kraj až po Ural. Prezident Zelenskyj ji schválil jako „nástroj nátlaku, který má Rusko přimět válku ukončit“. Výsledkem je série požárů v rafineriích, zničené radary, potopený raketový člun a tisíce vyřazených vojáků. Ruský týl, který se dlouho tvářil nedotknutelně, hoří.
Co znamená „40 dní pekla“
Označení není nadsázka. Veřejně dohledatelná osa kampaně běží nejpozději od 27. června 2026, kdy SBU zveřejnila první týdenní souhrn operace, až do 3. srpna, kdy vyšel poslední známý přehled zásahů. Každý týden přinesl novou várku zasažených objektů: letiště, radary, rafinerie, sklady munice, přístavy, lodě. Tempo se nezpomalovalo, spíš naopak; v posledním týdnu kampaně SBU hlásila pět zasažených rafinerií během jediných sedmi dní.
Proč zrovna číslo 40, SBU veřejně nevysvětlila. Jisté je, že nešlo o improvizaci. Kampaň měla předem daný rámec, prezidentské schválení a pravidelnou veřejnou komunikaci, což je něco, co u předchozích hlubokých úderů Ukrajina nedělala.
Přes 100 cílů: co přesně hořelo
Údaj „přes 100 strategických cílů“ je souhrnný a veřejně jmenovaná je jen reprezentativní část. I ta ale ukazuje šíři operace, která nemá v dosavadním průběhu války obdobu.
Mezi potvrzené kategorie patří:
- Letiště: Saki, Hvardijské, Belbek (Krym), Chanskaja (Krasnodarský kraj)
- Protivzdušná obrana: prvky systémů S-400 včetně radaru 92N6E Grave Stone, komplex Tor-M2, systém elektronického boje Pole-21, radary Podljot-K1 a Kasta-2E2, radar Něbo-U
- Rafinerie a ropná logistika: závody v Jaroslavli, Kalužské oblasti, Uljanovské oblasti, Permu, Volgogradu a trojice rafinerií Bašněftu v Ufě
- Námořní cíle: tanker Blue ze stínové flotily, raketový člun projektu 12418 Molnija, dvě sankcionované nákladní lodě na trase Írán–Rusko
- Průmysl a sklady: Jevpatorijský letecký závod, sklady munice a pohonných hmot na okupovaných územích, přístavní infrastruktura Tamaně a Vysocku
Nové je právě to, že SBU kombinovala v jedné kampani vojenské, energetické i námořní cíle. Nejde jen o „hluboké údery do Ruska“, ale o pokus rozbít zároveň logistiku fronty, příjmy z ropy i ruský pocit bezpečného zázemí.
14 rafinerií a 5 000 okupantů: co víme a co ne
Titulkové číslo 14 zasažených rafinerií odpovídá souhrnným údajům SBU, ale úplný seznam všech čtrnácti v jednom veřejném dokumentu dohledatelný není. Oficiálně potvrzeny jsou mimo jiné Jaroslavský NPP, přečerpávací stanice LPDS Jaroslavl, závod Pervyj zavod v Kalužské oblasti, Novospasskij mini-NPP, Lukoil-Permnefteorgsintez, Lukoil-Volgogradneftepererabotka a tři rafinerie Bašněftu v Ufě. To je devět jmenovitě doložených cílů; zbývající spadají do souhrnných týdenních přehledů bez konkrétní identifikace.
Kontext dodává sám Zelenskyj. Už 1. června 2026, tedy ještě před plným rozvinutím kampaně, uvedl, že od ledna do května ukrajinské síly zasáhly 15 ruských rafinerií a že téměř 40 % primární rafinerské kapacity Ruska je mimo provoz. Letní kampaň na tuto bilanci navazuje a kumuluje ji.
U čísla 5 000 vyřazených okupantů je nutná přesnost. SBU ve svých materiálech používá termín „zneškodnili“, bez veřejného rozpadu na padlé, zraněné a zajaté. Jen za květen 2026 hlásila jednotka Alfa přes 8 000 zneškodněných protivníků. Pět tisíc za 40denní kampaň je tedy realistické číslo, ale nelze ho interpretovat výhradně jako počet zabitých.
Proč tajná služba, ne armáda
SBU v této válce dávno přestala být jen kontrarozvědkou. Její speciální jednotka Alfa se profiluje jako úderný útvar pro dálkové bezpilotní operace a zásahy na vysoce hodnotné cíle v týlu protivníka. Zelenskyj ji na Den Alfy v červnu 2026 veřejně označil za jeden z nejsilnějších útvarů ukrajinských sil. Sama SBU se chlubí tím, že Alfa je „TOP-1 útvar podle počtu zasažených a zničených cílů“ třetí měsíc po sobě.
Vypovídá to o způsobu, jakým Ukrajina válku vede. Frontu nedrží jen armáda. Speciální služby, bezpilotní síly a rozvědka operují paralelně a nezávisle na pozemních bojích. Právě tato vícevrstvost je jedním z důvodů, proč početně slabší Ukrajina dokáže držet krok s ruskou vojenskou mašinérií, a navíc ji bolet tam, kde se cítila v bezpečí.
Co to znamená pro Rusko a pro Česko
Rusko část ztrát absorbovat dokáže. Přesouvá protivzdušnou obranu, rozptyluje logistiku, opravuje poškozené závody. Jenže každá oprava stojí čas, peníze a kapacity, které chybí jinde. Exportní omezení benzinu a leteckého paliva, palivové nedostatky na Krymu, 21. sankční balík EU mířící na stínovou flotilu a rafinerie, to všechno ukazuje, že „bezpečný ruský týl“ je narušen systémově, ne jednorázově.
Podstatné je, že přímý dopad na zásobování Česka ropou je dnes minimální. Vláda v dubnu 2025 oznámila, že díky ropovodu TAL-PLUS dokáže Česko plně pokrýt spotřebu neruskou ropou. Průměrná cena pohonných hmot v červenci 2026 činila podle CCS 39,95 Kč za litr. Nepřímý vliv přes nervozitu na světových trzích ale vyloučit nelze.
Kampaň SBU sama o sobě válku nerozhodne. Může ale zdražit každý ruský útok, zpomalit zásobování fronty a podkopat schopnost Kremlu financovat válku z ropných příjmů. Zelenskyj schválil pokračování operací. Detaily zůstávají utajené, ale směr je jasný.