Rusové přestavěli zastaralé BMD-2 k nepoznání. S novou věží „Bereg“ teď výsadkáři ničí tanky i bunkry

Oznámení přišlo přímo od státní korporace Rostec 29. května 2026. Stará výsadková korba z osmdesátých let prošla generální opravou, dostala zcela nový bojový oddíl „Bereg“, vylepšenou optiku, moderní systém řízení palby, doplňkovou ochranu a prostředky elektronického boje. Na papíře je to jiný stroj. Jenže pod novou věží zůstává totéž lehce pancéřované tělo, které dnes na frontě loví tisíce dronů, a právě to je problém, který žádná modernizace věže nevyřeší.

Co přesně je modul „Bereg“ a proč mění pravidla hry

Původní BMD-2 neslo 30mm automatický kanon 2A42, spřažený kulomet a odpalovač starší protitankové střely Konkurs. Senzory odpovídaly technologiím pozdních sedmdesátých let, řízení palby bylo v podstatě manuální. Pro moderní bojiště zoufale málo.

Modul „Bereg“ je podle zprávy agentury TASS z roku 2019, kdy probíhaly státní zkoušky, konstruován jako „mini-Berežok“, zjednodušená verze bojového oddílu Berežok známého z modernizovaných BMP-2. Oproti plnohodnotnému Berežoku jde o jednomístnou věž bez velitelského stanoviště a samostatného zaměřovače, zato s automatickým sledovačem cíle a sjednoceným systémem řízení palby. Klíčová změna: místo zastaralého Konkursu nese „Bereg“ odpalovač protitankového raketového kompletu Kornet.

Sekundární zdroje, například analýza ukrajinského portálu Defense Express, uvádějí, že modul může nést i automatický granátomet AG-17. Otevřené ruské primární zdroje to ale v sériové konfiguraci explicitně nepotvrzují, takže je na místě opatrnost.

Kornet: střela, která mění lehké vozidlo v lovce tanků

Právě Kornet dělá z BMD-2M něco víc než lehkou výsadkovou platformu. Podle oficiálního exportního letáku Rosoboronexportu má systém Kornet-EM v protitankové verzi s tandemovou kumulativní hlavicí dosah až osm kilometrů a průbojnost 1 100 až 1 300 milimetrů za reaktivním pancířem. To stačí na čelní pancíř většiny moderních tanků. Navedení funguje na principu jízdy v laserovém paprsku s automatickým sledováním cíle.

Proti opevněním a polním úkrytům je k dispozici tříštivotrhavá hlavice s dosahem až deset kilometrů. Kombinace s 30mm kanonem 2A42, který má efektivní dostřel zhruba dva kilometry proti lehce pancéřovaným cílům, vytváří palebný mix schopný zasáhnout:

• tanky a těžkou techniku řízenou střelou z bezpečné vzdálenosti,
• polní fortifikace, palebná postavení a lehčí opěrné body kombinací Kornetu a kanonu,
• lehkou techniku a pěchotu automatickým kanonem a spřaženým kulometem.

Pro srovnání: český kolový transportér Pandur II ve verzi KBVP nese rovněž 30mm kanon a odpalovač Spike LR, tedy protitankovou řízenou střelu s dosahem kolem čtyř kilometrů. Slovensko převzalo novější Spike LR2 s dosahem 5,5 kilometru a optovláknovým datovým spojením. Kornet má v čistém odstupovém dosahu navrch, ale BMD-2M je proti Panduru výrazně hůře chráněné, a právě ochrana je v roce 2026 rozhodující parametr.

Starý trup v nové válce: pancíř, který nestačí

Tady je jádro problému. BMD-2 bylo od počátku navrženo jako lehké výsadkové vozidlo, shoditelné padákem z transportního letounu. Pancéřování odpovídá této filozofii: chrání posádku před střepinami a palbou ručních zbraní, nikoli před protitankovými prostředky, dělostřeleckými granáty nebo moderními municemi. Modernizace na standard BMD-2M přidává doplňkovou ochranu, ale základní koncepci lehkého trupu nemění.

V kontextu války na Ukrajině, která trvá již více než čtyři roky, je to zásadní limit. Bojiště dnes definují drony, a právě proti nim je BMD-2M mimořádně zranitelné.

Drony jako hlavní hrozba: proč elektronický boj nestačí

Rostec sice uvádí, že modernizovaná vozidla nesou prostředky elektronického boje. Proti klasickým FPV dronům naváděným rádiovým signálem může rušička pomoci. Jenže válka na Ukrajině se posunula dál.

Podle publikace U.S. Army Center for Army Lessons Learned z července 2025 představují drony navádění přes optické vlákno, takzvané fiber-optic FPV, zcela jinou kategorii hrozby. Jejich řídicí a video kanály jsou fyzicky vedeny kabelem, a proto jsou plně chráněné proti elektronickému rušení. Americká armáda je označuje za „významnou výzvu“ pro protidronovou obranu: obtížně se detekují v elektromagnetickém spektru, úspěšně operují i přes robustní systémy elektronického boje obou stran a dokážou létat do zákopů, bunkrů i za silné zdi.

Ukrajinské ministerstvo obrany v únoru 2026 představilo optovláknový dron Baton Optik s dosahem přes třicet kilometrů a výslovně uvedlo, že jeho kanály jsou vůči elektronickému boji imunní. Takové drony už dnes na frontě ničí lehce pancéřovaná vozidla a polní fortifikace, tedy přesně ty kategorie cílů, do kterých BMD-2M spadá.

Pro posádku modernizovaného BMD-2M to znamená nepříjemnou rovnici: vozidlo má sice lepší palbu a optiku, ale cesta na palebnou pozici i pobyt na ní jsou extrémně riskantní. Lehký výsadkový trup nepřežije přímý zásah FPV dronu s kumulativní hlavicí a rušička proti optickému vláknu nic nezmůže. Americká armáda doporučuje proti optovláknovým dronům fyzická opatření: horní krytí, maskovací sítě, infračervené clony a sledování odlesků kabelů. To jsou ale prostředky, které se na pohyblivé lehké platformě realizují obtížně.

Válečné vytěžení starých zásob, ne generační skok

Proč Rusko modernizuje třicet let staré korby místo výroby nových vozidel? Odpověď je pragmatická. Starší veřejné plány hovořily o přibližně šesti stech kusech BMD-2 určených k přestavbě a o desetiletém kontraktu zahrnujícím stovky BMD-2 i BMP-2. Program ale nabral výrazné zpoždění: státní zkoušky proběhly v létě 2019, start modernizačních prací se očekával od roku 2021, a přesto první sériová dávka dorazila až letos. Válečné priority, omezené výrobní kapacity a potřeba chrlit jiné platformy program zjevně odsunuly.

Teď se k němu Rusko vrací jako k levnější cestě, jak zvýšit palebnou sílu výsadkových jednotek. Nové BMD-4M existuje, ale jeho sériová výroba nestačí pokrýt ztráty a potřeby. Přestavba starých BMD-2 je rychlejší a levnější, byť výsledkem není plnohodnotné moderní bojové vozidlo, nýbrž pragmaticky vylepšený veterán.

Pro ukrajinské jednotky platí jednoduchá obranná logika: nenechat BMD-2M získat čistou linii vidění a klid na navedení Kornetu. Rozbíjet jeho řetězec ničení maskováním, terénními clonami, rychlými přesuny, a hlavně lovit nosič drony a dělostřelectvem dřív, než stihne odpálit. Protože právě v tom je paradox celé modernizace: vozidlo, které umí ničit tanky na osm kilometrů, může samo shořet od dronu za pár set korun, který přiletí po optickém vlákně a žádná rušička ho nezastaví.