Rusko chce pálit 200 balistických raket najednou, ale Patrioty jsou bez munice. Kyjev vidí už jen jednu cestu

Robert Brovdi, velitel ukrajinských dronových sil, to řekl přímo v rozhovoru pro AP zveřejněném 10. srpna 2026: dnešní ruská kapacita je 77 balistických střel v jedné vlně, cíl je navýšit ji na 200. Zároveň přiznal, že zásoby interceptorů pro systémy Patriot, jedinou ověřenou vrstvu schopnou zastavit balistický cíl, jsou na kritickém minimu. Desítky střel při masových útocích pronikají. Kyjev proto mění strategii. Místo čekání na další dodávky munice, které nepřicházejí, chce ničit rakety ještě předtím, než opustí odpalovací rampu.

Číslo 200: plán, ne realita, ale i 77 stačí na katastrofu

Důležité rozlišení: Rusko dnes nevypouští 200 balistických raket najednou. Brovdiho výrok popisuje záměr, trend, strop, ke kterému se ruský průmysl snaží dostat. Současná kapacita 77 střel v jedné salvě je ale sama o sobě obrovská. Největší nedávné balistické útoky na Ukrajinu se pohybovaly mezi 23 a 27 střelami v jedné vlně: útok z 18. na 19. července měl 25 balistických raket, ten z 31. července na 1. srpna jich nesl 27. Podle dat CTP/ISW Rusko v samotném červenci 2026 odpálilo na Ukrajinu nejméně 376 raket všech typů, což je nejvyšší měsíční počet od začátku velkých raketových kampaní.

Pokud by Rusko skutečně dosáhlo kapacity 200 balistických střel v jedné salvě, znamenalo by to sedmi- až devítinásobek oproti největším doloženým balistickým komponentám dosavadních útoků. Zelenskyj v červnu na jednání Rady Ukrajina–NATO uvedl, že Rusko vyrábí kolem 120 balistických střel měsíčně. Číslo 200 tedy neodpovídá měsíční produkci vypálené v jednom dni, jde o cílový objem po předchozím naskladnění, o salvu připravovanou dny dopředu. Přesně tak to popsal i Zelenskyj po útoku z 19. července: Rusko střely několik dní hromadilo pro jednu masivní vlnu.

Patrioty bez munice: fyzický nedostatek i politické zdržení

Systém Patriot je dnes jedinou ověřenou protibalistickou vrstvou, kterou Ukrajina má. Proti dronům a řízeným střelám s plochou dráhou letu existují další prostředky, od NASAMS po mobilní systémy krátkého dosahu. Ale proti balistickým cílům letícím rychlostí přes pět machů (přibližně 6 125 km/h) neexistuje na ukrajinském bojišti reálná alternativa.

A právě tady je problém. Už v květnu 2026 Reuters informoval, že ukrajinské odpalovače jsou poloprázdné po zimní kampani a dodávky se zadrhly. Situace se od té doby zhoršila:

• V první polovině roku 2026 dostala Ukrajina jen třetinu protivzdušných střel oproti stejnému období 2025.
• Globální zásoby interceptorů odčerpala americko-izraelská válka s Íránem, která spotřebovala velké množství střel Patriot a THAAD.
• Zelenskyj 1. srpna 2026 veřejně prohlásil, že střely pro Patrioty „ve světě jsou“, ale chybí rychlé politické rozhodnutí partnerů je poslat.

Nejde tedy o to, že by systémy Patriot na Ukrajině fyzicky neexistovaly. Existují. Jen nemají čím střílet. A když 1. srpna dopadlo na Kyjev, Brovary a Vyšněve 35 střel, většinou balistických, doprovázených téměř 190 drony, zemřelo devět lidí a čtyři desítky byly zraněny. To při salvě hluboko pod hranicí 200.

Jediná cesta: zničit raketu dřív, než vzlétne

Brovdi to formuloval jednoznačně: Ukrajina musí zasáhnout každé zařízení zapojené do výroby balistických raket. Zelenskyj k tomu přidává útoky na odpalovací zařízení, na firmy a osoby dodávající komponenty a tlak na zpřísnění sankcí. Logika je prostá: pokud nedokážete sestřelit 200 raket ve vzduchu, musíte snížit jejich počet ještě na zemi.

Není to teoretická úvaha. Brovdi tvrdí, že systematické ničení ruské protivzdušné obrany v krymském směru (více než 300 zlikvidovaných prostředků) už vytvořilo „okna“ pro průnik ukrajinských dronů a omezilo počet střel vypalovaných z poloostrova. AP upozorňuje, že tuto část jeho tvrzení nemohla nezávisle ověřit. Ale jako strategie to dává smysl: opotřebovávací kampaň proti výrobní a logistické infrastruktuře, ne jednorázový zázrak.

Paralelně Kyjev pracuje na čtyřech směrech najednou:

• Okamžitý politický tlak na nové balíky interceptorů od spojenců.
• Údery na ruskou výrobu, sklady, protivzdušnou obranu a odpalovací infrastrukturu.
• Evropská protibalistická koalice, od 13. července 2026 ji tvoří deset zakládajících států včetně Francie, Německa, Itálie a Velké Británie. Cílem je společný vývoj interceptorů a budování vlastní protibalistické architektury.
• Vlastní balistické rakety, Zelenskyj 6. srpna mluvil o silném potenciálu testů v rámci programu FREYJA, přesný termín operačního nasazení ale z veřejně dostupných zdrojů není jistý.

Licence na Patriot: politická dohoda, ne továrna

V červenci 2026 Zelenskyj oznámil politickou dohodu s USA na licencích pro výrobu interceptorů Patriot. To zní jako průlom. Jenže politická dohoda a běžící výrobní linka jsou dvě různé věci. Reuters u podobných protibalistických projektů opakovaně upozorňuje, že rozběh výroby trvá roky, ne měsíce. Licence sama o sobě problém příštích týdnů a měsíců neřeší.

Dohoda Ukrajiny s Německem z 18. června o společném vývoji protibalistických schopností ukazuje stejným směrem: Kyjev nehledá jen nouzové dodávky, ale systémové evropské řešení. To je strategicky správné. Ale strategicky správné a okamžitě použitelné jsou v této válce často protiklady.

Závod s časem, který Ukrajina prohrává po kusech

Podle nás je situace jasná: i kdyby Rusko nikdy nedosáhlo kapacity 200 balistických střel v jedné salvě, stačí mu k devastujícím úderům zlomek tohoto čísla. A Ukrajina dnes nemá čím ani ten zlomek spolehlivě zastavit. Jediná cesta, o které Kyjev mluví, ničit rakety před startem, není náhrada Patriotů. Je to přiznání, že na samotné sestřelování už spoléhat nelze.