Rusové nemají šanci projít. Ukrajinci vyvinuli minu SHTORM-UA, která střílí proud střepin jedním směrem a odpálí ji, kdy chtějí

Představte si lesní pěšinu vedoucí k ukrajinské pozici. Šířka pár metrů, po stranách stromy a drát. Ruská útočná skupina se tísní v zástupu, protože jiná cesta neexistuje. Někde na kmeni stromu nebo na kůlu u země je přichycená nenápadná krabice. Operátor sedí desítky metrů za ní, sleduje přístup a čeká. Ve chvíli, kdy je skupina přesně tam, kde ji chce mít, stiskne spínač. Výbuch nerozletí střepiny do všech stran jako klasická mina, žene je dopředu, do jednoho sektoru. Přesně tam, kde stojí útočníci. Tohle je princip miny SHTORM-UA, kterou kyjevská společnost SKY LAB UA podle zprávy UNITED24 Media úspěšně otestovala v květnu 2026.

Jak funguje proud střepin jedním směrem

Směrové miny nejsou žádná novinka. Americká M18A1 Claymore slouží od šedesátých let, ruská MON-50 je její prakticky okopírovaná verze. Princip je u všech stejný: uvnitř zakřiveného těla sedí nálož a před ní vrstva kovových elementů, kuliček nebo střepin. Výbuch je tvarován tak, aby energii nevypouštěl kruhově, ale tlačil fragmenty dopředu v určeném oblouku. Claymore má 700 ocelových kuliček, nálož zhruba 700 gramů plastické trhaviny, oblouk 60 stupňů a efektivní dosah kolem 100 metrů.

U SHTORM-UA výrobce zveřejnil jiný formát dat: deklaruje souvislý sektor zásahu 30 × 20 × 2 metry, tedy plochu zhruba 600 metrů čtverečních. Jako trhavinu používá C-4, což je u tohoto typu zbraní standard, i Claymore pracuje s plastickou náloží. Počet střepin, přesný úhel rozptylu ani celkovou hmotnost kompletu ale Skylab dosud nezveřejnil. Mina se podle firemních materiálů dá rychle montovat na různé povrchy a funguje v teplotním rozsahu od −40 do +50 °C.

Klíčový rozdíl oproti klasické nášlapné mině: za zařízením je relativně bezpečný prostor. Obránce nestojí v epicentru výbuchu, ale za směrovaným proudem střepin.

Operátor rozhoduje o okamžiku výbuchu

Slovo „mina“ vyvolává představu zakopané plechovky, která vybuchne pod nohou. SHTORM-UA funguje jinak. Jde o systém odpalovaný na povel operátora, nikoli automaticky. Žádný časovač, žádný nášlapný mechanismus, žádný natažený drát.

Praktický důsledek je zásadní. Bariéra může zůstat aktivní neomezeně dlouho. Operátor ji odpálí až ve chvíli, kdy má cíl přesně v sektoru, a pokud průchodem prochází vlastní hlídka nebo rotace, prostě nestiskne spínač. Veřejně dostupné zdroje neupřesňují, zda odpálení probíhá kabelem, rádiem nebo jiným kanálem; firma uvádí pouze „plnou kontrolu operátora“.

Právně je tento detail důležitý. Mezinárodní výbor Červeného kříže výslovně odlišuje prostředky odpalované na povel (typu Claymore) od protipěchotních min aktivovaných obětí, které zakazuje Ottawská úmluva. Operátorsky řízené systémy lze vypnout, odstranit a použít selektivně. Ukrajina navíc v červenci 2025 přijala zákon, kterým pozastavila účinky úmluvy na svém území s odůvodněním ruské agrese.

Proč „nemají šanci projít“ a kde to platí

Žádná jednotlivá zbraň nezastaví celou ruskou armádu. Síla SHTORM-UA je jinde: dokáže proměnit konkrétní přístupovou cestu, zákopový nástup, průchod v překážkách nebo okraj lesa v místo, kudy se útočník bez extrémního rizika neprotlačí. Těch 600 metrů čtverečních deklarovaného sektoru zásahu pokryje právě takový úzký koridor, a operátor čeká na ideální moment.

Na frontě, kde se boje odehrávají o jednotlivé stromořadí a zákopové linie, je tohle takticky cenné. Nejde o náhradu dělostřelectva nebo dronů, které hýbou celými úseky. Jde o další vrstvu obrany v posledních desítkách metrů před pozicí, tam, kde útočník už nemá kam uhnout.

Od prototypu k sérii a stín korupční kauzy

Skylab se prezentuje jako soukromý obranný výrobce založený v roce 2022, tedy krátce po začátku ruské invaze. Testování SHTORM-UA je veřejně potvrzené, sériová výroba ani přijetí do výzbroje ukrajinských ozbrojených sil ale zatím oznámeny nebyly. Ukrajinská vláda od léta 2025 systematicky odstraňuje byrokratické překážky pro domácí výrobu munice a výbušnin, což by přechod od prototypu k sérii mělo urychlit.

Kontext ale komplikuje jiná kauza. Ukrajinská generální prokuratura na začátku roku 2026 oznámila vyšetřování dodávek nevyhovujících min pro armádu, s odhadovanou škodou téměř tři miliardy hřiven. Laboratorní posudky podle Interfax-Ukraine odhalily nedostatek výbušniny, nefunkční kusy a výrobce bez předchozí zkušenosti. Veřejné zdroje tuto kauzu nespojují se Skylabem ani se SHTORM-UA, ale ukazují, proč bude každý nový dodavatel min pod drobnohledem, a proč je důraz na kvalitu a audit tak důležitý.

Srovnání s konkurencí a český kontext

Ruská armáda na Ukrajině prokazatelně používá směrové miny MON-50, MON-90, MON-100 i MON-200. Nejbližší srovnání nabízí právě MON-50: váží asi dva kilogramy, nese 715 gramů nálože a má efektivní dosah 50 metrů. Lze ji odpálit na povel i nastražit s nástražným drátem. SHTORM-UA se od ní liší důrazem na čistě operátorský režim a deklarovaným větším sektorem zásahu.

Pro Česko je téma citlivé z jiného úhlu. Česká republika ratifikovala Ottawskou úmluvu v roce 1999 a své zásoby protipěchotních min zničila. Přímé pořízení takových systémů pro českou armádu je proto politicky i právně komplikované. Zajímavější je pro český průmysl spíš princip: rychlá lokalizace výroby, přenos know-how a kontrola kvality. Skupina CSG už na Ukrajině spustila licenční výrobu velkorážové munice a právě důraz na technickou podporu a audit může být odpovědí na problémy, které odhalila korupční kauza s vadnými minami.

Válka na Ukrajině trvá přes čtyři roky a obě strany hledají každou výhodu v posledních metrech před pozicí. SHTORM-UA není zázračná zbraň, která změní průběh konfliktu. Je to ale nástroj, který může jednomu obránci s jedním spínačem dát moc uzavřít konkrétní průchod, a to přesně ve chvíli, kdy to nejvíc bolí.