Rusové začali odpalovat drony přímo z jedoucích tanků. Američané varují, že se rodí nová generace obrněnců

Tank, který za jízdy vypustí útočný dron a zasáhne cíl za horizontem, to už není sci-fi, ale testovaná realita na několika kontinentech.

T-80 BVM i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Ruské zdroje v posledních týdnech přišly s tvrzením, že jejich obrněná technika dokáže za pohybu odpalovat FPV drony přímo z vozidla. Americká armádní debata na to reaguje s překvapivou otevřeností: velitel 1. obrněné divize Curtis Taylor v odborném periodiku Military Review napsal, že budoucí obrněné formace budou muset umět vypouštět útočné drony a přesně naváděnou munici „za pohybu a pod pancířem“. Nejde o varování Pentagonu v oficiálním smyslu, ale o silný proud uvnitř americké armády, který říká jasně: kdo se nepřizpůsobí, zanikne. A Rusové nejsou jediní, kdo tímto směrem experimentuje.

Co to vlastně znamená: dron z jedoucího tanku

Prakticky si to lze představit takto: posádka nebo přidělený operátor připraví malý FPV dron uvnitř vozidla nebo v přídavném kontejneru na pancíři, vypustí jej za pohybu či z krátké zastávky a okamžitě přebírá živý obraz z kamery. Ten sdílí do sítě celé jednotky. Dron pak slouží k průzkumu terénu před kolonou, k identifikaci nepřátelských pozic a v případě FPV s náloží i k přímému úderu na cíl, který by tank svým 125mm kanónem ani neviděl.

U ruského případu je ovšem třeba být opatrný. V otevřených zdrojích se nepodařilo dohledat konkrétní video ani technický popis, který by jednoznačně potvrzoval odpal FPV z jedoucího tanku určitého typu, ať už T-72B3 s jeho 125mm hladkohlavňovým kanónem 2A46M, nebo modernějšího T-90M Proryv. Bezpečné je proto psát o testovaném a rozpracovaném konceptu, nikoli o plošně zavedeném standardu. Rusko nicméně prokazatelně řeší integraci minidronů do lehčí obrněné techniky typu BMP-3 a modernizuje aktivní ochranu svých tanků systémem Arena-M.

Rusové nejsou sami, Západ testuje totéž

Představa, že by šlo o výlučně ruskou improvizaci, neodpovídá realitě. Britská armáda letos veřejně testovala létání dronů z tankových jednotek na platformě Challenger 2, 62tunový stroj s 120mm rýhovaným kanónem L30A1, a výslovně uvedla, že zkoušky probíhají „pod pancířem a za pohybu“. Jedna tanková eskadra se přitom transformuje na čistě průzkumně-úderný prvek. Drony tu nejsou doplněk. Jsou nový způsob organizace obrněných jednotek.

Americká armáda šla ještě dál. Na výcvikovém prostoru v National Training Center testovala takzvané úderné FPV týmy operující přímo z bojových vozidel pěchoty Bradley M2A3, 30tunových obrněnců s 25mm kanónem M242 Bushmaster. A budoucí tank M1E3 Abrams, který má nahradit současnou generaci, už v programových dokumentech Congressional Research Service počítá s menší osádkou, softwarovou architekturou, aktivní ochranou a takzvanou spoluprací posádky s bezpilotními systémy.

Izraelské ministerstvo obrany představilo bezosádkové bojové vozidlo M-RCV vybavené 30mm věží, řízenými střelami Spike, aktivní ochranou a speciální kapslí pro vypouštění i příjem dronů. Evropský průmysl odpovídá konceptem Leopard 2 A-RC 3.0 od KNDS, technologickou studií s bezosádkovou věží, tříčlennou osádkou a důrazem na síťování a obranu proti dronům. Trend je globální.

Dron na tanku neřeší jeho největší problém

Tady je potřeba říct něco zásadního. Vlastní dron z tanku dělá obrněnec chytřejším: vidí dřív, rozhoduje rychleji, může udeřit za horizont. Ale sám o sobě neřeší hlavní noční můru současných tankistů, tedy zranitelnost vůči nepřátelskému FPV dronu, který přilétá shora nebo z boku za zlomek ceny jakéhokoli obrněnce.

Analytický text v Military Review detailně popisuje, jak FPV drony na Ukrajině donutily obrněnce stahovat se tři až deset kilometrů za linii dotyku. Otevřený pohyb v dosahu nepřátelských operátorů se stal extrémně drahou sázkou. Tank za desítky milionů korun může zničit dron za pár tisíc.

Pokud dron odpalovaný z tanku není speciálně navržený interceptor, tedy stíhací bezpilotník určený k lovu jiných dronů, pak proti přilétajícímu FPV nepomůže. Obranu řeší jiné vrstvy:

  • Aktivní ochranné systémy (APS): Trophy od Leonardo DRS detekuje a ničí protitankové střely typu RPG a ATGM. Ruská Arena-M plní obdobnou roli pro T-72 a T-90. Oba systémy ale byly primárně koncipovány proti konvenčním protitankovým hrozbám, ne proti malým FPV dronům.
  • Elektronické rušení: Rušičky narušují řídicí signál mezi operátorem a dronem. Na Ukrajině se staly standardní výbavou.
  • Detekce a protidronové týmy: Specializované jednotky s radary, akustickými senzory a vlastními interceptory.
  • Interceptorové drony: Stíhací bezpilotníky určené výhradně k lovu nepřátelských dronů, zatím spíše ve fázi testování.

Skutečná ochrana tanku v éře dronů tedy vyžaduje všechny tyto vrstvy najednou. Jedna „zázračná“ úprava neexistuje.

Co to znamená pro Česko a NATO

Aliance reaguje systémově. V červenci 2026 NATO oznámilo investice přesahující bilion korun do protidronových schopností a výcviku operátorů. V Lotyšsku spustilo testovací kampaň pro bezpilotní a protidronové technologie včetně elektronického boje a interceptorových letů. Vzniká i protidronový marketplace pro rychle testované a kompatibilní systémy.

Česká armáda nezůstává pozadu. V Písku otevřela první profesionální výcvikové středisko pilotů bezpilotních prostředků a k 1. lednu 2027 aktivuje experimentální subjekt pro ověřování pokročilých technologií. Cvičení Ghost Hunters 2026 prověřilo drony, rušení a protidronové postupy v realistickém terénu. Ministerstvo obrany plánuje pořídit téměř tři tisíce dronů do roku 2028 a armáda získává modulární bojové komplety se senzory, drony a elektronikou integrovanou do systému velení, od jednotlivého vojáka až po budoucí bojová vozidla CV90.

Po průnicích ruských bezpilotních systémů do polského vzdušného prostoru zavedly české vrtulníky Viper do výcviku protidronové postupy. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, tak přímo formuje i českou vojenskou realitu.

Nová generace obrněnců: co to vlastně znamená

Formulace „nová generace obrněnců“ neznamená jen nový model tanku s lepším pancířem a silnějším kanónem. Znamená fundamentální změnu toho, čím tank na bojišti je. Z nosiče hlavně se stává síťový uzel, platforma, která současně střílí, vypouští drony, sdílí živá data, ruší nepřátelské signály a koordinuje bezosádkové systémy kolem sebe.

Americký M1E3 Abrams jde přesně tímto směrem: menší osádka, softwarová architektura, aktivní ochrana, spolupráce s roboty. Evropský Leopard 2 A-RC 3.0 přidává bezosádkovou věž a důraz na protidronovou obranu. Rusko se k tomuto cíli snaží přiblížit polními improvizacemi a rychlou adaptací, a právě proto je debata o „dronech z tanku“ tak důležitá. Ukazuje směr, kterým se obrněný boj nevyhnutelně vydává.

Otázkou není, zda tanky budou vypouštět drony. Otázkou je, kdo dřív zvládne propojit průzkum, úder, rušení a ochranu do jedné taktické architektury, a z otevřených zdrojů se nedá poctivě říct, že by v tom kdokoli měl definitivní náskok.

Jak zvýší spolupráce s dronem hodnotu tanku?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články