Rusové posílají do ukrajinských přístavů „Geraně“. Ukrajincům mizí lodě před očima, blokáda je totální

Slovo „Pelarãony“ se v otevřených zdrojích neobjevuje jako oficiální název zbraně, jde o zkomolené označení pro ruské útočné drony řady Geraň, vycházející z íránských Šáhidů. Právě tyto drony spolu s balistickými střelami tvoří páteř ruského tlaku na ukrajinské černomořské přístavy. A ten tlak je v letech 2025 a 2026 bezprecedentní. Ukrajinská přístavní správa (USPA) zaznamenala v roce 2024 celkem 36 útoků na přístavy. O rok později jich bylo 96. Monitorovací databáze BlackSeaNews, která zahrnuje i energetickou a průmyslovou infrastrukturu napojenou na přístavy, napočítala za rok 2025 nejméně 184 útoků, a za první dva měsíce roku 2026 dalších 45. Jeden útok každý den a půl.

Lodě nemizí pod hladinou, ale z provozu

Když se řekne, že Ukrajincům mizí lodě před očima, neznamená to nutně potopení. Znamená to zásahy, požáry, poškozené nástavby, rozbité čerpací moduly, zničená mola. Odeská oblastní administrativa k 18. červenci 2025 uváděla 32 poškozených civilních plavidel a 423 poškozených objektů přístavní infrastruktury. Mezi zasaženými loděmi figurují jména jako SUPER SARKAS, MSC LEVANTE F, MJ PINAR, AJ ROSE, Moayad Y, Excellion nebo NS Pride. Na konci prosince 2025 ministerstvo infrastruktury potvrdilo zásah zásobníku oleje a lodi se zrnem pod panamskou vlajkou.

Loď nemusí klesnout ke dnu, aby zmizela. Stačí, když čeká na opravu, na pojistné šetření, na nový terminál, který nahradí ten vyhořelý. Rusko necílí jen na trupy, cílí na celý řetězec: palivové nádrže, překládací terminály, skladovací kapacity, železniční napojení. Jeden přesný zásah do olejového zásobníku zastaví nakládku, pohyb techniky i obsluhu dalších lodí v přístavu. Sekundární požáry pak prodlužují odstávku o týdny.

Dvě roviny blokády: Oděsa funguje, Mykolajiv ne

Klíčové je rozlišit dvě osy. Velká Oděsa, tedy přístavy Oděsa, Pivdennyj a Čornomorsk, dál provozuje dočasnou námořní trasu, kterou Ukrajina otevřela po kolapsu rusko-turecké obilné dohody v létě 2023. Od září 2023 do prosince 2025 přes ni prošlo 6 749 lodí a 166,8 milionu tun nákladu. V červnu 2026 šlo přes Černé moře stále 90 % ukrajinského vývozu obilí. Přístavy v roce 2025 splnily přes 95 % plánů překládky. Koridor žije.

Jenže na ose Mykolajiv–Očakiv je situace diametrálně odlišná. Šéf Mykolajivské oblastní vojenské správy Vitalij Kim v srpnu 2025 otevřeně řekl, že tamní přístavy otevřít nelze. Důvod je prostý: úzký kanál vedoucí k přístavům leží pod přímou palbou z prostoru Kinburnské kosy, kterou drží Rusko. Žádná loď tudy bezpečně neprojde. Devět ze čtrnácti říčních přístavů společnosti NIBULON, jednoho z největších ukrajinských agrárních exportérů, zůstává zablokovaných. Farmáři v regionu přišli o jistotu odbytu. Skladují úrodu na farmách, čekají na cenu, která nepřichází, a bojují o hotovostní tok na další sezónu.

Právě tady je blokáda totální. Ne na celém pobřeží, ale na konkrétní trase, kde Rusko dokáže normální obchodní provoz zastavit úplně.

Cena za každou tunu roste

Ruská strategie není jen o ničení. Je o zdražování. Každý útok na terminál zvyšuje pojistné. Každá poškozená loď prodlužuje čekací doby. Každý zásah do železničního napojení komplikuje logistiku ještě předtím, než se zrno dostane na palubu.

Dopad se projevuje globálně. FAO v červenci 2026 zaznamenala růst světových cen pšenice o 5,8 % meziměsíčně, právě kvůli obavám z narušení černomořských exportů a poškození infrastruktury. Pro Česko to krátkodobě znamená spíš tlak přes burzovní ceny než fyzický nedostatek, ale při delším narušení se cenový šok přenáší dál.

EU reaguje rozvojem alternativních tras: koridory solidarity, dunajský akční plán, padesátimilionová podpora logistiky na Dunaji. Jenže alternativy pokrývají jen asi 10 % ukrajinského exportu obilí. Zbytek musí projít Černým mořem.

Ukrajina se brání, ale potřebuje víc

USPA v roce 2026 vyčlenila přes 100 milionů hřiven na ochranu přístavní infrastruktury proti dronům. Ministerstvo infrastruktury opakovaně potvrzuje rychlé opravy a pokračování provozu i po těžkých útocích. Ukrajinské námořnictvo, menší a jinak strukturované než před válkou, zajišťuje povrchový přehled, ochranu koridoru a vodních cest. V Portsmouthu v létě 2025 cvičily s Royal Navy dvě další ukrajinské minolovky; dvě předchozí už dosáhly standardu NATO.

NATO útoky na přístavy politicky odsuzuje, ale vojenský eskort civilních lodí nenabízí. EU přitahuje sankční šrouby: 21. balík z července 2026 míří i na ruskou stínovou flotilu. Prolomení blokády u Mykolajivu a Očakiva je ale podle Kima podmíněno deokupací Kinburnské kosy. Dokud ji Rusko drží, kanál zůstane zavřený.

Rusko nedokáže zastavit celý ukrajinský námořní export. Dokáže ale zdražit každou tunu, poškodit každý třetí terminál a donutit každého rejdaře počítat s tím, že jeho loď může být ta další na seznamu.