„Zahajme preventivně útok na Rusko,“ žádá německý poslanec. Putinovské Rusko skončí, pokud zaútočí a namíchne Němce

Když předseda Parlamentního kontrolního grémia Bundestagu veřejně řekne, že Německo by mělo přestat jen sledovat a začít preventivně zasahovat proti původcům útoků, nejde o řadového poslance, který si pouští pusu na špacír. Marc Henrichmann z CDU vede od června 2025 orgán, který dohlíží na činnost spolkových zpravodajských služeb včetně BND. Má přístup k utajovaným informacím, zná reálný rozsah hrozeb, a právě proto jeho slova o „preventivním útoku na Rusko“ rezonují jinak než běžná politická rétorika. Důležité je ale rozumět tomu, co tím skutečně myslí.

Co Henrichmann navrhuje, a co ne

Formulace „preventivní útok“ evokuje rakety a bombardéry. Realita je jiná. Henrichmann podle německých médií tlačí na rozšíření pravomocí BND tak, aby německá rozvědka mohla v kyberprostoru aktivně narušovat infrastrukturu, z níž hybridní útoky vycházejí. Prakticky: místo pasivního sběru dat a analýzy by služby směly zasahovat do řídicích systémů, komunikačních sítí nebo logistických platforem protivníka.

Není v tom sám. Kancléř Friedrich Merz už v prosinci 2025 při vládních interpelacích v Bundestagu otevřeně řekl, že se má zkoumat možnost nejen identifikovat, ale i poškodit místa, odkud útoky přicházejí. A interní návrh reformy BND, o kterém v květnu 2026 informovala ZDFheute, počítá s posunem od modelu „sbírat a vyhodnocovat“ k modelu „hrozby aktivně odvracet a potírat“. Skutečný posun nespočívá v jednom výroku jednoho poslance. Spočívá v tom, že v Berlíně se už veřejně mluví nejen o odražení útoku, ale i o poškození jeho zdroje.

Proč právě teď: tisíc dronů a nová legislativa

Henrichmannova výzva nepřichází z ničeho. Spolkový kriminální úřad za rok 2025 evidoval přes tisíc podezřelých dronových letů nad německým územím, nejčastěji nad vojenskými objekty, letišti a kritickou infrastrukturou. Na lipském letišti byl nalezen dron s výbušninou, byť jeho původ nebyl veřejně prokázán a připsání konkrétnímu státu zůstává otevřené. Část incidentů se ukázala jako falešné poplachy nebo civilní záležitosti. Ale i jediný nelegální dron dokáže podle Deutsche Flugsicherung zastavit starty a přistání na celém letišti.

Německo proto už přitvrdilo:

• Nová legislativa. Bundestag v únoru 2026 schválil novelu zákona o bezpečnosti letového provozu (Luftsicherheitsgesetz), která výslovně posiluje schopnost čelit hybridním útokům drony. Proti hlasovali Zelení a Levice.
• Spolková jednotka. Od prosince 2025 funguje nová federální jednotka pro obranu proti dronům s plánovanými 130 zaměstnanci a rozpočtem sto milionů eur.
• Společné centrum. Vzniklo centrum Bund-Länder pro národní obraz dronových hrozeb, kde spolupracují federální a zemské složky.

Henrichmannův návrh tedy nepřichází do institucionálního vakua. Naopak, je logickým dalším krokem v eskalaci, která už běží.

Německo dohání Británii a Nizozemsko

Zajímavé je, jak daleko za spojenci Německo v této oblasti zaostává. Británie provozuje National Cyber Force, partnerství ministerstva obrany a zpravodajských služeb pro operace „v kyberprostoru a skrze něj“. Nizozemský Defence Cyber Command otevřeně uvádí ofenzivní schopnosti zaměřené na předběhnutí protivníka a nizozemská vládní dohoda počítá s dalším rozšiřováním obranných i ofenzivních kyberkapacit.

Německo je oproti tomu stále ve stadiu politické debaty. BND dosud fungoval primárně jako analytická služba. Posun k operativním kyberpravomocím by byl pro německou bezpečnostní kulturu zlom srovnatelný s tím, když Berlín po ruské invazi na Ukrajinu vyhlásil Zeitenwende a začal masivně zbrojit.

Co znamená, že „putinovské Rusko skončí“

Formulace zní dramaticky, ale v jádru stojí na jednoduché logice: pokud by byl prokázán přímý ruský útok na německou infrastrukturu nebo občany, část německé politiky už otevřeně tlačí na zneškodnění ruských útočných kapacit. Ne na vyhlášení války. Na tvrdý zásah do hybridních nástrojů, kybernetických sítí, řídicích systémů, logistiky. NATO přitom výslovně pracuje s tím, že závažné kumulované kyberútoky mohou být v určitých situacích posouzeny i v rovině článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Pro Putinův režim by to znamenalo, že nástroje, kterými vede stínovou válku proti Západu (drony, kyberútoky, sabotáže), by přestaly být bezrizikové. Rusko dnes spoléhá na to, že hybridní operace zůstávají pod prahem, který by vyvolal tvrdou odpověď. Pokud Německo a další spojenci ten práh posunou níž a získají schopnost i vůli zasáhnout zdroj, kalkulace Kremlu se zásadně změní. Ruská armáda, která už třetím rokem nedokáže porazit menší Ukrajinu navzdory obrovské materiální převaze, by si nemohla dovolit otevřít další frontu, byť kybernetickou, proti největší ekonomice Evropy.

Český kontext: drony nad Ruzyní

Ani pro nás není téma vzdálené. Úřad pro civilní letectví v roce 2025 evidoval 572 podání týkajících se dronů, přičemž nejvíc porušení se koncentrovalo v řízeném okrsku Letiště Václava Havla. Potvrzený případ srovnatelný s lipským nálezem dronu s výbušninou se v českých autoritativních zdrojích neobjevil, ale rostoucí počet incidentů ukazuje, že problém existuje i zde. Česko jako člen NATO a soused Německa by navíc bylo nepřímo zasaženo jakoukoli eskalací německo-ruského kyberkonfliktu, protože sdílí s Berlínem logistické, dopravní i kybernetické vazby.

Práh německé reakce se neposouvá k válce s Ruskem. Posouvá se k tomu, že hybridní útoky přestanou být pro Kreml levnou a beztrestnou zábavou. A to je změna, kterou Putin a jeho okolí nemohou ignorovat.