Kolumbijka z Medellínu přijela bojovat za Ukrajinu. Spolubojovníci ji zraněnou nechali napospas Rusům

Daniela Zapata z Medellínu měla být na záporožském úseku fronty zraněna a ponechána na pozici. Její příběh odhaluje masivní příliv kolumbijských veteránů do ukrajinské války.

Kolumbijská vojákyně Daniela Zapata i Zdroj fotografie: Ozbrojené síly Ukrajiny
                   

Ve veřejně dostupných záznamech figuruje jako „Daniela Zapata Mendez“ s volacím znakem „Mendez“, původem z Medellínu v kolumbijském departementu Antioquia. Příjmení ve zdrojích kolísá mezi variantami Aguirre a Méndez, což u zahraničních bojovníků na Ukrajině není neobvyklé; identifikace probíhá často přes otevřené zpravodajské kanály, ne přes úřední dokumenty. Nejdramatičtější část jejího příběhu, tedy že zůstala zraněná na pozici, nebyla vytažena při ústupu a padla do ruského zajetí, se zatím opírá o tvrzení šířená z ruské strany. Nezávislé potvrzení z ukrajinské strany, od Mezinárodního výboru Červeného kříže ani od kolumbijské diplomacie se veřejně nepodařilo dohledat. Co ale dohledat jde, a velmi dobře, je fenomén, jehož je Daniela součástí.

Sedm tisíc Kolumbijců na frontě, kterou si nevybrali

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v květnu 2026 veřejně varoval, že ukrajinskou válkou od roku 2022 prošlo přes 7 000 kolumbijských občanů. Podle ukrajinských zdrojů citovaných serverem bne IntelliNews tvoří Kolumbijci zhruba 40 procent všech cizinců v ukrajinských ozbrojených silách, víc než Američané, Britové nebo Gruzínci dohromady.

Veřejný tracker zahraničních ztrát na Ukrajině ukazuje stejný směr: u Kolumbie eviduje 1 867 identifikovaných obětí, u USA 543, u Británie 222. Jde o ztráty, ne o celkové počty nasazených, ale poměr je výmluvný. Kolumbie je s přehledem největším „dodavatelem“ zahraničních bojovníků pro ukrajinskou frontu.

Proč zrovna Kolumbie: peníze, výcvik a žádná budoucnost

Mechanismus je brutálně jednoduchý. Kolumbie produkuje obrovské množství vycvičených veteránů; desítky let vnitřního konfliktu s FARC, paramilitárními skupinami a drogovými kartely vytvořily zásobárnu profesionálů na protipovstalecký boj. Po mírové dohodě s FARC v roce 2016 zůstalo v zemi mnoho podzaměstnaných specialistů s bojovou zkušeností a slabými civilními vyhlídkami.

Řadový kolumbijský veterán vydělává doma řádově stovky dolarů měsíčně. Na ukrajinské frontě může dostat 70 až 110 tisíc korun měsíčně, podle některých zdrojů i více. Tisková agentura AP popsala případ kolumbijského bojovníka z Medellínu, jehož skupinu rozbily ruské drony; muži z pozice utíkali, aby vůbec přežili. Opuštění zraněného spolubojovníka v takovém chaosu nemusí být důsledkem rozkazu. Je to důsledek fronty, kde dronový dozor, minová pole a dělostřelecká palba znemožňují evakuaci.

U části Kolumbijců hraje roli i ideový nebo psychologický motiv; Le Monde v červnu 2026 psal o latinskoamerických dobrovolnících, kteří na Ukrajinu přijeli s přesvědčením, že brání demokratický svět. U Daniely osobní motiv veřejně doložený není.

Co čeká zajatého cizince v ruských rukou

Pokud Daniela skutečně padla do zajetí, její právní situace závisí na tom, jak ji ruská strana klasifikuje. Podle článku 47 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám nemá žoldnéř právo na status kombatanta ani válečného zajatce. I tak mu ale mezinárodní humanitární právo garantuje adekvátní podmínky detence a spravedlivý proces.

Problém je v praxi. Mise OSN pro lidská práva na Ukrajině zdokumentovala systematické mučení, sexuální násilí a popravy ukrajinských zajatců v ruské moci. Rada EU v červenci 2026 uvalila sankce na patnáct osob a jednu entitu právě za porušování práv zajatců. Mezinárodní výbor Červeného kříže k dubnu 2026 navštívil přes 8 900 válečných zajatců na obou stranách, ale stále nemá plný přístup ke všem. Část vězněných zůstává mimo nezávislou kontrolu.

O aktuálním osudu Daniely veřejně není nic známo.

Rodiny bez odpovědí a české paralely

Kolumbijské rodiny nezvěstných bojovníků narážejí na zeď. Kolumbijská nezisková organizace podle dostupných svědectví uvádí, že z velkého počtu nezvěstných se podařilo najít jen tři těla. Oficiálně mají rodiny padlých obránců nárok na jednorázovou pomoc 15 milionů hřiven, zhruba devět milionů korun. Jenže bez potvrzení smrti na peníze fakticky nedosáhnou.

Český kontext je řádově menší, ale existuje. K lednu 2026 mělo od prezidenta Petra Pavla legální souhlas bojovat na Ukrajině 49 českých občanů, 47 mužů a dvě ženy. Bez tohoto souhlasu jde o trestný čin: paragraf 321 trestního zákoníku stanoví za službu v cizích ozbrojených silách v rozporu s právním předpisem trest až pět let, za války tři až deset let.

Trh s veterány, který válka živí

Případ Daniely Zapaty stojí na hraně mezi ověřeným a neověřeným. Její identita a kolumbijský původ jsou ve veřejných stopách doložitelné. Okolnosti zranění, opuštění na pozici a zajetí se opírají o tvrzení ruské strany bez nezávislého potvrzení. Co ale doložené je pevně, a co z jejího příběhu dělá víc než válečnou anekdotu, je systém, který ji na frontu přivedl.

Ukrajinská válka od roku 2022 nasává hotové veterány z celého světa. Kolumbie dodává nejvíc, protože má nejvíc toho, co fronta potřebuje: vycvičené lidi bez lepší alternativy. Daniela z Medellínu je jednou z tisíců tváří tohoto trhu, a její příběh, ať už se jeho nejdrsnější detaily potvrdí, nebo ne, ukazuje cenu, kterou za něj platí konkrétní lidé.

Riskovali byste pro svého spolubojovníka, i kdyby vám hrozila smrt?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Boháč

Zobrazit další články