„Buď se potopí, nebo odplují.“ Rusové odvážně nechají flotilu v Novorossijsku, i když tam přijdou o zbytek lodí

Novorossijsk měl být dočasné řešení. Pomocná základna, kam se přesouvaly lodě poté, co Sevastopol přestal být bezpečným domovem Černomořské flotily. Jenže z dočasného se stalo trvalé a z pomocného hlavní. Dnes v tomto přístavu na východním pobřeží Černého moře kotví poslední cenné ruské válečné lodě, a Ukrajina tam už umí dosáhnout. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk to shrnul prostě: Rusové tam budou zůstávat co nejdéle, protože odchod by vypadal jako porážka. Jenže zůstat znamená riskovat, že o lodě přijdou úplně.

Ústup, který Kreml nesmí přiznat

Příběh Novorossijsku jako poslední opory flotily začal postupným vytlačováním z Krymu. Velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejižpapa v rozhovoru pro Reuters v červnu 2024 popsal, že Rusko ztrácí Sevastopol jako hlavní základnu a téměř všechny bojeschopné lodě musely být staženy pryč. V červenci 2024 dorazila do Novorossijsku i poslední cenná hlídková loď z krymských přístavů. Kruh se uzavřel.

Problém je, že Novorossijsk na tuto roli nebyl dimenzovaný. Pletenčuk opakovaně upozorňoval, že základna musela pojmout lodě i personál, které tam nikdy neměly být. Na jaře 2024 Rusové vjezd do přístavu zatarasili potopnými baržemi a zábranami, obraz, který připomíná spíš středověkou obranu než operace údajně druhé nejsilnější armády světa.

A přesto Moskva lodě nestahuje. Důvody jsou tři: strategicky nemá kam jít, logisticky by přesun přes Volžsko-donský kanál znamenal opuštění celého azovsko-černomořského prostoru a politicky by to bylo přiznání, že Rusko prohrává námořní válku proti zemi, která na začátku konfliktu neměla prakticky žádné válečné námořnictvo.

Co z flotily vlastně zbývá

Čísla jsou tvrdá. Už v červnu 2024 Pletenčuk hovořil o vyřazení třetiny Černomořské flotily. Ukrajinské ministerstvo obrany později shrnulo stav tak, že zhruba 30 % bojových prostředků flotily bylo zničeno nebo těžce poškozeno. Britská vláda tato čísla nezávisle potvrdila.

Pokud se díváme na to, co Rusko skutečně potřebuje, tedy nosiče střel Kalibr, jimiž ostřeluje ukrajinská města, Pletenčuk v pozdějším upřesnění uvedl pět jednotek ve službě: tři hladinové lodě a dvě ponorky. Dvě fregaty, Admiral Essen a pravděpodobně i Admiral Makarov, označil za vyřazené z aktivního nasazení po zásazích přímo v Novorossijsku. V přístavu sice kotví i další starší a pomocné jednotky, ale ty nemají reálnou údernou hodnotu.

Poškozené lodě se opravují pomalu a obtížně. Rusko obchází sankce při shánění náhradních dílů, některá plavidla stojí v docích měsíce bez viditelného pokroku. Plně bojeschopná flotila to zkrátka není.

Novorossijsk není jen základna, je to ropný uzel

Jeden rozměr příběhu se snadno přehlédne. Novorossijsk je zároveň jedním z největších ruských exportních přístavů. Už v srpnu 2023, kdy Ukrajina poprvé vážně poškodila výsadkovou loď Olenegorskij Gorňak přímo u základny, Reuters připomínal, že přes přístav proudí okolo 1,8 milionu barelů ropy denně, zhruba dvě procenta světové nabídky.

Každý útok na Novorossijsk tak má dvojí efekt. Vojenský: ohrožuje zbylá plavidla. Ekonomický: zvyšuje rizikovou prémii pro ropné tankery a narušuje jeden z klíčových kanálů ruského exportu. Pro Kreml je to noční můra na dvou frontách současně.

Ukrajina ukazuje, že dosáhne kamkoliv

Trend je jednoznačný a zrychluje se. Srpen 2023: první zásah námořním dronem u Novorossijsku. Jaro 2024: Rusové barikádují přístav. Léto 2024: Pletenčuk otevřeně říká, že drony už do Novorossijsku dosáhnou. A v srpnu 2026 Associated Press popisuje kombinovaný ukrajinský úder na Novorossijsk jako útok na „poslední velkou oporu“ ruské flotily v Černém moři, při němž byly zasaženy čtyři lodě.

Ukrajina přitom operuje bez klasického námořnictva. Kombinuje námořní drony, střely Neptun a další prostředky do vrstveného tlaku, který ruská protivzdušná a protilodní obrana nedokáže spolehlivě odrazit. Výsledek je paradoxní: země bez válečných lodí systematicky ničí flotilu země, která se považuje za námořní velmoc.

Co to znamená pro Evropu a export

Vytlačení ruské flotily z aktivních operací v severozápadní části Černého moře, na ploše téměř 25 tisíc čtverečních kilometrů, mělo přímý praktický dopad. Ukrajinský námořní koridor za první rok fungování přepravil 64,4 milionu tun nákladu, z toho 43,5 milionu tun zemědělské produkce. To je obilí, oleje a další komodity, které míří i na evropský trh.

Koridor ale zůstává válečnou trasou. Ukrajinská námořní správa na podzim 2024 evidovala 22 zasažených či zničených civilních plavidel a škody na téměř třech stovkách přístavních objektů za pouhé tři měsíce. Rusko kompenzuje slabost flotily útoky střelami a drony na přístavy a obchodní lodě. Slabší flotila v Novorossijsku je pro ukrajinský export lepší než aktivní flotila u Krymu, ale bezpečí to není.

Moskva si v Novorossijsku nebrání jen lodě. Brání iluzi, že z Černého moře ještě nebyla vytlačena. Každý další úspěšný ukrajinský zásah tu iluzi ztenčuje, a jednoho dne z ní nezbude nic než vraky za rezavými baržemi.