Rusové tvrdí, že jsou v Dobropillji. Ukrajinci jim připravili peklo na nové linii, západně od Pokrovsku je kosí po skupinách

Když Vladimir Putin na přelomu června a července prohlásil, že se ruské síly přibližují k Dobropillji „ze severu“, znělo to jako hotová věc. Jenže Rádio Svoboda vzápětí postavilo jeho slova vedle mapy analytického projektu DeepState, a ta takový stav nepotvrzovala. Terénní reportáž serveru Frontliner z konce června cituje ukrajinského velitele, podle něhož stáli Rusové stále šest až sedm kilometrů od města. Bez úspěchu. To neznamená, že situace není vážná. Znamená to, že titulkové „jsou v Dobropillji“ je zatím především kremelské tvrzení, a mezi tvrzením a stabilní kontrolou leží prostor, kde Ukrajina z přístupů k městu dělá smrtící zónu.

Boj o přístupy, ne o ulice

Dobropillja leží severně od Pokrovsku a je klíčovým dopravním uzlem Doněcké oblasti. Právě proto se kolem ní soustřeďuje pozornost obou stran. Ruský postup ale zatím neprobíhá uvnitř městské zástavby. Odehrává se v pásu vesnic a šedé zóny na východních a jihovýchodních přístupech, přes Hryšyne, Rodynske, Novyj Donbas a Bilycke.

Analytický text serveru Meduza už v únoru 2026 popsal, jak se po pádu Pokrovsku a Myrnohradu otevřela nová osa směrem na Dobropillju. Novyj Donbas ležel pět kilometrů východně od města, Bilycke osm kilometrů jihovýchodně. Na konci června se vzdálenost zkrátila, ale stále nešlo o průlom do města. Šlo o infiltrační pokusy malých skupin, které se snažily prorazit přes zelený kryt a dostat se blíž. Přesný průběh ukrajinských obranných linií veřejné zdroje logicky nezveřejňují, ale z popsaných opěrných bodů vyplývá, že Ukrajina drží pás severní a severozápadní obrany pokrovské aglomerace, navázaný právě na přístupy k Dobropillji.

Jak funguje dronová smrtící zóna

Mluvčí operačního velitelství Východ Hryhorij Šapoval v květnu popsal taktiku, kterou Rusové v tomto sektoru používají. Malé skupiny, často na motocyklech, čtyřkolkách a jiné lehké technice. Využívají remízky, lesní pásy, cokoliv, co je skryje před leteckým průzkumem. Cíl je prostý: dostat se na pozici, zakopat se a vytvořit opěrný bod dřív, než je Ukrajinci zaregistrují.

Jenže právě v tom spočívá „peklo“, které jim Ukrajina připravila. Průzkumné drony sledují prostor nepřetržitě. Jakmile je skupina odhalena, nastupuje koordinace: FPV drony, dělostřelectvo, přímá palba. Rusové jsou likvidováni dřív, než se stihnou zakopat. Brigáda Azov za samotný květen 2026 v dobropilském sektoru uvádí 1 853 zabitých ruských vojáků, 835 raněných, 86 zničených dělostřeleckých systémů a 644 kusů techniky. Jde o údaje ukrajinské strany, které nelze nezávisle ověřit, ale i s rezervou ilustrují intenzitu bojů. Čtyřiadvacet ruských útočných akcí za jediný den na pokrovském směru začátkem května ukazuje, jak tvrdě Moskva tlačí. A jak draze za každý metr platí.

Město bez obchodů, bez pomoci, bez cesty ven

Dobropillja přitom umírá i bez toho, aby v ní stál jediný ruský voják. Frontliner popisuje město, kde od února 2026 nefunguje poslední obchod. Od března nedorazila humanitární pomoc. Silnice z Kramatorsku je uzavřená už od léta 2025 kvůli FPV útokům na civilní vozidla. Podle městské vojenské správy zůstávalo na konci června v Dobropillji asi 800 lidí; děti a lidé s postižením byli vyvezeni dříve. Odjezdy zbývajících komplikují drony; evakuace probíhá speciální dopravou nebo pěšky do bezpečnějších bodů.

Město je funkčně poloizolované. A právě to z něj dělá nejen vojenský, ale i humanitární bod zlomu. Za Dobropilljou totiž ubývá větších urbanizovaných uzlů. Další velké město v týlu je Pavlohrad, průmyslové a tranzitní centrum v Dnipropetrovské oblasti, křižovatka silnic a železnice, které jeho starosta popisuje jako zhruba sto kilometrů od fronty. Právě tam směřují evakuovaní z Dobropillje. Ztráta města by znamenala další smrštění bezpečných tras mezi severem Doněcké oblasti a dněpropetrovským zázemím.

Proč to není Bachmut ani Avdijivka

Srovnání s předchozími donbaskými bitvami se nabízí, ale platí jen částečně. U Bachmutu i Avdijivky šlo o měsíce městského obléhání, systematické ničení zástavby a postupné svírání obránců. U Dobropillje zatím otevřené zdroje popisují jinou dynamiku: boj o přístupy, infiltrační průniky a pokus Ukrajiny udržet prostor jako smrtící zónu, kde malé ruské skupiny nedostanou šanci změnit průnik v trvalý opěrný bod.

Není to poprvé, co se Rusové k Dobropillji přiblížili. V srpnu 2025 pronikli infiltrační taktikou k několika obcím v okolí. Ukrajinské síly tehdy provedly protiútoky, nepřítele zatlačily a kontrolu obnovily. Teď je situace těžší: Rusové tlačí z kratších vzdáleností, využívají pád Pokrovsku a Myrnohradu jako odrazový můstek. Ale mechanismus obrany funguje stejně: průzkum, drony, palba, likvidace skupiny. Znovu a znovu.

Západ nešetří slovy ani penězi

Lokální ruský tlak na Donbase neznamená rozpad západní podpory. NATO na summitu v Ankaře 8. července 2026 potvrdilo závazek 70 miliard eur vojenské pomoci pro letošní rok. Česká vláda už v září 2025 schválila program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s roční alokací miliardy korun mimo čistě vojenskou rovinu. Každý kilometr, který Ukrajina u Dobropillje ubrání, je argumentem pro pokračování této podpory, ne proti ní.

Dobropillja zatím nestojí a nepadá. Visí v prostoru mezi ruským tvrzením a ukrajinskou realitou smrtící zóny, kde se každý pokus o průnik platí krví. Moskva může hlásit, co chce. Šest kilometrů šedé zóny plné dronů mluví jinak.