Válka s Íránem změnila pravidla hry Záhadný stát z Perského zálivu objednal dva letouny GlobalEye za 25 miliard Kč

Smlouva nese datum 27. července 2026 a dodávky mají proběhnout do roku 2030. Sama o sobě by to byla jen další zbrojní zakázka v regionu, který nakupuje techniku v objemech, na jaké je svět zvyklý. Jenže kontext ji mění v něco jiného. Válka s Íránem, která na jaře 2026 otřásla celým Blízkým východem a přes ceny ropy zasáhla i Česko, odhalila jednu zásadní slabinu: státy Zálivu měly interceptory, měly baterie protivzdušné obrany, ale neměly dost očí. Neměly trvalý, propojený přehled nad tím, co se k nim blíží, drony, balistické střely, řízené střely, všechno najednou. A právě tuhle mezeru má GlobalEye zacelit.

Co je GlobalEye a proč stojí za pozornost

Saab GlobalEye není stíhačka ani bombardér. Je to létající velitelské stanoviště a senzorový uzel v jednom, postavené na platformě business jetu Bombardier Global 6000/6500. Na hřbetě nese radar Erieye Extended Range s dosahem přes 650 kilometrů, který dokáže zachytit nízkoletící cíle, včetně malých dronů, na vzdálenost přesahující 458 kilometrů. Ve vzduchu vydrží dvanáct hodin bez tankování a současně sleduje vzdušný prostor, mořskou hladinu i pozemní cíle.

Oproti stárnoucímu americkému E-3 Sentry, který létá na platformě Boeingu 707 s radarem o dosahu kolem 460 kilometrů a vytrvalostí zhruba osm hodin, je GlobalEye menší, úspornější a novější. Proti modernějšímu Boeingu E-7 Wedgetail, který nabízí 360° pokrytí a mise přes deset hodin, sází švédský stroj na nižší provozní náklady a vícedoménový přístup, tedy sledování všech domén současně z jedné platformy. Není to náhrada velkého AWACS. Je to jiná filozofie: síťový senzor, který propojuje rozptýlené baterie obrany do jednoho použitelného obrazu bojiště.

Proč právě teď a proč anonymně

Podle písemného svědectví velitele amerického CENTCOMu admirála Charlese B. Coopera II před senátním výborem pro ozbrojené síly proběhlo během 38 dnů konfliktu s Íránem přes 10 200 vzletů a více než 13 500 úderů. Írán kombinoval balistické střely, útočné drony a řízené střely v koordinovaných vlnách, které testovaly obranu celého regionu. Cooper popsal výslednou architekturu protivzdušné obrany jako „nejintegrovanější a nejefektivnější“ v historii regionu, ale právě slovo „výslednou“ je klíčové. Na začátku konfliktu taková architektura neexistovala. Musela se budovat za pochodu.

Analýza Arab Gulf States Institute to říká ještě ostřeji: zhroutil se předpoklad, že samotná americká přítomnost odradí útok na státy GCC. Kupující stát tedy nekupuje „další radar“. Kupuje uzel, který má spojit existující systémy do funkčního celku a zajistit, že příště bude vidět hrozbu dřív, než doletí.

Identita zákazníka zveřejněna nebyla. Saab uvedl kombinaci bezpečnostních důvodů a přání zákazníka. Podle agentury Reuters firma už v listopadu 2025 podala nabídky Kataru a Saúdské Arábii, to jsou jediné veřejně doložené stopy. Podle nás o něco silněji vychází Saúdská Arábie: větší vzdušný prostor, rozsáhlejší ropná infrastruktura k ochraně, hlubší potřeba vrstveného přehledu. Spojené arabské emiráty jsou méně pravděpodobné, ty už provozují flotilu pěti GlobalEye.

Nejde o osamělý nákup

Blízkovýchodní zakázka zapadá do mnohem širšího obratu. Dne 7. července 2026 oznámilo jedenáct členských států NATO společný záměr pořídit až deset GlobalEye jako náhradu za dosluhující flotilu E-3A Sentry. Kanada v květnu 2026 vybrala Saab jako preferovaného dodavatele pro svůj program vzdušného včasného varování. A Francie už na konci roku 2025 podepsala kontrakt na dva stroje včetně pozemního vybavení, výcviku a podpory za zhruba 12,3 miliardy švédských korun, tedy výrazně více než anonymní blízkovýchodní zakázka. Rozdíl v ceně naznačuje, že rozsah obou balíků se liší, ačkoliv přesná skladba ani u jednoho nebyla zveřejněna.

Šéf Saabu Micael Johansson v červenci 2026 oznámil, že firma musí zvýšit výrobu GlobalEye ze dvou kusů ročně na šest do roku 2030. Plánuje výrobní centrum v Kanadě a zvažuje další kapacity v Evropě. Tlak na termíny je reálný, a právě proto je zajímavé, že anonymní zákazník podepsal teď, ne za rok. Kdo přijde později, riskuje delší čekání.

Dopad na Česko: ropa, plyn a regulované pumpy

Válka s Íránem se do Evropy propsala přes energetický šok. Podle dubnové zprávy Mezinárodní energetické agentury klesly průtoky Hormuzským průlivem na 3,8 milionu barelů denně oproti více než dvaceti milionům před krizí. Ztráta exportů přesáhla 13 milionů barelů denně; IEA to označila za největší narušení ropného trhu v historii.

Evropská komise na konci dubna 2026 svolala koordinaci s členskými státy ohledně bezpečnosti dodávek ropy a plynu. České ministerstvo financí zavedlo regulaci cen pohonných hmot a v alternativním scénáři makroekonomické predikce počítalo pro druhé čtvrtletí 2026 s cenou ropy Brent na 138 dolarech za barel místo 106 a se zemním plynem na 90 eurech za megawatthodinu místo 56. Pro běžného Čecha to znamenalo jednu věc: válka tisíce kilometrů daleko se projevila pokaždé, když tankoval.

Nová logika obrany

Dva letouny GlobalEye za 25 miliard korun nejsou jen nákup techniky. Jsou důkazem, že se v regionu Perského zálivu změnila samotná logika obrany, od hromadění interceptorů k investici do přehledu, propojení a včasného varování. Stejnou cestou jde NATO, Francie i Kanada. Anonymní zákazník z Perského zálivu jen udělal totéž rychleji, protože na vlastní kůži zjistil, jak vypadá válka, ve které máte čím střílet, ale nevíte kam.