Rusáci se chlubí, že útočí na civilní lodě u Oděsy. Znovu dokazují, že dno může mít ještě sklep

Není to jen další raketový útok na přístav. Je to něco horšího, a horšího právě proto, že to Moskva dělá záměrně a veřejně. Ruské ministerstvo obrany a navázané proválečné telegramové kanály v posledních týdnech opakovaně zveřejňují videa a hlášení o zásazích obchodních plavidel v prostoru Oděsy a Čornomorsku. Mluví o hromadných přepravcích, tankerech, trajektech, nákladních lodích. Používají triumfální jazyk, uvádějí typ použitého dronu, počítají „další zasažené plavidlo“. Žádný stud. Žádná omluva. Naopak, marketing.

Chlubení, které není metafora

Když říkáme, že se Rusko chlubí útoky na civilní lodě, není to nadsázka. Ruské ministerstvo obrany samo zveřejňuje hlášení o zásazích plavidel u ukrajinského pobřeží. Proválečné telegramové kanály, například kanál „Geraň: Černá skříňka“ nebo kanál propagandisty Vladimira Romanova, kterého ukrajinská vojenská rozvědka GUR eviduje jako identifikovaného ruského propagandistu, pak tyto zásahy přeposílají s komentáři typu „další plavidlo zlikvidováno“.

Rusko přitom téměř vždy přidává krycí formuli: lodě prý vezly vojenský náklad nebo palivo pro ukrajinskou armádu. Jenže nezávislý důkaz o vojenském využití těchto plavidel nikdy nepředloží. V otevřených zdrojích jde o standardní obchodní typy lodí, hromadné přepravce, tankery, trajekty. Rozdíl mezi přiznaným útokem a neprokázaným odůvodněním je propastný. A přesně v té propasti leží onen „sklep pod dnem“: nejde jen o to, že Rusko útočí na civilní lodní dopravu, ale že z toho dělá vlastní PR nástroj.

Nejde o výjimku, jde o vzorec

Slovo „znovu“ v kontextu ruských útoků na obchodní lodě v Černém moři není prázdná fráze. Má za sebou seznam konkrétních případů.

• 11. března 2025 – v oděském přístavu byl zasažen civilní hromadný přepravce MJ PINAR při nakládce pšenice pro Alžírsko. Zahynuli čtyři syrští členové posádky. Případ zdokumentoval oficiální dokument OSN.
• 3. července 2025 – při ostřelování Oděsy bylo poškozeno plavidlo AJ ROSE.
• Léto 2026 – série útoků na cizí obchodní lodě v oděské oblasti a Čornomorsku, poškození dalších plavidel, částečné zastavení exportu obilí.

K tomu je třeba připočítat starší případy lodí SUPER SARKAS nebo MSC LEVANTE F. Mezinárodní námořní organizace IMO už v prosinci 2023 přijala rezoluci A.1183(33), která výslovně zdůrazňuje kritickou důležitost svobody plavby civilních lodí a bezpečnosti námořníků v souvislosti s ruskou invazí. V srpnu 2026 IMO znovu veřejně odsoudila útoky na civilní lodní dopravu v Černém a Azovském moři. Vzorec je jasný a opakuje se, mění se jen intenzita a míra cynismu, s jakou ho Moskva prezentuje.

Co říká mezinárodní právo

Mezinárodní humanitární právo zakazuje útočit na civilní objekty. Tečka. Pravidlo 7 obyčejového mezinárodního humanitárního práva stanoví, že útoky smějí směřovat výhradně na vojenské cíle. U neutrálních obchodních lodí je situace upravena Sanremským manuálem k ozbrojeným konfliktům na moři, který připouští zásah jen za velmi úzce vymezených podmínek, a i tehdy platí pravidla varování, rozlišování a zajištění bezpečí posádky.

Pokud Rusko neprokáže, že konkrétní plavidlo bylo legitimním vojenským cílem, pohybuje se v prostoru, kde útoky na civilní objekty mohou naplňovat znaky válečného zločinu. A zatím neprokazuje nic. Jen tvrdí.

Strategický kalkul: zdražit každou tunu

Proč se Rusko chlubí něčím, co většina světa považuje za porušení mezinárodního práva? Protože to funguje, ne vojensky, ale ekonomicky.

Každý zveřejněný zásah obchodní lodi je signál rejdařům, pojišťovnám a obchodníkům: ani vaše loď není v bezpečí. Praktický efekt se dá změřit. Kernel Holding, jeden z největších ukrajinských exportérů zemědělských komodit, po červencových útocích 2026 na Čornomorsk hlásil ztrátu přibližně 45 tisíc tun pšenice a 9 tisíc tun slunečnicového oleje a úplné pozastavení překládky. Dánský Maersk, největší kontejnerový přepravce světa, zastavil službu přes rybářský přístav v Čornomorsku. Lodní linky se omezují, pojistné roste, dopravní náklady stoupají.

Pro Ukrajinu to znamená nižší exportní kapacitu, slabší devizové příjmy a dražší logistiku. Pro evropské trhy, včetně toho českého, to znamená tlak na ceny obilí, krmiv a rostlinných olejů. Ne zítra, ne skokově, ale postupně a vytrvale. Přesně tak, jak si to Moskva přeje.

Koridor žije, ale krvácí

Ukrajinský námořní koridor funguje. To je fakt, který nelze přehlédnout; za dva roky existence jím prošly miliony tun nákladu, od zemědělských komodit po průmyslové zboží. Samotná existence koridoru je důkazem, že Ukrajina dokáže ruské útoky do značné míry absorbovat.

Jenže „do značné míry“ není totéž co „úplně“. Rusko koridor nezastavilo, ale systematicky ho poškozuje. Každý zásah terminálu, každá poškozená loď, každý den výpadku překládky ukrajinský export zpomaluje a prodražuje. A každé triumfální video na Telegramu odrazuje další rejdaře od toho, aby do oděských přístavů vůbec vpluli.

Podle nás je právě tohle ten „sklep pod dnem“. Ne samotné bombardování, to je brutální, ale ve válce bohužel očekávatelné. Tím sklepem je kalkul, s jakým Moskva z útoků na obchodní lodě dělá propagandistický produkt. Vědomě, opakovaně a s rostoucí intenzitou ničí mezinárodní lodní dopravu a pak se tím chlubí jako úspěchem. Čtyři syrští námořníci z MJ PINAR, kteří nakládali pšenici pro Alžírsko, by o tom mohli vyprávět. Kdyby ještě žili.