Moldavská policie loni v září zadržela 74 lidí napojených na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Cvičili se v lesích na Balkáně vyrábět zápalné prostředky a ovládat drony.
V lese u bosenské Banja Luky, nedaleko vesnice Glamočani, stál v létě 2024 provizorní tábor. Žádná vojenská základna, spíš stanový výcvik pod stromy, kam přijížděli mladí Moldavané naverbovaní přes Telegram. Instruktoři je učili skládat improvizované výbušniny, připravovat zápalné směsi, řídit drony a prolomit policejní kordón. Podle moldavské zpravodajské služby SIS šlo o přípravu na destabilizaci země před klíčovými hlasováními. Koordinátorem celé operace byl podle moldavské policie identifikovaný důstojník GRU, který přes šifrované kanály vybíral „lídry“, sbíral jejich osobní data a řídil další buňky v Srbsku i jinde v Evropě.
Laboratoř na rozklad zevnitř
Moldavsko není náhodný cíl. Leží přesně tam, kde se stýká válka s mírem, na hranici s Ukrajinou a Rumunskem, tedy přímo u vnější hranice NATO a EU. Má na svém území Podněstří, kde už tři dekády stojí ruští vojáci, a Gagauzii, kde Moskva dlouhodobě živí separatistické nálady. A od roku 2022 je kandidátskou zemí Evropské unie.
Pro Kreml je to ideální zkušební polygon: ověřit, jestli lze evropský prostor narušit levněji než tanky. Místo konvenční invaze nasadil kombinaci nástrojů, kterou prezidentka Maia Sanduová ve svém prohlášení z 30. července 2025 rozložila do deseti kanálů: masivní kupování hlasů, ilegální financování přes kryptoměny, deepfake videa, klony oficiálních webů, kyberútoky na státní infrastrukturu, placené protesty, zneužití pravoslavné církve a právě fyzický výcvik sabotérů v zahraničí. Sanduová zároveň uvedla, že jen v roce 2025 bylo otevřeno 62 trestních věcí spojených s ruským vměšováním.
Nejde o izolovaný incident. Analytický tým G7 Rapid Response Mechanism napočítal před moldavskými parlamentními volbami v září 2025 přes 450 kusů cíleného dezinformačního obsahu, a 91 procent z něj neslo znaky ruských státně napojených operací. To není šum na sociálních sítích. To je řízená kampaň.
Kněží s debetními kartami, mládež s Molotovy
Jedním z nejsofistikovanějších nástrojů se ukázalo zneužití pravoslavné církve. Vyšetřování agentury Reuters odhalilo mechanismus, který fungoval jako vícestupňová past: moldavští kněží byli nejprve pozváni na „all-inclusive“ poutě do Ruska. Pak dostali poukazy do církevních obchodů. A nakonec debetní karty od ruské státní banky a platby kolem 30 tisíc korun výměnou za budování farních komunikačních kanálů s protiunijním obsahem. Církev jako distribuční síť propagandy, bez jediného hacknutého serveru.
Paralelně běžela tvrdší větev. Krycí organizace „Eurasia“ posílala mladé Moldavany do Moskvy na školení vedená instruktory s vazbami na wagnerovské struktury. Další skupiny putovaly do táborů v Srbsku a Bosně. Náplň výcviku podle moldavské prokuratury zahrnovala:
- výrobu zápalných prostředků a improvizovaných výbušnin,
- ovládání průzkumných dronů,
- fotografování a mapování ambasád a státních budov,
- techniky řízení davu a průlomu policejních kordónů,
- psychologickou přípravu na pouliční konfrontaci.
Za každý výcvikový modul dostávali účastníci 7 500 až 10 000 korun. Moldavská policie v září 2025 oznámila zadržení 74 osob a výslovně uvedla, že taktické skupiny podřízené důstojníkovi GRU působily i v dalších zemích EU.
Dva zlomové momenty
Časová osa je klíčová pro pochopení, proč Moskva eskalovala právě teď. V říjnu 2024 Moldavsko v referendu ústavně zakotvilo směřování do EU. Kreml tím přišel o možnost zvrátit kurz běžnou politickou cestou. Druhým zlomem byly parlamentní volby 28. září 2025, které rozhodovaly o tom, kdo povede přístupový proces dál.
Obě hlasování se stala cílem masivních hybridních útoků. Mezinárodní pozorovatelé z ODIHR je označili za „bezprecedentní“ co do rozsahu vnějšího vměšování. A přesto proevropská strana PAS získala 55 ze 101 mandátů, volební den proběhl podle pozorovatelů převážně hladce. Moldavsko tlak ustálo. Ale za cenu mimořádné bezpečnostní mobilizace, desítek zatčení a tvrdších zásahů státu do kampaně.
Do jara 2026 soudy odsoudily nejméně čtyři osoby k trestům od čtyř do pěti let vězení, další dva dostali podmíněné tresty. Vyšetřování pokračuje.
Evropa reaguje, ale stíhá to?
EU prodloužila civilní misi EUPM Moldova do května 2027 s rozpočtem přes 480 milionů korun. Nasadila tým pro rychlou reakci na hybridní hrozby, připojila Moldavsko k unijním kyberopatřením a prodloužila sankční rámec proti destabilizaci země do dubna 2027. Generální tajemník NATO Mark Rutte v březnu 2026 veřejně ocenil spolupráci s Kišiněvem a přislíbil další pomoc v odolnosti, boji s dezinformacemi a ochraně kyberinfrastruktury.
Otázka je, jestli moldavský model zůstane moldavským. Český bezpečnostní dokument za rok 2025 popisuje obdobné stavební kameny: drony nad strategickými objekty, koordinované proruské účty na TikToku, dlouhodobě působící vlivovou agentku GRU, telegramově řízený žhářský útok v Praze i bombové výhrůžky školám s pravděpodobným ruským financováním. Český a moldavský ambasador téma volebního vměšování společně otevřeli na prosincovém kulatém stole v Chatham House. Akční plán k české Národní strategii pro čelení hybridnímu působení na roky 2026–2027 počítá s dokončením systémové reakce a intenzivnějším využíváním sankcí.
Proč nejde jen o Moldavsko
Analytici z Chatham House zasadili moldavský případ do širšího rámce ruské strategie „řízené nestability“ v černomořském prostoru. Gruzie 2008 skončila otevřenou válkou. Donbas 2014 kombinoval „zelené mužíčky“ s dezinformacemi a eskaloval do konfliktu. Moldavsko 2024–2025 je něco jiného: čistě prekinetická šedá zóna, kde se tanky neobjevily, ale kde volební korupce, církevní sítě, deepfaky a výcvikové tábory na Balkáně plní stejnou funkci, rozložit zemi zevnitř, aniž by padl jediný výstřel.
Podle nás je právě tohle na celém případu nejznepokojivější. Nejde o to, že Rusko zkouší destabilizovat malou postsovětskou republiku. Jde o to, že testuje metodu, která je přenositelná kamkoli, kde existuje polarizovaná společnost, slabé instituce a otevřený informační prostor. Moldavsko je prototyp. A prototypy se vyrábějí proto, aby se z nich vyrábělo sériově.
Čtyři odsouzení v Kišiněvě a 74 zadržených v jedné policejní operaci ukazují, že se dá bránit. Ale taky ukazují, kolik to stojí sil, a že důstojník GRU na druhém konci Telegramu mezitím nejspíš už verbuje další skupinu.
Hodlá Putin zničit Rusko, nebo očekává, že se před ním Evropa skloní?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5146
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 8465
