Oslepení Kyklopa: 6 Ukrajinců oslepilo ruskou obranu v Brjansku. Drony teď mají volnou cestu na Moskvu

Když Odysseus oslepil jednookého Kyklopa Polyféma, nemusel zničit celou jeskyni, stačilo mu vyřadit jediné oko. Přesně takovou logiku zvolila šestičlenná skupina „Roni“ z 1. samostatného centra Sil bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny. Místo masivního leteckého úderu vedla po měsíce tiché, opakované a chirurgicky přesné útoky na malé radary systému kontroly vzdušného prostoru v Brjanské oblasti. Výsledkem nebyla úplná slepota ruské obrany, ale lokální koridor se zásadně zvýšenou průchodností pro dalekonosné úderné drony mířící severním směrem, směrem na Moskvu. A že ten koridor funguje, ukázaly koncem června 2026 dva po sobě jdoucí zásahy Centra kosmické komunikace v Dubně, více než pět set kilometrů od ukrajinské hranice.

Šest lidí proti radiolokační síti

Podrobnosti o operaci Polyphemus odhalil rozhovor důstojníka s volacím znakem „Falko“ pro ukrajinské médium Mezha. Podle něj byla na celou kampaň nasazena jediná úderná skupina o šesti bojovnících, skupina „Roni“. Jejich cílem nebyly velké protiletadlové systémy typu S-300 nebo S-400, ale menší, zdánlivě nenápadné radarové stanice, které tvořily souvislé radiolokační pole v nízkých výškách. Právě tyto radary umožňovaly ruské obraně včas zachytit nízko letící ukrajinské drony a navíc dopočítávat jejich startovní pozice.

Brjanská oblast přitom nebyla vybrána náhodně. Leží na jednom z klíčových koridorů pro ukrajinské útoky do hloubky severním směrem a zároveň patřila k nejobtížnějším úsekům kvůli husté síti radarů a prostředků proti bezpilotním prostředkům. Právě tam dávalo smysl „vykousat“ díru do systému včasné výstrahy ještě předtím, než drony zamíří hlouběji do ruského vnitrozemí.

Podle „Falka“ bylo během několika měsíců zničeno přibližně dvacet radarů. Skupina přitom neútočila jen na původní stanoviště, sledovala i nasazování náhrad a likvidovala je dřív, než stihly obnovit pokrytí. Rusové se pokoušeli radary krýt prostředky elektronického boje, ale pokud protivník zná přesnou polohu a parametry každého nového kusu, obrana nestíhá reagovat.

SEAD po ukrajinsku: ne blesk, ale eroze

Potlačení protivzdušné obrany (v terminologii NATO označované jako SEAD) má svou slavnou historii. Když Izrael v roce 1982 v údolí Bekáa během několika hodin zlikvidoval devatenáct syrských protiletadlových baterií, nasadil desítky letounů, bezpilotní průzkumné prostředky, elektronický boj i protiradiolokační střely v koordinované operaci obrovského rozsahu. Americká kampaň v Perském zálivu v roce 1991 šla stejnou cestou: masivní, centralizovaná, rychlá.

Polyphemus je něco úplně jiného. Žádné letecké svazy, žádná protiradiolokační střela AGM-88 HARM za zhruba 870 tisíc korun za kus. Místo toho pomalé, měsíce trvající „ohlodávání“ radarové sítě jedním šestičlenným týmem s dalekonosným dronovým arzenálem. Cíl je stejný, zbavit protivníka očí, ale prostředky jsou řádově levnější a metoda vyžaduje trpělivost místo přesilové palby. Ekonomická asymetrie je přitom brutální: radar je drahý a klíčový uzel, úderný dron je levný a může se vracet znovu a znovu.

Právě v tom spočívá síla příběhu. Nejde o to, že by Moskva zůstala bez obrany. Jde o to, že šest lidí dokázalo opakovanými levnými zásahy přinutit mnohem větší systém protivzdušné obrany reagovat draze, pozdě a lokálně.

Koridor funguje: Dubna jako důkaz

Že vytvořený koridor nebyl jen propagandistickým sloganem, naznačují události z konce června 2026. 22. června zasáhly ukrajinské drony Centrum kosmické komunikace v Dubně v Moskevské oblasti. Podle ukrajinského generálního štábu, jehož údaje převzala Ukrajinska Pravda, byl poškozen 32metrový anténní systém MARK-IV, technická budova i hlavní administrativně-výrobní objekt. Tisková služba ruské společnosti RSCC potvrdila masový útok, ale tvrdila, že provoz nebyl přerušen a personál neutrpěl ztráty.

30. června přišel druhý úder na stejný cíl. Prezident Zelenskyj ho spojil s objektem, který podle něj sloužil i pro průzkum a koordinaci ruských sil v okupované části Ukrajiny. Dubna leží přes pět set kilometrů od hranice, to je vzdálenost, kterou dron musí překonat přes několik vrstev ruské obrany. Pokud se tam dostal opakovaně, něco na trase muselo selhat. A právě Brjansko je první vrstvou na této trase.

Ruské ministerstvo obrany ve stejný den hlásilo sestřely 36 ukrajinských dronů, z toho čtyř nad Brjanskou oblastí, jak uvedla agentura TASS. Obrana tedy nezmizela, ale zjevně nedokázala zachytit všechno.

Co z toho plyne, a co ne

Operace Polyphemus není strategický zlom, který by válku trvající už více než čtyři roky otočil. Je to operační úspěch, který ale vyžaduje neustálé udržování. Sám „Falko“ v rozhovoru přiznává, že Rusové radary nahrazovali novými kusy a pokoušeli se je krýt. Bez pokračujícího tlaku by se díra rychle zavírala.

Zároveň je nutné říct, odkud informace pocházejí. Klíčový zdroj, rozhovor s důstojníkem 1. centra, je primární ukrajinský pohled zúčastněné strany. Ruské zdroje samotné útoky dronů v brjanském a moskevském směru nezpochybňují, jen tvrdí, že šlo o sestřely s omezenými následky. Pravda leží někde mezi: útoky prokazatelně proběhly, cíle v moskevském směru byly opakovaně dosaženy, ale ruská protivzdušná obrana dál část úderů zachycuje.

Pro širší kontext platí: čím víc musí Rusko chránit vlastní týl, energetiku a komunikační uzly stovky kilometrů od fronty, tím méně zdrojů může poslat na bojiště. A to je přesně ten druh tlaku, který šest lidí s drony dokáže vytvořit, pokud ví, kam mířit.

Odysseova lekce pro moderní válku

Historický Odysseus nepotřeboval armádu, aby unikl z Kyklopovy jeskyně. Potřeboval plán, přesnost a odvahu riskovat v těsné blízkosti nepřítele. Skupina „Roni“ udělala totéž, jen místo zahroceného kůlu použila drony a místo jeskyně oslepovala radarová stanoviště roztroušená po brjanských lesích. Moskva není bezbranná, ale poprvé za válku musí počítat s tím, že její radiolokační štít má díry, které šest lidí dokáže udržet otevřené.