Ukrajinský MiG-29 odpálil raketu a začal hořet. Pilot bojoval o záchranu letadla, pak se v posledních vteřinách katapultoval

Dne 10. srpna 2026, nebe nad jihem Ukrajiny. MiG-29 letí bojovou misi protivzdušné obrany, odpálí raketu na vzdušný cíl, a v tu chvíli se něco fatálně pokazí. Letoun začne hořet. Pilot ztratí řízení, přesto se pokouší stroj udržet. Teprve když je jasné, že letadlo nelze zachránit, aktivuje katapultážní sedačku. Dopadne živý. Druhý den Státní úřad vyšetřování (DBR) oznámí, že pilotův život ani zdraví nejsou ohroženy. MiG-29 ale skončil jako ohořelý vrak a s ním i kus ukrajinské vzdušné kapacity nad regionem, který čelí neustálým ruským raketovým a dronovým útokům.

Co přesně se ve vzduchu stalo

Podle Velitelství Vzdušných sil Ukrajiny šlo o „nestandardní situaci při odpalu letecké rakety během ničení vzdušných cílů“. Typ střely zveřejněn nebyl. Není tedy jasné, zda selhal samotný projektil, závěsník, oddělení střely od trupu, nebo jiný prvek zbraňového systému. Letoun vzplanul, pilot ztratil kontrolu nad řízením a pokoušel se stroj stabilizovat. Jak dlouho trval tento boj (desítky sekund, minuty), veřejně sděleno nebylo.

DBR následně potvrdilo, že černá skříňka havarovaného letounu byla nalezena, ale je termicky poškozená požárem. Úřad prověřuje několik verzí příčin a žádnou zatím neoznačil za definitivní. Rychlé závěry o „vadné raketě“ nebo „chybě pilota“ jsou proto předčasné. Formulace „v posledních vteřinách“ vystihuje situaci přesně v tom smyslu, že pilot opustil stroj v posledním bezpečném okně, které měl k dispozici; přesný čas do dopadu ale zatím zná jen záznamník letu, pokud se jeho data podaří obnovit.

Proč pilot neriskoval zbytečně

Pokus zachránit hořící stíhačku může zvenčí vypadat jako hazard. Jenže v kontextu ukrajinského letectva má každý stroj cenu, kterou nelze jednoduše nahradit. Pilot se navíc mohl snažit odvést letoun od obydlených oblastí. Zda postupoval přesně podle nouzového protokolu, nebo situaci držel déle, než bylo standardní, ukáže až vyhodnocení dat z poškozené černé skříňky.

Nebyl to přitom jediný letošní incident. Už 27. června 2026 se v Poltavské oblasti zřítil jiný ukrajinský MiG-29 při bojové misi; tam letectvo uvedlo ztrátu spojení s pilotem. Dva pády za necelé dva měsíce. Oba stroje plnily ostré bojové úkoly, ne výcvikové lety.

Flotila, která se tenčí

Ukrajina vstupovala do plnohodnotné války v únoru 2022 s omezeným počtem MiGů-29, konstrukce zavedené do služby v roce 1983. Spojenci pomohli: Slovensko předalo všech 13 slíbených strojů, Polsko podle vládního souhrnu 10 kusů. Česká republika své MiGy-29 vyřadila už v roce 1994 a o rok později je vyměnila s Polskem za vrtulníky, takže Kyjevu žádné nedodávala.

Přesný počet bojeschopných MiGů-29 Ukrajina nezveřejňuje. Náš odhad hovoří o nízkých desítkách kusů, přičemž každá ztráta zužuje manévrovací prostor. Nové sovětské MiGy už nikdo nedodá, zdroj je vyčerpaný. Ukrajinští technici přitom dokázali na tyto stroje adaptovat i západní munici, například francouzské řízené pumy AASM Hammer, což ukazuje, že MiG-29 není muzejní exponát, ale stále aktivní bojová platforma. Jenže čtyři dekády stará konstrukce pod tlakem intenzivní války naráží na limity servisu, náhradních dílů i provozní spolehlivosti.

F-16 a Mirage přicházejí, ale MiGy zatím nenahradí

Ukrajina už od února 2025 oficiálně disponuje stíhačkami F-16 i Mirage 2000. Jsou to moderní západní platformy s širším spektrem misí a větší modernizační rezervou. Jenže přechod na nový typ letectva se neprovede přes noc; vyžaduje výcvik pilotů, budování logistiky, zásoby náhradních dílů a přizpůsobení infrastruktury. MiGy-29 proto stále létají ostré mise, včetně protivzdušné obrany nad Oděskou oblastí, která v létě 2026 čelila opakovaným kombinovaným raketovo-dronovým útokům trvajícím i pět dní v kuse.

Každý ztracený MiG znamená méně pohotovostních letounů a posádek pro další vlnu. A další vlna nad Oděsou přijde. Vždycky přijde.

Cena za přemostění

Incident z 10. srpna není jen příběh jedné dramatické katapultáže. Je to symptom. Ukrajina platí vysokou cenu za to, že musí držet ve vzduchu sovětské stroje, zatímco západní náhrady teprve nabíhají do plného nasazení. Pilot nad Oděsou udělal to nejdůležitější, přežil. Jeho MiG-29 ale už nikdo nenahradí stejným typem.