Rusové se chlubí, že sestřelili ukrajinský MiG-29. Ve skutečnosti se odpálil vlastní raketou vzduch-vzduch

V noci z 18. na 19. srpna 2025 Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu z nejmasivnějších dronových vln od začátku invaze. Podle velení ukrajinských vzdušných sil šlo o kombinovaný úder: 270 úderných dronů typu Šáhid a imitátorů, pět balistických raket Iskander-M a pět střel s plochou dráhou letu Ch-101. Do odrážení útoku se zapojilo i stíhací letectvo. A právě někdy v těch hodinách se stal incident, který si obě strany vykládají zásadně odlišně. Ruské ministerstvo obrany prostřednictvím svého oficiálního telegramového kanálu oznámilo sestřel ukrajinského MiGu-29. Neoficiální ukrajinská verze říká něco jiného: stroj se zřejmě ztratil kvůli vlastní raketě vzduch-vzduch.

Co tvrdí Moskva, a co se dá ověřit

Ruská svodka šířená kanálem MO RF prezentovala incident jako součást bilance nočního úderu. Konkrétní větu o sestřelu MiGu-29 se v otevřeně dostupných primárních zdrojích nepodařilo jednoznačně ověřit, dohledatelná je pouze přeposlaná kopie na sekundárních telegramových kanálech. Žádný obrazový důkaz, žádný geolokační záběr, žádná troska. Jen tvrzení.

To samo o sobě nic nedokazuje ani nevyvrací. Ruské svodky jsou ale notoricky nespolehlivé: fungují jako nástroj informační války, ne jako zpravodajský report. Bez nezávislého ověření mají hodnotu tvrzení, nikoli důkazu. Ukrajinská strana ztrátu konkrétního stroje oficiálně nepotvrdila, veřejně popsala rozsah útoku, bilanci zásahů a nasazené prostředky obrany, ale o MiGu-29 mlčí. To je u citlivých ztrát bojového letectva běžný postup kvůli operační bezpečnosti a probíhajícímu vyšetřování.

Jak se pilot „odpálí vlastní raketou“

Formulace zní absurdně, ale ve skutečnosti popisuje reálný a technicky pochopitelný scénář. Nejde o to, že by pilot vystřelil na vlastní letoun. Jde o abnormalitu při odpalu střely vzduch-vzduch na cíl, v tomto případě na pomalý, nízkoletící dron. Problém mohl nastat při oddělení rakety od závěsu, při jejím navedení bezprostředně po odpalu nebo při fatální situaci vyvolané kombinací extrémních podmínek mise.

A ty podmínky jsou skutečně extrémní. Ukrajinský pilot MiGu-29 s volacím znakem „Juice“ v rozhovoru pro The War Zone popsal, jak noční záchytné mise vypadají zevnitř: řídící ho navádějí blíž k frontě, kde současně registruje silné elektronické rušení, nepřátelské radary a hrozbu ruských systémů země-vzduch. Pilot musí najít malý, pomalý cíl a zároveň neustále manévrovat, aby se sám nestal terčem. Nízká výška, tma, přetížení informacemi. Každé přiblížení k dronu zhoršuje šanci uniknout z dosahu nepřátelské protivzdušné obrany.

Že MiGy-29 proti Šáhidům skutečně létají a používají na ně střely R-73, je doložené. V listopadu 2024 zachytil ukrajinský MiG-29 dron Šáhid-136 právě touto raketou a celý záchyt byl natočen.

Drahá stíhačka proti levnému dronu: paradox, který Ukrajinu stojí víc než jeden MiG

Tady je jádro problému. Jeden íránský dron Šáhid stojí odhadem několik desítek tisíc dolarů. Střela vzduch-vzduch R-73 stojí řádově víc. Letová hodina MiGu-29 je ještě dražší. A samotný letoun je pro Ukrajinu prakticky nenahraditelný.

Analytik Justin Bronk z britského think-tanku RUSI upozorňuje, že nasazování stíhačů proti levným dronům je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Spotřebovává drahou munici, žere letové hodiny a opotřebovává omezený park letounů na cíle, které by měly primárně likvidovat levnější vrstvy protivzdušné obrany: mobilní týmy s MANPADS, systémy SHORAD, protiletadlové kanóny. Rusové to vědí. Proto posílají nejdřív vlny dronů a imitátorů, které mají přesytit a vyčerpat ukrajinskou obranu. Teprve potom přicházejí střely.

Noc z 18. na 19. srpna byla přesně tímto vzorcem: 270 dronových cílů zahlcujících vzdušný prostor, a mezi nimi pět balistických Iskanderů a pět Ch-101, které měly prorazit oslabený štít. Pilot MiGu-29 v takovém prostředí neloví jeden dron. Loví jeden z desítek cílů v prostoru nasyceném hrozbami.

Jeden MiG-29 je pro Ukrajinu citelná ztráta

Přesný počet provozuschopných MiGů-29 u ukrajinského letectva k srpnu 2025 není veřejně znám. Jisté je, že typ zůstával aktivně nasazovaný, podle přehledu IISS Military Balance 2025 plnil jak úkoly protivzdušné obrany, tak úderné mise. Jeho životnost prodloužily dodávky ze střední Evropy.

• Slovensko v březnu 2023 rozhodlo o darování svých uzemněných MiGů-29 a první čtyři kusy předalo ještě téhož měsíce.
• Polsko podle oficiálního přehledu kanceláře národní bezpečnosti (BBN) převedlo celkem 14 kusů MiG-29; vládní report za roky 2023–2024 uvádí 10 strojů a 44 střel vzduch-vzduch.

I s těmito transfery jde o omezený a opotřebovaný park sovětských strojů. Každá ztráta je citelná, ne kvůli jednomu draku, ale kvůli celému řetězci: pilot, údržba, náhradní díly, zásoba vhodné munice. Nic z toho se nedá rychle nahradit.

Proč je tento incident důležitější, než vypadá

Podle nás nejde primárně o to, jestli MiG spadl kvůli vlastní střele, technické závadě nebo nepřátelskému zásahu. Definitivní veřejné potvrzení příčiny chybí a možná ještě dlouho bude chybět. Podstatné je něco jiného: Rusko posílá na Ukrajinu stovky levných dronů, které nutí protivníka zvednout do vzduchu vzácné a drahé stíhačky. Každá taková mise je hazard, s únavou pilota, s technikou na hraně životnosti, s nepřátelskou PVO číhající za frontovou linií. A jednou za čas ten hazard dopadne špatně.

Moskva si pak výsledek připíše jako vlastní úspěch. Ale skutečný příběh téhle noci není o ruském triumfu. Je o tom, že Ukrajina platí za obranu vlastního nebe cenou, kterou si dlouhodobě nemůže dovolit.