Zelenskyj popsal tajnou operaci na lov ruských balistických raket. Ukrajinci zničili odpalovač Iskanderu u hranic

Volodymyr Zelenskyj 22. srpna 2026 poprvé otevřeně přiznal, že ukrajinské síly vedou „oddělenou operaci“ zaměřenou na odpalovací pozice balistických střel poblíž hranic. V jejím rámci zasáhly přímo odpalovací vozidlo systému Iskander-M, jednoho z nejobávanějších nástrojů ruského raketového teroru. Konkrétní místo, použitou zbraň ani zapojenou jednotku prezident neprozradil. Řekl ale dost na to, aby bylo jasné, že nejde o jednorázový úspěch, nýbrž o systematický lov.

Proč je odpalovač cennější než sklad munice

Iskander-M je mobilní balistický komplex krátkého dosahu s doletem kolem 500 km. Každé odpalovací vozidlo, takzvaný TEL, nese dvě střely a podle analýzy britského RUSI je schopné se rozvinout k palbě za 5 až 16 minut. Obě střely opustí vozidlo během jediné minuty. Pak se TEL přesune a zmizí.

Právě tato rychlost dělá z odpalovače extrémně těžký cíl. A právě proto je jeho zásah tak cenný. Zasáhnout sklad střel bolí Rusko logisticky, ale zasáhnout odpalovač s posádkou a dvěma připravenými raketami znamená vyřadit okamžitou bojovou kapacitu. Ukrajinská prezidentská kancelář uvádí, že Rusko použilo Iskandery-M a Iskandery-K proti Ukrajině ve více než 1 100 útocích. Každý zničený odpalovač je tedy přímý zásah do stroje, který zabíjí civilisty v Kyjevě, Charkově nebo Oděse.

Lov místo sestřelování: logika nedostatku

Zelenskyj operaci nezveřejnil jen proto, aby se pochlubil. Kontext je pragmatičtější a temnější: Ukrajině docházejí protibalistické střely. Začátkem srpna prezident řešil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dodávky interceptorů a 6. srpna přímo nařídil diplomatům, aby po světě hledali střely PAC-2 a PAC-3 pro systémy Patriot. Ukrajinské ministerstvo obrany označuje PAC-3 za jedinou účinnou obranu proti těžší balistice. Jenže těch střel prostě není dost.

A právě tady vstupuje do hry „protibalistická ofenziva“. Její logika je jednoduchá: když nemůžete každou ruskou balistickou střelu sestřelit ve vzduchu, zkuste zničit vozidlo, ze kterého vyletí. Jeden zásah odpalovače ušetří dvě drahé střely Patriotu, a možná i životy lidí, na které by balistika dopadla. Podle CSIS je zaměření kampaně hlubokých úderů na mobilní odpalovače logická vojenská odpověď na přetíženou protivzdušnou obranu.

Nejde přitom o náhradu klasické protivzdušné obrany. Patrioty a SAMP/T zůstávají nenahraditelné pro okamžitou ochranu měst. Lov odpalovačů je doplněk, který snižuje tlak na přetížený systém. Nejúčinnější je kombinace obou vrstev.

Není to poprvé, a nemá to být naposled

Srpnový zásah není ojedinělý. Už 30. května 2026 ukrajinské ozbrojené síly oficiálně oznámily zasažení odpalovací pozice Iskanderu-M u Taganrogu. Květnová bilance kampaně hlubokých úderů ministerstva obrany ukazuje údery v deseti a více ruských regionech, nejen na odpalovače, ale i na průzkumné a automatizační komplexy, které pomáhají navádění balistiky. Otevřené analýzy navíc uvádějí, že v roce 2025 byly zasaženy dvě ruské základny iskanderovských brigád.

Zelenskyj to sám rámuje jako opakovatelný program. Nikoli jednorázový úspěch, ale systematickou operaci s vlastním zpravodajským řetězcem. Kontextem jeho slov je přitom aktuální eskalace: při masivním útoku na Kyjev 19. a 20. srpna 2026 ukrajinské letectvo zaznamenalo odpaly balistiky z Kurské, Rostovské i Brjanské oblasti. Právě z těchto pohraničních prostorů Rusko pálí nejčastěji.

Co to znamená pro Rusko a pro střední Evropu

Kolik odpalovačů Iskanderu Rusko vlastně má? Odhady se liší. CSIS uvádí jedenáct bojových brigád po dvanácti TEL, tedy minimálně 132 vozidel. ISW 20. srpna citoval ukrajinského experta s odhadem zhruba 160 kusů. Jeden zničený odpalovač je numericky necelé procento flotily. Ale nejde jen o čísla. Každý TEL vyžaduje specializovanou obsluhu, logistický řetězec a konkrétní pozici v brigádní struktuře. Doplnit střely je pro Rusko snazší než okamžitě nahradit vyřazený odpalovač se zkušenou posádkou.

Efekt lovu odpalovačů je navíc nepřímý: nutí Rusko přesouvat TEL dál od hranic, komplikuje přípravu salv, zvyšuje nároky na průzkum a maskování. ISW hodnotí, že Rusko nedokáže plně krýt svůj rozsáhlý týl před ukrajinskými údery. Slabina existuje a Ukrajina se ji učí využívat.

Pro střední Evropu platí: standardní Iskander-M s doletem 500 km z běloruských nebo kaliningradských pozic na české území nedosáhne, ale části Polska a Pobaltí ohrožuje reálně. Každý zničený odpalovač bezpečnostní architekturu kontinentu strategicky nepřepisuje, ale krátkodobě snižuje okamžitou kapacitu ruských úderů.

Kontrolované odtajnění jako zbraň

Zelenskyj operaci označil za tajnou, a přesto o ní mluvil. Není to protimluv. Prozradil existenci programu, jeho logiku a výsledek, ale zamlčel způsob provedení, přesnou lokalitu i zapojenou jednotku. Jde o kontrolované zveřejnění: signál dovnitř i ven, že Ukrajina na balistický teror reaguje aktivně, a zároveň ochrana citlivých postupů. Podle nás má toto odtajnění ještě jeden účel: posílit tlak na západní partnery. Když Zelenskyj ukáže, že jeho armáda umí ničit Iskandery u zdroje, posiluje argument, proč jí dodat víc interceptorů, protože obě vrstvy obrany dohromady fungují lépe než každá zvlášť.

Ukrajinská prezidentská kancelář v červnu zveřejnila ještě jeden detail: analýza 33 střel Iskanderu odhalila 1 122 zahraničních komponentů. Lov odpalovačů je tedy jen jedna fronta. Druhá vede přes sankce a dodavatelské řetězce. Třetí přes protivzdušnou obranu. Žádná z nich sama o sobě ruské rakety nezastaví. Dohromady ale zvyšují cenu, kterou Moskva platí za každou salvu, a právě o to Kyjevu jde.