Ruska se nikdo nebojí a je třeba to ukazovat. Kyjev zaplavili lídři šesti severských a baltských zemí

Žádná videokonference, žádný telegram s pozdravem. Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva a Norsko vyslaly do města, které Rusko pravidelně ostřeluje balistickými střelami a drony, své nejvyšší představitele najednou. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil příjezd na síti X a avizoval „sérii důležitých rozhodnutí a oznámení“. Koordinovaná návštěva šesti lídrů na předvečer státního svátku je vzkaz, který nepotřebuje překlad: spojenci se Ruska nebojí a chtějí, aby to bylo vidět.

Kdo přijel a proč právě teď

Mezi potvrzenými hosty byli dánská premiérka Mette Frederiksenová, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér Petteri Orpo, lotyšský premiér Andris Kulbergs, litevský prezident Gitanas Nausėda a norský premiér Jonas Gahr Støre. Volodymyr Zelenskyj na národní modlitební snídani jmenovitě poděkoval Nausėdovi a Michalovi a hosty vyzval: „Mluvte o Ukrajině víc, dělejte pro Ukrajinu víc, jezděte za Ukrajinci, kdykoli to jde.“

Načasování nebylo náhodné. 23. srpna je na Ukrajině Dnem státní vlajky, následující den se slaví nezávislost. Støre ve svém kyjevském projevu označil oba svátky za „akt vzdoru i naděje“. Jen o noc dříve přitom Rusko zasáhlo Kyjev balistickými střelami a drony, a den předtím přijel do města německý ministr zahraničí. Lídři šesti zemí tedy vstoupili do metropole, která je aktivním cílem ruských útoků. Samotná přítomnost je politickým sdělením.

Ne gesto, ale pokračování práce

Kdo by čekal jen slavnostní fotku se Zelenským, podceňuje seversko-baltský blok. Šestice zemí se potkává v rámci formátu NB8 pravidelně a Ukrajinu řeší jako bezpečnostní prioritu číslo jedna. Únorový summit v Kyjevě, červnový summit v Tallinnu, srpnový příjezd, tři zastávky jedné trasy.

Čísla mluví jasně. Podle společného prohlášení z února 2026 poskytly země NB8 Ukrajině od začátku plnohodnotné invaze přes 42 miliard eur. Pro rok 2026 oznámily plánované vojenské příspěvky blížící se 12,5 miliardy eur a nejméně 918 milionů eur na energetickou odolnost. To není rétorika. To je rozpočet.

V červnu pak tallinnský summit otevřeně řešil:

• posílení protivzdušné obrany a evropských protibalistických kapacit,
• aktivnější diplomacii směrem k dalším unijním krokům,
• program PURL (podpora ukrajinské odolnosti a obnovy),
• přípravu na zimu a energetickou bezpečnost.

Srpnová návštěva tuto agendu nezačíná, posouvá ji dál.

Norsko přišlo s konkrétním číslem

První hmatatelný výstup kyjevského jednání přišel ještě 23. srpna od Norska. Støreho vláda oznámila záměr pokračovat v mimořádné podpoře Ukrajiny i v roce 2027, a to ve výši 85 miliard norských korun, v přepočtu zhruba 190 miliard Kč. Støre zároveň avizoval podpis deklarace o strategickém partnerství s Ukrajinou.

Pro zemi s pěti miliony obyvatel je to závazek mimořádného kalibru. A zároveň signál ostatním: seversko-baltský blok nehodlá před zimou polevit. Sybiha slíbil další oznámení; podle dosavadní agendy NB8 a lednové pařížské deklarace koalice ochotných se dá čekat, že půjdou do protivzdušné obrany, bezpečnostních garancí a monitorovacích mechanismů pro případ budoucího příměří.

Kde je v tom Česko

Česká republika v seversko-baltské šestici logicky chybí, nejde o středoevropský, ale regionální formát. To ale neznamená, že Praha stojí stranou. Petr Fiala přijel do obleženého Kyjeva už 15. března 2022, Jan Lipavský tam později veřejně potvrzoval pokračování podpory. V lednu 2026 se premiér Andrej Babiš zúčastnil pařížského jednání koalice ochotných, kde se řešily bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Český postoj je nicméně opatrnější. Babiš po Paříži zdůraznil výhrady k některým bodům deklarace a odmítl vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Seversko-baltské země jdou v tomto ohledu dál, a svou koordinovanou přítomností v Kyjevě to demonstrují.

Vzkaz, který nečeká na překlad

Síla téhle návštěvy nespočívá v jedné ostré větě namířené proti Moskvě. Spočívá v tom, že šest lídrů přijelo do ostřelovaného města, sedělo vedle Zelenského na státní ceremonii a mezi řečmi o vlajce a nezávislosti zamykalo podporu na další rok, na další zimu, na případná jednání. Rusko chtělo Ukrajinu izolovat. Místo toho se v Kyjevě schází delegace, které plánují protivzdušnou obranu a podepisují strategická partnerství.