Ukrajinci nemají slitování, zhasínají Krym. Operace „vypínač“ vyřazuje energetické uzly a Kreml jenom naříká a vyhrožuje

Nebyl to ojedinělý úder. Od 1. července 2026 vede ukrajinská armáda soustavnou kampaň, která po uzlech rozebírá energetickou síť okupovaného Krymu: rozvodny, plynové stanice, přenosové linky. K 22. srpnu podle velitele ukrajinských Sil bezpilotních systémů (USF) Roberta Brovdiho dosáhl součet zasažených energetických zařízení čísla 267. Paralelně běží námořní operace, která dusí zásobování po moři. Kreml přiznává škody, slibuje opravu a vyhrožuje odvetou, ale proud na Krymu se stále nedaří spolehlivě udržet.

Co je operace „vypínač“ a jak funguje

Ukrajinská strana ji označuje jako „Crimean Circuit Breaker Off“, zkráceně „Krymský vypínač“. Nejde o jedno stisknutí tlačítka, ale o systematickou energetickou větev širší kampaně na izolaci Krymu. Cíle jsou přenosové uzly a rozvodny napěťových hladin od 110 do 500 kV, plynové distribuční stanice a klíčový energetický most „Kubaň–Krym“, kterým na poloostrov proudí elektřina z ruské pevniny.

Operaci vede USF pod velením Brovdiho, přezdívaného „Madiar“. Podle veřejně dostupných materiálů USF se na ní podílejí jednotky 414. brigády „Ptáci Madiara“, 412. brigády „Nemesis“ i 1. samostatného centra bezpilotních systémů. V záběrech z operací se objevují útočné drony typu FP-2, přesné složení celé flotily ale Ukrajina nezveřejňuje.

Rytmus kampaně ukazují čísla: k 7. červenci 44 zasažených uzlů, k 19. červenci 96, za celý červenec 166 a k 22. srpnu 267. Každý týden přibývají desítky zásahů. Nejde o jednorázový nálet, ale o soustavné odřezávání poloostrova od spolehlivých dodávek energie.

Jak vypadá „zhasínání“ v praxi

Hned první den operace, 1. července 2026, zůstaly bez proudu Armjansk a Feodosija. V dalších krymských městech a okresech ruské úřady zavedly rotační odstávky v režimu tři hodiny zapnuto, tři hodiny vypnuto, a to podle ruské agentury Interfax. O pět dní později přišel nejtvrdší moment: Krymenergo oznámilo masový blackout napříč celým poloostrovem kvůli „vnějším vlivům“ na vysokonapěťové sítě.

Okupační správa reagovala nouzovými opatřeními. Vypínala veřejné osvětlení, rozdávala generátory, zaváděla neurčité rozvrhy dodávek. Podle Al Džazíry se na poloostrově objevily problémy i s palivem. Ruské zdroje v některých případech slibovaly obnovu do 24 hodin, jenže vzápětí přicházel další úder a cyklus se opakoval.

Krym přitom není jen turistická destinace. Je to základna ruského námořnictva, odrazový můstek pro raketové a dronové útoky na ukrajinská města, logistický uzel celé jižní fronty. Každá hodina bez proudu znamená radary, které nevidí, protivzdušnou obranu, která nefunguje, a přístavy, které nestíhají.

Moře se zavírá: operace „MoLoČKa“

Souběžně s energetickou kampaní běží operace „MoLoČKa“, námořní blokáda vedená společně s ukrajinským námořnictvem. Cílem je ruská stínová flotila v Azovském moři, Kerčském průlivu a severovýchodní části Černého moře. Podle Brovdiho hlášení přes agenturu Ukrinform bylo k 22. srpnu zasaženo 242 plavidel, 134 v Azovském a 108 v Černém moři.

Už k 19. červenci uváděla ukrajinská strana, že kapacita kerčské trajektové přepravy klesla o 75 %. Rusko samozřejmě hledá náhradní cesty: po železnici, cisternami po silnici, přes chráněné trasy. Putin sám 13. července veřejně mluvil o budování zásobovacího systému, „na který bude pro protivníka velmi těžké dosáhnout“. Už samotná formulace prozrazuje, že stávající trasy bezpečné nejsou.

Operace má i vedlejší efekt, který Brovdi zdůrazňuje: Rusko podle něj stáhlo až 200 posádek dronové jednotky Rubikon z fronty, aby chránily lodě a pobřeží. Kampaň tedy nejen ničí infrastrukturu, ale nutí Moskvu přesouvat síly z bojové linie.

Kreml vyhrožuje, ale problém neřeší

Ruská odpověď má dvě roviny. Ta praktická spočívá v opravách, přepojování odběratelů na rezervní schémata a improvizaci se zásobováním. Ta rétoricko-politická je hlasitější. Putin už 12. června 2026 prohlásil, že Rusko bude „zvyšovat“ údery na infrastrukturu protivníka. O dva měsíce později, 22. srpna, přitvrdil: Kyjev prý „otevřel Pandořinu skříňku“ a Rusko odpoví útoky na „nejcitlivější sektory“ ukrajinské ekonomiky.

Jenže Rusko samo vede masivní kampaň proti ukrajinské energetice už od zimy 2024. Podle OHCHR vypálilo jen mezi listopadem 2025 a březnem 2026 přes tisíc raket a 27 000 dronů typu Šáhid na ukrajinské rozvodny a elektrárny. Putinova rétorika o „Pandořině skříňce“ tak zní poněkud zvláštně, jako by zapomněl, kdo ji otevřel první.

Z evropského pohledu je relevantní i širší kontext. Rada EU i NATO v roce 2026 výslovně označily ruskou stínovou flotilu za nástroj obcházení sankcí a hrozbu pro námořní bezpečnost celé Evropy. České ministerstvo zahraničí opakovaně zdůrazňuje, že jakékoli urovnání konfliktu se přímo dotýká české bezpečnosti a nesmí odměňovat agresi.

Není to konec války, ale Krym přestává být bezpečným zázemím

Brovdi v rozhovoru pro AP popsal kampaň jako první fázi otevřené snahy učinit Krym nepoužitelným coby odrazový můstek ruských sil. Sám to neoznačuje za přípravu pozemní invaze, spíš za strategii izolace, která poloostrov zbavuje role stabilního zázemí. Oslepit radary, zdražit zásobování, znervóznit posádky.

Podle nás je právě tohle nejpodstatnější posun. Krym byl od roku 2014 pro Rusko nedotknutelná pevnost, místo, kde se plánovaly operace v klidu a bezpečí. Teď je to místo, kde se střídavě svítí a zhasíná, kde trajekty nejezdí a kde velení musí stahovat dronové posádky z fronty, aby chránilo vlastní lodě. Z bezpečného zázemí se stává stále dražší a zranitelnější základna.

Jedna kampaň válku nerozhodne. Ale 267 zasažených energetických uzlů za necelé dva měsíce je tempo, které Moskva zatím nedokázala zastavit, jen komentovat.