„S Rusy budeme bojovat bez spojení,“ varuje britský generál. Na jejich radioelektronický boj nemá NATO odpověď

Generál Sir Nick Carter stál v červnu 2026 před britským parlamentním výborem a vyslovil větu, která by měla znepokojit každého aliančního velitele: Británie nemá schopnosti elektronického boje, které potřebuje, a v případě konfliktu s Ruskem budou její vojáci bojovat s degradovaným, přerušovaným nebo žádným spojením. Carter není komentátor z televizního studia. V letech 2014 až 2018 velel britské armádě jako náčelník generálního štábu, poté až do roku 2021 zastával funkci náčelníka štábu obrany, tedy profesionální hlavy všech britských ozbrojených sil. Když takový člověk před parlamentním výborem řekne, že jeho země není připravena, nejde o abstraktní varování.

Co znamená „bojovat bez spojení“

Představa, že ruský elektronický boj dokáže jedním stisknutím tlačítka vypnout celou armádu, patří do filmů. Realita je horší, právě proto, že je méně efektní a hůře se proti ní brání. Moderní západní armády jsou postavené na nepřetržitém toku dat: velitel brigády vidí na obrazovce polohy svých jednotek, přijímá zprávy z dronů, koordinuje dělostřeleckou palbu v reálném čase a přeplánuje zásobování za pochodu. Stačí, aby tento tok na několik hodin v rozhodujícím sektoru vypadl, a celý systém velení se zadrhne.

Právě to Carter popisuje. Nižší velitelé, na úrovni roty či praporu, musí dostat úkol, hranice působení a záměr předem. Pak jednat samostatně, podle předem nacvičených postupů, časových oken a lokálních rozhodnutí. Vyšší velení v takových chvílích nemá trvalý přehled ani možnost jemného řízení. Není to návrat do první světové války. Je to návrat k principu, který západní armády po desetiletích operací v Iráku a Afghánistánu, kde měly absolutní elektromagnetickou převahu, pozapomněly.

Ruský elektronický boj: co skutečně umí a co ne

Válka na Ukrajině, která v srpnu 2026 trvá déle než čtyři a půl roku, poskytla bezprecedentní laboratoř. Britský think-tank RUSI ve svých studiích z let 2022 a 2023 zdokumentoval, že ruská armáda nasadila na frontě přibližně jeden velký systém elektronického boje na každých deset kilometrů. Mezi veřejně identifikované systémy patří:

• R-330Ž Žiťeľ — rušička komunikací s uváděným dosahem kolem 30 km
• Borisoglebsk-2 — mobilní komplex pro průzkum a rušení rádiových emisí
• Krasucha — systém zaměřený na rušení radarů a leteckých senzorů
• Leer-3 — bezpilotní nosič rušiček postavený na dronu Orlan-10
• Pole-21 — síť věžových rušiček navigačních signálů GNSS
• Tirada-2 — systém určený k rušení satelitní komunikace

Tyto prostředky dokážou v konkrétním sektoru fronty rozbít rádiové spojení, znemožnit navigaci GPS, přerušit dronové datové linky a zkomplikovat navádění přesné munice. Efekt je reálný a operačně devastující. Ale má své limity.

Studie RUSI výslovně uvádějí, že ruské rušení je omezené v čase, vyžaduje pečlivou synchronizaci s manévrem a při špatném nastavení komplikuje i vlastní velení, průzkum a řízení dronů. Ruské jednotky musí po zhruba 24 hodinách resetovat frekvence. Širokoplošné rušení navigace navíc paradoxně prozrazuje záměr: když rušení běží, protivník pravděpodobně není postaven k přesné palbě. Jakmile rušení ustane, může to signalizovat přicházející úder drony nebo dělostřelectvem.

Závěr pro střízlivé hodnocení: Rusko umí spojení rozbít a odepřít ve vybraném sektoru a v rozhodující chvíli. Neumí trvale a bezezbytku umlčet veškerou vojenskou komunikaci na celém bojišti.

Proč NATO nemá jednoduchou odpověď

Aliance si problém uvědomuje. NATO má doktrínu, pracovní orgány, standardy i cvičení v oblasti elektromagnetického boje. Británie v roce 2025 ve své Strategic Defence Review povýšila kybernetický a elektromagnetický boj na samostatnou doménovou prioritu a doporučila vytvoření CyberEM Command. Jenže mezi vědomím problému a plně zavedenou schopností v poli zeje propast.

Britský parlamentní briefing z července 2025 to říká otevřeně: Rusko, Čína a USA patří mezi uznávané lídry v elektronickém boji, zatímco Británie a většina Evropy mají významné mezery a spoléhají na partnerství v rámci Aliance. Právě sem míří Carterovo varování, a doplňuje ho dalším znepokojivým kontextem: ve stejném parlamentním vystoupení spojil nedostatky v elektronickém boji s chybějící protivzdušnou obranou, nedostatkem dronů a munice.

Americká armáda reaguje konkrétněji. Zavádí systém TLS Manpack jako hlavní brigádní prostředek pro elektronický boj a signální průzkum, TLS EAB pro divizní a sborovou úroveň a MFEW-AL pro vzdušné působení. Plné zavedení TLS Manpack se plánuje do fiskálního roku 2028. Francie staví na leteckém systému SPECTRA integrovaném do letounu Rafale, který kombinuje varování, identifikaci hrozeb, aktivní rušení a klamné cíle. Německo připravuje patnáct strojů Eurofighter EK pro elektronický boj a potlačení protivzdušné obrany s cílem certifikace v NATO do roku 2030.

Problém je v tom, že tyto schopnosti jsou nerovnoměrně rozprostřené a často chybí právě tam, kde jsou nejpotřebnější, u prvosledových pozemních jednotek.

Jak bude komunikace při silném rušení skutečně probíhat

Ukrajina za více než čtyři roky války nenašla zázračnou technologii, která by ruské rušení „odmazala“. Našla něco praktičtějšího: adaptaci. Vytvořila specializované velitelství pro kybernetické a elektromagnetické operace, zkrátila inovační cykly u softwaru dronů a rádií a posunula schopnosti elektronického boje až na úroveň roty, mnohem níž, než s čím počítaly západní armády.

Komunikace v prostředí silného rušení probíhá vrstveně a úsporně. Krátké přenosy na proměnlivých frekvencích. Alternativní sítě včetně satelitní komunikace. Fyzické spojky, vojáci, kteří doručují rozkazy osobně. Kabelové linky tam, kde to terén dovolí. A především decentralizace: velitel roty dostane záměr a jedná, místo aby čekal na pokyn z brigády.

Česká armáda tento problém nebere na lehkou váhu. V dubnu 2026 testovala funkčnost své spojovací soustavy na reálné vzdálenosti, v nepřetržitém režimu a za aktivního působení prostředků elektronického boje. Cvičení kladlo důraz nejen na techniku, ale i na standardní operační postupy, rozhodování a interoperabilitu v rámci NATO. Armáda ČR navíc investuje do projektu ES-RA v hodnotě 3,64 miliardy korun bez DPH s realizací v letech 2025 až 2030, pořizuje základnové stanice pro vojenskou satelitní komunikaci MILSATCOM a disponuje specializovaným 53. plukem průzkumu a elektronického boje s vlastním 532. praporem elektronického boje.

Hodiny tikají

Časový rámec dodává Carterovu varování naléhavost, která přesahuje akademickou debatu. Britský premiér 5. června 2026 veřejně prohlásil, že podle britského i aliančního hodnocení by útok Ruska na NATO mohl přijít už kolem roku 2030. Do konce dekády zbývají necelé čtyři roky. Americké systémy TLS Manpack mají být plně zavedeny do roku 2028, německé Eurofightery EK certifikovány do roku 2030, britský CyberEM Command teprve vzniká.

Odpovědí na ruský elektronický boj není jedna zázračná technologie. Je to kombinace odolnějších komunikačních systémů, přísné disciplíny v elektromagnetickém spektru, hustšího nasazení vlastních prostředků elektronického boje a především změny stylu velení. Velitelé na všech úrovních musí umět plánovat a rozhodovat i ve chvíli, kdy obrazovka zhasne a rádiový kanál mlčí.

Carter před parlamentním výborem neřekl, že NATO neumí bojovat. Řekl, že neumí bojovat tak, jak je zvyklé, s nepřetržitým datovým komfortem, absolutní informační převahou a centrálním řízením každého kroku. Spojení nezmizí úplně a všude. Zmizí právě tam a právě tehdy, kde na něm moderní velení stojí nejvíc.