To se ještě nestalo, Kyjev byl pod palbou nepřetržitě přes 2 dny. Vybuchující rakety rozstřikovaly ohnivé střepy

Středa 27. srpna 2026, čtvrtek, pátek. Tři kalendářní dny, během nichž se nad ukrajinskou metropolí a jejím okolím střídaly vlny dronů, balistických střel i protilodních raket prakticky bez přestávky. Jen první den strávili obyvatelé Kyjeva v alarmu 872 minut, téměř patnáct hodin z dvaceti čtyř. Předchozí rekord, dvanáct poplachů z 1. března 2022, padl hned ráno. Jenže skutečná katastrofa nepřišla z nebe nad centrem města. Přišla z přízemního skladu na okraji obce Milá, dvacet kilometrů od Kyjeva, kde jediný zásah dronem spustil řetězovou reakci, která proměnila celé okolí v zónu nekontrolovaných výbuchů.

Tři dny a noci pod sirénami

V noci na 27. srpna zahájilo Rusko kombinovaný útok: balistické střely, protilodní rakety a 258 úderných dronů. Ukrajinské vzdušné síly většinu zachytily, ale vlny se opakovaly. Během dne 28. srpna hlásily vzdušné síly dalších 96 úderných bezpilotních prostředků, z nichž většina mířila ke Kyjevu. Den poté, 29. srpna, jich bylo podle Ukrajinské pravdy dalších 224.

Nejde o jednu souvislou padesátihodinovou salvu, to by bylo zjednodušení. Šlo o navazující cykly útoků, mezi nimiž byly krátké pauzy, ale nikdy dost dlouhé na to, aby se město vrátilo k normálu. Sirény utichly a za hodinu se znovu rozezněly. Část dronů byla reaktivní, tedy rychlejší a hůře zachytitelná standardními prostředky protivzdušné obrany. Právě to vytvářelo dojem nepřetržité palby, a pro lidi v krytech to nepřetržitá palba fakticky byla.

Milá: když jeden zásah spustí hodiny výbuchů

Čtvrtek 28. srpna, 20:10. Ruský dron zasáhl areál v obci Milá v Bučanském okrese. Uvnitř byl sklad Sil obrany Ukrajiny. Prezident Zelenskyj na svém oficiálním kanálu později uvedl, že ve skladu detonovaly granáty, miny, jiná munice i drony, a že sklad na tomto místě vůbec neměl být.

Následovaly hodiny sekundárních detonací. Žhavé fragmenty munice a trosek létaly nad okolní zástavbou. Svědci popisovali výbuchy „po minutách“, černý sloup kouře, zápach spáleniny a útěk do lesa. Nebyl to jeden výbuch, ale nekontrolovaná kaskáda, která z jednoho zásahu dronem vytvořila mnohahodinové ohrožení pro celé širší okolí.

Dopady byly brutální:

• Poškozeno bylo přibližně 130 domů v okolí.
• Zasažen byl domov pro seniory a osoby se zdravotním postižením.
• Uzavřena byla Žitomyrská trasa M-06 Kyjev–Čop na úseku mezi 15. a 32. kilometrem v obou směrech.
• Evakuováno bylo téměř 400 lidí.
• K 30. srpnu stoupl počet obětí na 38 mrtvých, čtyři lidé byli stále pohřešováni.

Premiér Serhij Koreckij přijel na místo a výslovně připomněl červencový incident ve Vyšnevém, kde po ruském zásahu rovněž dlouhodobě detonoval sklad. „Stejná chyba se nesmí opakovat,“ řekl. Opakovala se.

Proč obrana útok „nezastavila“

Ukrajinská protivzdušná obrana během těchto tří dnů sestřelila stovky dronů, jen v noci na 29. srpna jich bylo přes 230. Přesto některé pronikly. Tři faktory vysvětlují proč.

Za prvé, útoky přicházely ve vlnách přes den i noc, což je taktika zaměřená na vyčerpání obsluhy i zásob střel. Za druhé, reaktivní drony jsou rychlejší a pro klasické prostředky hůře zachytitelné. Za třetí, Ukrajina čelí akutnímu nedostatku antibalistických střel Patriot, které jsou klíčové proti balistickým raketám, a právě balistika tvořila součást kombinovaných úderů.

Nejde o kolaps obrany. Jde o přetížení systému, který funguje, ale nemá nekonečnou kapacitu. Ruská strategie právě na to sází: zahlcovat protivzdušnou obranu objemem a frekvencí, dokud něco proletí. V Milé proletěl jeden dron. Stačilo to.

Širší kontext: eskalační spirála pokračuje

Vícedenní útok na Kyjev nezačal ve vzduchoprázdnu. Ukrajinské síly ve stejném období zasahovaly ruská místa skladování a vypouštění dronů u Doněcku i na okupovaném Krymu; satelity NASA FIRMS zaznamenaly tepelnou anomálii na letecké základně Hvardiiske. Ruské ministerstvo obrany 30. srpna avizovalo „masivní údery“ na ukrajinskou energetiku jako odvetu za ukrajinské dronové útoky na ruském území.

Podle analýzy ISW trvaly kombinované údery na Kyjev a okolí více než 28 hodin. Nejde tedy o izolovaný incident, ale o součást vzájemného eskalačního cyklu, ve kterém obě strany zvyšují frekvenci a dosah úderů do hloubky protivníkova území.

Co zůstává po výbuších

Tragédie v Milé odhalila něco víc než jen sílu ruského útoku. Ukázala, že jediný dron může způsobit katastrofu násobenou tím, co leží na zemi, a že problém skladování munice v blízkosti civilní zástavby zůstává otevřenou ranou ukrajinské obrany. Dvouletá dívka zabitá 29. srpna při dalším útoku přímo v Kyjevě pak připomněla, že statistiky dronů a poplachů mají tvář.

Na silnici M-06 se 29. srpna začal pouštět provoz jedním pruhem. V terénu kolem Milé ale pyrotechnici stále zneškodňovali nevybuchlou munici rozesetou po okolí, tiché pozůstatky noci, kdy se jeden zásah změnil v hodiny ohně.