Rusové chystají Ukrajině „scénář Belgorod“. V zimě ji chtějí kompletně odpojit od elektřiny a nechat zmrznout

Belgorod, ruské město nedaleko ukrajinských hranic, zažilo v posledních dvou letech opakované výpadky proudu, tepla a vody po zásazích energetických objektů. Asi dvacet tisíc domácností tam v listopadu 2025 zůstalo bez základních služeb. Koncert v centru města dohrávali ve tmě. Právě tenhle model, ne jednorázové vypnutí celé země, ale postupné ochromování jednoho regionu za druhým, chce podle veřejně dostupných signálů ruská strana přenést na Ukrajinu v nadcházející zimě. A tentokrát v mnohem větším měřítku.

Co přesně znamená „scénář Belgorod“

Nejde o oficiální vojenskou doktrínu s razítkem Generálního štábu. Je to zkratka, která se ustálila v ruském informačním prostoru pro blackoutové podmínky v pohraničním regionu: tma, nefunkční topení, výpadky vody, kolaps běžného života. Válečný korespondent Alexandr Koc, publikující na Telegramu pro statisíce odběratelů, začátkem září 2026 zveřejnil text nazvaný „Dekomunizace energetiky Ukrajiny“, ve kterém rozepsal logiku plánované kampaně do šesti vrstev:

• Páteřní rozvodny 330 a 750 kV, přerušení přenosu elektřiny mezi regiony
• Omezení vyvedení výkonu z jaderných elektráren, bloky vyrábějí, ale proud nemá kudy téct
• Opakované zásahy obnovených tepelných a kogeneračních zdrojů, aby se z oprav stal běh v kruhu
• Hydroelektrárny a přečerpávací zdroje, ty stabilizují síť při haváriích
• Plynárenská a kompresní infrastruktura, bez plynu nefunguje ani záložní topení
• Energetika portů, železnice a logistických uzlů, ochromení zásobování

Koc sám přiznává, že nepůjde o pokus „jedním salvem vypnout Ukrajinu“. Cílem je vyrobit sérii lokálních blackoutů, které se budou šířit jako dominový efekt. Série „Belgorodů“ rozprostřených po celé zemi.

Proč jsou rozvodny důležitější než elektrárny

Laická představa energetického útoku je hořící kotelna nebo rozstřílená chladicí věž. Realita je prozaičtější a nebezpečnější. Rozvodny 330 a 750 kV jsou nervové uzly přenosové soustavy. Když vypadnou, elektrárna může vyrábět, ale proud se nedostane ke spotřebitelům.

To má přímý dopad i na jadernou bezpečnost. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi po návštěvě poškozené rozvodny varoval, že zásahy do těchto uzlů ohrožují stabilní vnější napájení jaderných bloků, tedy systém, na kterém závisí bezpečné chlazení reaktorů. Bez funkčních rozvoden se z jaderné elektrárny stává potenciální riziko místo zdroje energie.

Koc navíc otevřeně píše o tom, že poškozené rozvodny zablokují i tok evropských importů elektřiny hlouběji do země. Ukrajina je od března 2022 synchronizovaná s kontinentální evropskou soustavou, importní kapacita vzrostla na 2,45 GW. Jenže import, který se zastaví na první poškozené rozvodně za hranicí, nepomůže Charkovu ani Dnipru.

Útoky už probíhají: případ Oděsy

Plánovaná kampaň není jen hrozba na papíře. V noci na 9. srpna 2026 zasáhla kombinovaná ruská akce energetické objekty v Oděské oblasti. Část města zůstala bez proudu, vypadla voda, zastavila se elektrická MHD. Do následujícího poledne se podařilo obnovit napájení pro téměř 227 tisíc rodin, ale část zařízení dál fungovala na rezervních schématech nebo v opravách. Ani ne tři týdny poté, 31. srpna, přišel další úder, tentokrát přímo na oděskou teplárnu. Rakety a drony poškodily hlavní i pomocné zařízení.

Právě v tom spočívá logika opakovaných úderů: nečekat, až Ukrajinci opraví zasažený objekt, ale zasáhnout ho znovu. A pak znovu. Dokud se z oprav nestane sisyfovská práce.

Zima jako zbraň

V létě je výpadek proudu nepříjemnost. V zimě je to existenční hrozba. Bez elektřiny nefunguje centrální topení, čerpadla vodáren, čerpací stanice, elektrická doprava ani část nouzových služeb. Agentura AP v lednu 2026 popsala kaskádový výpadek, který zasáhl Ukrajinu i sousední Moldavsko uprostřed jedné z nejtužších zim posledních let. Ztráta vedení na ukrajinském území spustila automatické ochrany a blackout se přelil přes hranici.

Ukrajina přitom vstupuje do příprav na topnou sezonu 2026/2027 s těžkým dědictvím. Od října 2025 Rusko poškodilo přes 9 GW tepelných, kogeneračních a vodních kapacit. Obnovit se podařilo zhruba 3,5 GW. Stát proto sází na decentralizaci: přes 250 spuštěných kogeneračních jednotek, stovky distribuovaných zdrojů o celkovém výkonu přes 600 MW, národní rezerva mobilních elektráren, transformátorů a kotelen. Obce budují nezávislé napájení pro vodárny a kotelny. Po celé zemi funguje síť takzvaných Punktů nezlomnosti, míst, kde lidé při dlouhém blackoutu najdou teplo, vodu, světlo, internet a možnost nabít telefon.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Přímé fyzické riziko pro českou elektrizační soustavu se podle nejnovějšího hodnocení ENTSO-E jeví jako nízké. Systémově zranitelné zůstává především Moldavsko, které je na ukrajinské síti přímo závislé. Nepřímé dopady jsou ale reálné: tlak na evropské zásoby náhradních zařízení, koordinace importů, humanitární pomoc a logistika.

Mezinárodní podpora běží přes Ukraine Energy Support Fund, který měl k srpnu 2026 podepsané zdroje ve výši přes 55 miliard korun. Evropská komise v červnu vyzvala k doplnění dalších zhruba 16,5 miliardy korun před zimou, dosavadní prostředky fondu byly plně vyčerpány. Česko přispělo konkrétně: 55 dieselových generátorů ze státních hmotných rezerv putovalo do nemocnic a veřejných budov v Dnipropetrovské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany svůj záměr masivních úderů oznámilo veřejně. To není jen operační plán, je to nátlaková komunikace směřovaná na ukrajinské civilisty, podniky i západní donory ještě před začátkem topné sezony. Zima se blíží a s ní i otázka, zda bude Ukrajina připravena lépe než loni, nebo zda se z ní stane mozaika zmrzlých regionů bez proudu, tepla a vody.