„Zahynou v prvních dnech války.“ Ruská propaganda tlačí na odchod 80 tisíc amerických vojáků z Evropy

Koncem srpna 2026 publikovali analytici Jennifer Kavanagh a Justin Logan ve Foreign Affairs text s názvem „Leave Europe to the Europeans“. Jejich klíčová pasáž zní jednoznačně: americké síly rozmístěné tak daleko na východě by v případě konfliktu pravděpodobně padly v úvodních dnech bojů. Autoři z toho nevyvozují potřebu posílení. Naopak. Navrhují stáhnout americkou těžkou brigádu z Polska a během dvou let snížit počet vojáků v Evropě zhruba na polovinu. Argument, který by mohl vyjít z pera kremelské propagandy, tak přichází z washingtonského akademického mainstreamu a míří přímo do živého procesu, který právě běží v Pentagonu.

Kdo a proč chce americké vojáky z Evropy pryč

Kavanagh a Logan nepatří mezi okrajové komentátory. Jejich text vyšel v časopise, který už desítky let formuje americkou zahraničněpolitickou debatu. Jádro argumentace stojí na třech pilířích: americký dluh a fiskální přetížení, priorita Indo-Pacifiku a přesvědčení, že dokud budou v Evropě americké těžké síly, evropské státy nikdy nevybudují vlastní schopnosti.

Praktický návrh je konkrétní. Pentagon by měl:

• ukončit rotační brigádu v Polsku ještě před koncem Trumpova druhého mandátu,
• snížit celkový počet vojáků v Evropě ze zhruba 80 tisíc na přibližně 40 tisíc,
• ponechat jen lehčí síly, vzdušné a námořní kapacity a jaderný deštník.

Autoři přitom tvrdí, že ruská válka na Ukrajině ruské ozbrojené síly „vážně zdegradovala“ a dala Evropě roky času na dozbrojení. Zní to logicky. Jenže logika jednoho washingtonského think-tanku a bezpečnostní realita středoevropského prostoru jsou dvě odlišné věci.

Proč to nahrává Moskvě, i když to Moskva nenapsala

Ruská diplomacie dlouhodobě označuje americkou přítomnost v Polsku za provokaci. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová už v roce 2021 prostřednictvím agentury TASS hovořila o „domnělé ruské hrozbě“ jako zámince pro rozmísťování amerických sil u ruských hranic. Kreml chce americké vojáky z východního křídla NATO pryč. A teď totéž, byť z jiných důvodů, navrhuje respektovaný americký časopis.

Motivy se liší, výsledek je totožný. Foreign Affairs argumentuje americkým přetížením, Moskva mluví o destabilizaci. Ale obě linie vedou ke stejnému bodu: slabší americká předsunutá přítomnost přesně tam, kde funguje jako odstrašení. Právě proto lze tuto argumentaci rámovat jako něco, co ruským zájmům objektivně nahrává, bez ohledu na to, že její autoři sedí ve Washingtonu, ne v Moskvě.

Co je v sázce: Polsko jako klíčový uzel obrany

Americká přítomnost v Polsku není jen o čtyřech tisících rotačních vojáků v jedné brigádě. Podle polského ministerstva obrany v zemi působí asi 10 tisíc amerických vojáků. Polsko hostí předsunuté velitelství V. sboru, americký divizní velitelský prvek, logistickou infrastrukturu i protiraketový systém Aegis Ashore v Redzikowu. Jde o architekturu, která dává odstrašení na východním křídle konkrétní tvář.

Pro Českou republiku to není abstraktní téma. České jednotky a vrtulníky v roce 2026 posilovaly obranu polského prostoru, čeští vojáci působí ve strukturách v Elblągu i Štětíně. Polsko je zásadní logistický uzel pro příjem aliančních posil, a pokud by americká přítomnost v této zemi oslábla, dopad by pocítilo celé východní křídlo NATO včetně středoevropského prostoru.

NATO dnes na východním křídle udržuje devět mnohonárodních battlegroups a aktivitu Eastern Sentry. Ale aliance podle velitele amerických sil v Evropě Alexuse Grynkewiche stále závisí na amerických schopnostech, které Evropa neumí rychle nahradit: velení a řízení, satelitní průzkum, strategické bombardéry a jaderný deštník.

Pentagon přezkoumává, ale nerozhodl

Debata neprobíhá ve vzduchoprázdnu. Pentagon 29. července 2026 formálně spustil takzvaný Europe Posture Review, přezkum rozmístění amerických sil v Evropě, který má sladit vojenskou přítomnost s aktuální bezpečnostní strategií. Ministr obrany Pete Hegseth už od února 2025 opakuje, že Evropa má převzít primární odpovědnost za svou konvenční obranu. Současně ale tvrdí, že USA zůstávají NATO zavázány „bez výhrad“.

Finální doporučení přezkumu zatím Pentagon nezveřejnil. AP na konci srpna 2026 uvádí, že kolem 80 tisíc amerických vojáků v Evropě stále zůstává, s hlavní koncentrací v Německu (přes 36 tisíc), Itálii (přes 12 tisíc) a Británii (asi 10 tisíc). Grynkewich v květnu řekl, že případné další redukce by se táhly „několik let“, ne v řádu týdnů. Nejde tedy o okamžité vyklizení kontinentu.

Jenže právě do tohoto živého procesu míří text Foreign Affairs. Kavanagh a Logan chtějí, aby přezkum nařídil „hluboké škrty“ v letech 2027 a 2028. A argument „stáhněme je, protože by stejně padli jako první“ může v americké debatě znít jako chladný realismus.

Realismus, nebo demontáž odstrašení

Ve střední Evropě ale tentýž argument zní jinak. Brigáda v Polsku není jen vojenská jednotka, je to viditelný americký závazek, takzvaný tripwire, který říká: útok na tuto zemi znamená okamžitý střet s americkými silami. Stáhnout ji neznamená zrušit článek 5 Washingtonské smlouvy. Ten formálně platí dál a říká, že ozbrojený útok na jednoho spojence je útokem na všechny. Ale prakticky se mění váha odstrašení. Papírový závazek bez vojáků na zemi vysílá slabší signál než plně vybavená brigáda v polských kasárnách.

Podle nás je argument Foreign Affairs jako dlouhodobý nátlakový mechanismus na evropské zbrojení strategicky srozumitelný. Krátkodobě je ale riskantní, pokud by americké redukce předběhly reálné evropské schopnosti. A právě v tom spočívá nebezpečí: Moskva nemusí nic vymýšlet. Stačí, když americká debata sama dospěje k závěru, který Kreml prosazuje už roky.

Washingtonský akademický mainstream a ruská propaganda se poprvé shodly na tom, kam mají americké tanky z Polska odjet. Rozdíl je jen v tom, kdo si myslí, že z toho profituje.