Bulharsko chce minolovky, které se Ukrajině osvědčily proti Rusku. Aby zvýšilo bezpečnost v Černém moři

Černé moře není bezpečné. Od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 po něm driftují miny, ohrožují civilní lodní dopravu a nutí pobřežní státy NATO jednat. Bulharsko se rozhodlo pro pragmatický krok: místo čekání na drahou novou generaci plavidel převezme osvědčené minolovky, které Belgie a Nizozemsko vyřazují kvůli přechodu na modernější technologii. Nejde o nákup prestižní techniky do vitríny, ale o rychlé získání schopnosti, kterou region akutně potřebuje.

Sedm lodí za zlomek ceny novostavby

Bulharský parlament ratifikoval v srpnu 2026 smlouvu na převzetí tří konkrétních nizozemských minolovek: HNLMS Zierikzee (M862), HNLMS Willemstad (M864) a HNLMS Schiedam (M860). Současně schválil memorandum o převodu dalších čtyř plavidel z belgického a nizozemského námořnictva. Součástí balíčku jsou i náhradní díly, výcvikové zařízení pro posádky a doplňkové vybavení, tedy vše, co Sofia potřebuje k rychlému zavedení lodí do služby.

Samotná plavidla Bulharsko získává bez pořizovací ceny. Platí ale za jejich obnovu, údržbu a znovuuvedení do plných schopností, a to se stropem až šest milionů eur na jednu loď. Celkem tedy až přibližně miliarda korun. Za tyto peníze země získá sedm NATO-kompatibilních platforem. Pro srovnání: nová generace belgicko-nizozemských minolovek třídy Vlissingen s bezosádkovou architekturou stojí řádově víc a dodávky běží až do roku 2030. Bulharsko by na ně čekalo roky a zaplatilo násobek.

Co umí minolovky třídy Tripartite

Lodě rodiny Tripartite, v nizozemské službě označované jako třída Alkmaar, vznikly jako společný belgicko-francouzsko-nizozemský projekt. Jejich základní parametry mluví jasně:

• Délka: 51,5 metru
• Výtlak: 543 tun
• Maximální rychlost: 13 uzlů (přibližně 24 km/h)
• Sonar: Thales 2022 Mk III (u modernizovaných kusů)
• Protiminové systémy: jednorázové drony SeaFox, dálkově ovládané podvodní prostředky Double Eagle
• Bojový řídící systém: Atlas IMCMS

Trup je vyroben z kompozitních materiálů s nízkou magnetickou signaturou, aby loď sama neaktivovala magnetické miny. Jde o klasickou koncepci s přímým přiblížením k hrozbě, kdy loď se přibližuje k minám a neutralizuje je pomocí palubních systémů a potápěčů.

Oproti tomu nová generace rMCM/Vlissingen, která Tripartite nahrazuje, pracuje zcela jinak. S délkou 82,6 metru, výtlakem 2 800 tun a posádkou pouhých 33 lidí funguje jako plovoucí velitelské centrum. Místo přímého přiblížení k minám vysílá dvojici bezosádkových hladinových plavidel, autonomní podvodní prostředky (AUV), vlečené sonary a drony. Posádka zůstává v bezpečné vzdálenosti. Je to technologický skok, ale také cenový. Bulharsko si zvolilo dostupnější cestu, která mu dává schopnost hned, ne za pět let.

Jak se stejné lodě osvědčily u Ukrajiny

Minolovky se osvědčily Ukrajině proti Rusku. Realita je nuancovanější, ale podstata sedí. Belgie a Nizozemsko v červnu 2025 předaly Ukrajině první dvě minolovky stejného typu. Ukrajinské posádky prošly intenzivním výcvikem pod belgickým a nizozemským vedením, lodě byly začleněny do budované NATO-interoperabilní protiminové eskadry a zapojily se do cvičení Sea Breeze zaměřeného na vyhledávání min, práci s výbušninami, potápěčské operace i nasazení bezosádkových systémů.

Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans při slavnostním předání výslovně uvedl, že lodě mají pomoci držet otevřené černomořské přístavy, chránit námořní trasy klíčové pro ukrajinskou ekonomiku a přispět k tomu, aby bylo Černé moře „otevřené a svobodné“. Lodě zatím operují z britského Portsmouthu a připravují se na den, kdy se znovu otevře průchod Bosporem do Černého moře.

Veřejně doložené „osvědčení“ tedy spočívá především ve výcviku, budování interoperability a přípravě na systematické odminování, nikoli v transparentně popsaných bojových akcích přímo proti ruským cílům. To ale neznamená, že jde o prázdný pojem. Minová hrozba, kterou vytvořila ruská válka trvající už více než čtyři roky, je reálná a tyto lodě jsou navrženy přesně k jejímu řešení.

Miny v Černém moři: ne teorie, ale každodenní realita

Bulharské námořnictvo od začátku ruské invaze zničilo šest driftujících min ve svých vodách. Společně s Rumunskem a Tureckem pak tyto tři černomořské státy NATO do dubna 2025 odhalily a zneškodnily devatenáct min. Přesný celkový počet min v Černém moři veřejně znám není, ale samotná existence trilaterální protiminové skupiny MCM Black Sea a její opakované aktivace (do léta 2026 jich bylo deset) potvrzují, že nejde o teoretický problém.

Bulharsko už má s tímto typem lodí zkušenost. Minolovka Struma, převzatá dříve ze stejné rodiny, se od roku 2024 zapojuje do rotací MCM Black Sea a plní protiminové úkoly v regionu. Sedm nových plavidel tuto kapacitu zásadně rozšíří, z jedné aktivní minolovky na flotilu schopnou pokrýt více rotací současně.

Důležitý je i posun mise samotné skupiny MCM Black Sea. V červenci 2026 byly její úkoly rozšířeny o ochranu kritické podmořské infrastruktury: kabelů, plynovodů, datových spojení. Bulharské minolovky tak nebudou jen hledat miny. Budou součástí širšího systému námořní bezpečnosti na jihovýchodním křídle NATO.

Co to znamená pro region i české spojence

Bulharsko nekupuje válečné lodě pro konfrontaci s Ruskem. Kupuje specializovanou obrannou schopnost proti hrozbě, která existuje tady a teď. Podle nás jde o jeden z nejpragmatičtějších obranných kroků v regionu za poslední roky: sedm osvědčených platforem za zlomek ceny novostaveb, s okamžitou relevancí pro bezpečnost plavby.

Pro české spojence to znamená posílení jihovýchodního křídla aliance. Více bulharských minolovek znamená vyšší schopnost udržovat bezpečné trasy, sdílet zátěž s Rumunskem a Tureckem a reagovat na incidenty. Nizozemské lodě mají do Bulharska dorazit v letech 2027 a 2028, efekt tedy přijde postupně, nikoli skokově.

Černé moře zůstane rizikovým prostorem, dokud bude trvat ruská agrese proti Ukrajině. Bulharsko ale právě ukázalo, že bezpečnost se dá budovat i bez miliardových rozpočtů: stačí vzít to, co funguje, a nasadit to tam, kde je to potřeba.