Ulhaný Putin označil novou mobilizaci za nesmysl. Zkusil to už v roce 2022 a od té doby odvlekl statisíce mužů

Na začátku září 2026 vystoupil Vladimir Putin na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku a označil jakékoliv úvahy o nové mobilizaci za „naprostý nesmysl“. Rámoval je jako informační útok nepřítele načasovaný před volbami do Státní dumy. Jenže kdo sleduje válku na Ukrajině, trvající už přes čtyři roky, ví, že téměř identická slova zaznívala z Kremlu i na jaře 2022. Tehdy Putin na Mezinárodní den žen veřejně ujistil Rusy, že žádné povolávání rezervistů nebude. O šest měsíců později spustil první otevřenou válečnou mobilizaci v Rusku od rozpadu Sovětského svazu.

Lež, která má precedent

Putinovo poselství z 8. března 2022, zveřejněné přímo na kremelském webu a citované agenturou Interfax, obsahovalo explicitní slib: žádné další povolávání záložníků. Realita přišla 21. září téhož roku v podobě dekretu o částečné mobilizaci. Oficiálně komunikované číslo, 300 tisíc povolaných mužů, se ustálilo ve veřejném prostoru, ačkoliv nezávislé odhady naznačovaly, že skutečný rozsah mohl být vyšší. Nešlo o dobrovolný nábor. Šlo o státní mobilizační povolání, které muže vytrhlo z civilního života a poslalo je na frontu.

Právě tento rozpor mezi slovy a činy je důvodem, proč Putinova dnešní ujištění nelze brát za bernou minci. Precedent existuje, je zdokumentovaný a je čerstvý.

Mobilizační dekret z roku 2022 nikdy neskončil

Zásadní detail, který v debatě často zaniká: Putin nemusí vyhlašovat žádnou „novou“ mobilizaci. Ta stará totiž formálně nikdy nebyla plošně ukončena. Právní a administrativní rámec vytvořený po roce 2022 se nezúžil, naopak se zpřísnil. Podle podrobného rozboru serveru Meduza Rusko za uplynulé čtyři roky systematicky ucpávalo díry, které v roce 2022 umožnily části mužů mobilizaci obejít:

• Elektronická předvolání – mobilizační povolánka se dnes považuje za doručenou i bez fyzického převzetí, stačí záznam v digitálním systému.
• Automatický zákaz vycestování – nastupuje okamžitě po vydání předvolání, bez nutnosti soudního rozhodnutí.
• Ekonomicko-správní sankce – kdo se nedostaví, riskuje odebrání řidičského oprávnění, zákaz registrace vozidel, blokaci realitních transakcí, podnikání i přístupu k úvěrům.
• Zpřísněné trestní sazby – za nepovolené opuštění jednotky a dezerci hrozí tvrdší postihy než před čtyřmi lety.

Kreml tedy nemusí organizovat novou televizní událost se vší politickou toxicitou, jakou přinesla mobilizace v září 2022. Stačí tiše aplikovat existující rámec. A právě to se podle analytiků z ISW děje, jen pod jiným názvem.

Tichá mobilizace běží už roky

Rusko dnes doplňuje armádu kombinací nástrojů, které dohromady fungují jako mobilizace, aniž by se tak oficiálně jmenovaly. Hlavním kanálem jsou kontraktní smlouvy podpořené masivními finančními bonusy; v některých regionech přesahují jednorázové náborové odměny milion rublů, tedy zhruba čtvrt milionu korun. K tomu přibývá nátlakové verbování v chudších oblastech, využívání trestně stíhaných a odsouzených osob a budování dalších záložních struktur.

Podle ukrajinské zahraniční rozvědky, citované ISW, si Rusko pro rok 2026 stanovilo cíl naverbovat 409 tisíc kontraktníků. K začátku července jich ale mělo asi 195 tisíc, méně než polovinu plánu. Tempo náboru zpomaluje. A právě tady vzniká tlak, který by mohl Kreml přimět k tvrdšímu využití existujících mobilizačních nástrojů.

Britské ministerstvo vnitra ve svém srpnovém přehledu vojenské služby v Rusku popisuje celé spektrum kanálů, jimiž Rusko armádu plní: od regionálních pobídek přes vězeňský systém až po případy, kdy jsou muži verbováni pod hrozbou trestního stíhání. Formálně nejde o mobilizaci. Prakticky jde o totéž.

Utíkají Rusové ze země?

Strach z nové vlny odvodů je v Rusku reálný. Agentura AP v reportáži z počátku září 2026 popisuje konkrétní případy mužů, kteří opouštějí zemi ze strachu před povoláním. Server Meduza zaznamenává nepřímé známky zvýšeného zájmu o rychlý odjezd. Nervozita roste.

Jenže masový exodus srovnatelný se zářím 2022, kdy stovky tisíc Rusů mířily do Gruzie, Kazachstánu a dalších zemí, zatím z otevřených dat jednoznačně potvrzený není. Virální tvrzení o dvaceti tisících Rusů denně na gruzínském hraničním přechodu Larsi vyvrátilo přímo gruzínské ministerstvo vnitra; podle jeho oficiálních dat byla skutečná průchodnost hranice výrazně nižší. Bezpečné je tedy mluvit o známkách zvýšené nervozity a jednotlivých odjezdech, nikoliv o prokázaném novém exodu.

Co ale lidi žene k úvahám o útěku, není jen strach z odvodu samotného. Je to obava, že stát může kdykoliv uzavřít nebo zkomplikovat možnost vycestování, a s elektronickými předvoláními a automatickými zákazy výjezdu k tomu má nástroje připravené.

Co čeká muže z mobilizace 2022, a jak to vypadá jinde

Jednou z nejpalčivějších otázek je osud mužů povolaných v roce 2022. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat žádný plošný mechanismus jejich hromadné rotace nebo demobilizace. Služba je navázaná na konec mobilizačního režimu, nikoliv na pevně daný turnus. Problém rotace zůstává systémově nevyřešený, a podle všeho záměrně, protože Kreml potřebuje držet početní stavy a zároveň se chce vyhnout politickému šoku z nové velké mobilizační vlny.

Kontrast s armádami NATO je ostrý. Americká armáda v rámci mise Atlantic Resolve rotuje jednotky v transparentním devítiměsíčním cyklu. Britská armáda na operaci Cabrit v Polsku pracuje se zhruba šestiměsíčními turnusy. Vojáci vědí, kdy odjedou a kdy se vrátí. Ruský systém nic takového nenabízí.

Putin nemusí vyhlašovat novou mobilizaci, stačí mu ta stará, zpřísněná a digitalizovaná. A jeho slova o „nesmyslu“ mají přesně takovou váhu jako slib z března 2022, že žádné povolávání rezervistů nebude.