Rusové udeřili tvrdě Zirkony na ocelárnu Kamet-Stal. Ukrajině komplikují výrobu zbraní, vysoké pece stojí

V noci na 5. září 2024 se v Kamianském na středním Dněpru rozblikaly sirény. Od poplachu do dopadu uběhlo jen několik minut, příliš málo na to, aby se dalo cokoliv zachránit. Střely zasáhly areál ocelárny Kamet-Stal, integrovaného hutního závodu skupiny Metinvest, který patří k posledním fungujícím pilířům ukrajinské metalurgie. Podle prohlášení Metinvestu šly škody do aglodomenní výroby, energetické soustavy i vnitropodnikové dopravy. Podnik musel úplně zastavit všechny výrobní procesy. Pět zaměstnanců zahynulo, čtyři byli zraněni. Vysoké pece zhasly.

Co je Kamet-Stal a proč na něm záleží

Před válkou měla Ukrajina devět velkých hutních závodů a vyráběla 22 milionů tun oceli ročně. V roce 2023 jich fungovalo šest a produkce spadla na 6,2 milionu tun. Dva obří závody v Mariupolu, Azovstal a Iljičův kombinát, pohltila ruská okupace. Další utrpěly škody. Kamet-Stal s roční kapacitou 2,7 milionu tun surového železa a 3,2 milionu tun oceli se stal pro Metinvest jediným plně konsolidovaným ocelářským aktivem na ukrajinském území.

Závod nevyrábí přímo munici. Vyrábí ale to, bez čeho se válka vést nedá: bramy, bilety, armovací oceli, válcovaný drát, profily, mlecí koule. Materiál, ze kterého se staví fortifikace, opravují mosty, chrání energetická infrastruktura, svařují improvizované ochranné prvky na obrněnou techniku. Dva dny před útokem, 2. září 2024, Kyiv Independent napsal, že ukrajinská ocelářská výroba jede na absolutním maximu svých možností. A pak přišel zásah přesně do tohoto úzkého hrdla.

Hypersonický profil útoku

Podle sekundárních zpráv, které se po útoku objevily, mělo jít přibližně o osm střel typu 3M22 Cirkon, ruskou hypersonickou raketu s náporovým motorem, původně vyvinutou jako protilodní zbraň. CSIS uvádí deklarovaný dolet přes 500 kilometrů. Přesný typ a počet střel ale z veřejně dostupných primárních zdrojů nelze definitivně potvrdit. Co potvrdit lze, je efekt: Metinvest popsal balistický útok, při němž od vyhlášení poplachu do dopadu uběhlo jen několik minut.

Právě v tom spočívá rozdíl oproti pomalým íránským dronům Šáhid, které letí rychlostí kolem 180 km/h a ukrajinská protivzdušná obrana je dokáže stíhat. Cirkon je navržen tak, aby nedal čas reagovat. Pro nehybný průmyslový cíl velikosti hutního kombinátu je to ideální zbraň, ne proto, že by nesl větší nálož než Kalibr, ale proto, že dorazí dřív, než se stihne cokoliv udělat.

Metinvest ve svém prohlášení výslovně uvedl, že v areálu nebyly žádné vojenské cíle. Pracovali tam civilisté vyrábějící železo a ocel.

Zásah do už zúženého průmyslového jádra

Útok na Kamet-Stal není zlom ve válce. Je to ale něco víc než rutinní incident. Když má země devět hutí, výpadek jedné bolí. Když jich má šest a všechny jedou na doraz, výpadek jedné ochromuje.

Srovnání kapacit ukazuje, o co Ukrajina přišla a co jí zbývá:

Kamet-Stal nebyl největší. Ale po ztrátě Mariupolu a při omezeném provozu ostatních závodů se stal jedním z nejdůležitějších zbývajících uzlů. Každý další výpadek v tomto zúženém systému bolí disproporčně víc než v roce 2021, kdy ukrajinská metalurgie fungovala na plnou kapacitu.

Praktické důsledky jsou konkrétní: dražší a hůře dostupná ocel pro fortifikace na frontě, pomalejší opravy energetické infrastruktury před zimou, komplikovanější zásobování strojírenských zakázek. Ne zastavení přes noc, ale postupné utahování šroubu v situaci, kdy každý měsíc války spotřebovává obrovské množství materiálu.

Náhradní trasy a cesta zpět

Metinvest není bezmocný. Už od roku 2022, kdy přišel o mariupolské závody, buduje náhradní dodavatelské trasy. Chybějící sortiment kompenzuje přes svá evropská aktiva a dovozy z Rumunska, Slovenska, Bulharska, Polska, Turecka i Číny. Metinvest Polska obsluhuje středoevropské trhy včetně Česka a pracuje s výrobky ze Zaporižstalu, Kamet-Stalu i Unisteelu. Náhrada tedy existuje, ale za cenu vyšších nákladů, delší logistiky a omezenějšího sortimentu.

A Kamet-Stal se zvedl. Nejpozději 22. listopadu 2024, necelé tři měsíce po útoku, závod oficiálně oznámil obnovení výroby a exportu komerčního surového železa. Přesné datum rozjezdu vysokých pecí veřejně známé není, ale tříměsíční odstávka odpovídá rozsahu popsaných škod.

Útok nepředstavuje přímé ohrožení české pomoci Ukrajině. Česká vojenská podpora stojí na darech ze skladů, na muniční iniciativě a na širší obranně-průmyslové spolupráci, jak dokumentuje Ministerstvo obrany ČR. Dopad je nepřímý: Ukrajina má méně domácí oceli pro vlastní opravy a výrobu, a to zvyšuje tlak na dovoz i na západní partnery.

Válka proti zázemí

Ruská strategie úderů na průmyslové cíle má svou logiku. Nejde o frontový průlom, ale o systematický tlak na materiálovou základnu, ze které Ukrajina čerpá schopnost vydržet. Ocel pro fortifikace, profily pro opravy mostů, polotovary pro strojírenství, to všechno je „zadní zázemí“ války, méně viditelné než tanky a drony, ale stejně nezbytné.

Kamet-Stal se dokázal zvednout. Ale každý takový úder ukrajinskou metalurgii dál zužuje, zdražuje a zpomaluje, a právě v tom je jeho účel.