Video: Rusové nechápou, proč neproletí. Skyranger 35 poprvé v akci na Ukrajině, velitel říká: „Je to budoucnost“

Na krátkém videu je vidět přebíjení, práce osádky v bojovém prostoru a několikasekundový záběr, na němž se vzdušný cíl rozpadne po dávce z kanónu Oerlikon KDG. Žádný kouřový ohon rakety, žádný viditelný odpal. Jen krátká série výstřelů, a cíl přestane existovat. Právě v tom spočívá podstata toho, proč ruské drony a střely „neproletí“: Skyranger 35 je ničí způsobem, který operátorům na druhé straně nedává zjevné varování. Systém si cíl najde, zamíří, naprogramuje munici a vystřelí. Vše automaticky, vše v řádu sekund. Velitel osádky, vystupující pod volacím znakem Timati, přirovnal práci uvnitř věže ke „kosmické lodi“, tolik je tam novátorských řešení. A dodal, že jeho jednotka systém dostala mezi prvními. Podle analýzy webu Defence Express byly záběry pořízeny nejpozději v březnu 2026; holé stromy a zimní výstroj osádky prozrazují, že systém fungoval na Ukrajině měsíce předtím, než se o něm svět dozvěděl.

Co přesně umí a proč je tak účinný

Skyranger 35 od Rheinmetallu je mobilní protiletadlový systém kategorie VSHORAD/SHORAD. Ukrajinská verze sedí na podvozku tanku Leopard 1, což není náhoda: samotná věž se zásobou munice váží téměř čtyři tuny, takže lehké vozidlo nepřipadá v úvahu.

Srdcem systému je 35mm kanón Oerlikon KDG s kadencí tisíc ran za minutu a zásobou 252 hotových nábojů. Účinný dostřel proti vzdušným cílům dosahuje čtyř kilometrů. Klíčová je ale munice AHEAD: každý náboj se při výstřelu indukčně naprogramuje a těsně před cílem vypustí 152 wolframových subprojektilů. Vznikne smrtící kužel fragmentů, který dramaticky zvyšuje šanci zásahu i malého, rychlého nebo manévrujícího dronu. Klasická protiletadlová munice vyžaduje přímý zásah jedním tělem střely. AHEAD ne.

K tomu přidejte 360° vyhledávací radar typu AESA s přístrojovým dosahem 35 kilometrů, sledovací radar v pásmu Ku a elektrooptický balík. Systém dokáže cíl automaticky vyhledat, sledovat a zaměřit; obsluha v podstatě potvrzuje palbu. Právě tato kombinace senzorů, automatizace a chytré munice dělá ze Skyrangeru něco, co Timati právem označuje za budoucnost protivzdušné obrany.

Od kontraktu k frontě: časová osa, která překvapuje

Příběh dodávek ukazuje, jak rychle dokáže západní zbrojovka reagovat, když je politická vůle a peníze. Rheinmetall oznámil kontrakt 10. října 2025. Financování zajistila nejmenovaná země Evropské unie z výnosů ze zmrazených ruských aktiv; jistá ironie v tom, že ruské peníze platí zbraň, která ničí ruské drony. Výrobu a integraci na podvozek Leopard 1 provedl Rheinmetall Italia v Římě.

Už o šest týdnů později, v týdnu od 20. listopadu 2025, dorazil podle serveru Shephard první kus na Ukrajinu. Mluvilo se o „prvním z desítek“, přesný počet dodaných systémů ale veřejně potvrzen nebyl. Video zveřejněné 3. září 2026 tak není záznamem prvního ostrého použití, je to první oficiální veřejná dokumentace systému v ukrajinské službě. Skyranger pracoval potichu, bez rozruchu, měsíce předtím.

Gepard, Šilka a Skyranger: tři generace vedle sebe

Aby bylo jasné, co příchod Skyrangeru 35 znamená, stojí za to ho postavit vedle dvou systémů, které Ukrajina dosud používala.

• ZSU-23-4 Šilka – sovětský veterán se čtyřmi 23mm kanóny, kadencí až 3 400 ran za minutu a účinným dostřelem kolem 2,5 km. Obrovská palebná hustota, ale stará radarová koncepce a klasická munice závislá na přímém zásahu. Proti moderním dronům je to jako střílet brokovnicí na komára.
• Gepard – německý systém se dvěma 35mm kanóny, radarem s dosahem 15 km a bojovou vzdáleností proti vzdušným cílům až 5 500 metrů podle Bundeswehru. Na Ukrajině se osvědčil jako vynikající lovec dronů, ale jeho elektronika pochází z osmdesátých let.
• Skyranger 35 – jedna 35mm hlaveň místo dvou, zato výrazně modernější senzory s přístrojovým dosahem 35 km, plná digitalizace řízení palby, automatické sledování cíle a programovatelná munice AHEAD. Navíc zvládá i roli C-RAM, tedy obranu proti raketám, minám a dělostřeleckým granátům.

Novější neznamená automaticky lepší ve všem. Gepard má delší bojový dostřel a dvě hlavně. Ale Skyranger 35 představuje generační skok v tom, jak systém přemýšlí: sám hledá, sám sleduje, sám programuje munici. Obsluha řídí, ne obsluhuje.

Co to mění, a co zatím ne

Jedna platforma nezmění průběh celé války. To je potřeba říct jasně. Skyranger 35 ale mění rovnici tam, kde je fyzicky přítomen. Dokáže chránit konkrétní pozici, logistický uzel nebo manévrující jednotku před drony, střelami s plochou dráhou letu i dalšími nízko letícími hrozbami, a dělá to kanónem, tedy výrazně levněji než raketové komplety, které na levný dron pálí střelu za miliony.

Rheinmetall systém staví nejen pro frontové nasazení, ale i pro ochranu kritické infrastruktury: elektráren, mostů, skladů. Na Ukrajině, kde ruské drony systematicky útočí na energetickou síť, to dává zřejmý smysl. Otázkou zůstává počet kusů a zásoby munice AHEAD. Dokud obojího nebude dost, půjde o lokální výhodu, nikoli o plošný deštník.

Český kontext: stejná potřeba, jiná cesta

Česká armáda řeší tutéž schopnostní mezeru, obranu proti dronům a nízko letícím hrozbám. Dělá to ale jinou cestou. V oblasti SHORAD jedná s Izraelem o systému SPYDER, ve výzbroji má švédský VSHORAD RBS-70 a ministerstvo obrany potvrdilo nákup vozidel MARS 4×4 s modernizovanou verzí RBS 70 NG jako prostředku mobilní protivzdušné obrany. Přímo o Skyranger 35 jsme veřejný zájem české armády nedohledali. Česko nicméně Ukrajině již dodalo šestnáct systémů protivzdušné obrany bez typového rozpisu; válka na Ukrajině tak slouží i jako katalog toho, co funguje a co ne.

Skyranger 35 na podvozku Leopardu 1 není frontová improvizace ani experimentální prototyp. Je to sériová západní odpověď na problém, který definuje moderní bojiště: levné drony, které zahlcují klasickou obranu. A ta odpověď právě dostala svůj první veřejný důkaz, že funguje.