Rusové dali nevídaně silně najevo, že příměří skončilo. Kyjev zasypali Zirkony, Iskandery i Kalibry, PVO vůbec nezasáhla

Exploze začaly krátce po půlnoci a neutichly až do rána. Obytné domy, studentské koleje, školy, obchody, čerpací stanice; seznam zasažených civilních objektů v Kyjevě se rozrostl na desítky položek za jedinou noc. Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner přitom opustili Kyjev jen několik hodin předtím. Třídenní vzdušná zdrženlivost, kterou Kreml deklaroval po dobu jejich diplomatické mise, vypršela a Moskva okamžitě předvedla, co slovo „vypršela“ znamená v praxi.

Tři dny klidu, které nikdy nebyly příměřím

Volodymyr Zelenskyj 4. září oznámil, že Ukrajina během návštěvy amerických vyslanců neprovede vzdušné údery a očekává totéž od Ruska. O den později mluvčí Kremlu Peskov potvrdil, že Putin nařídil tři dny neútočit na Kyjev, od půlnoci 5. září. Žádná podepsaná dohoda, žádný mechanismus ověřování, žádné záruky. Jen dvě strany, které na pár desítek hodin stáhly prst ze spouště, protože mezi nimi procházeli američtí diplomaté.

Witkoff s Kushnerem jednali 5. září v Moskvě, 6. září v Kyjevě. Podle AP byla atmosféra „povzbuzující“, ale bez průlomu. Zelenskyj mluvil o „zimním balíčku“ podpory a o dalších systémech Patriot. Základní požadavky obou stran, územní integrita versus ruské nároky na anektovaná území, zůstaly neslučitelné. A pak vyslanci odletěli.

Salva, která přišla jako vzkaz

V noci ze 7. na 8. září Rusko odpálilo podle ranního souhrnu ukrajinského letectva 166 útočných dronů, 32 řízených střel Ch-101 a blíže neurčený počet balistických a protilodních střel typu Iskander, KN-23 a Oniks. Hlavní směr útoku mířil na Kyjevskou a Oděskou oblast, zásahy byly hlášeny na 29 lokalitách.

Vícevrstvost salvy je to, co ji dělá mimořádně nebezpečnou. Balistické střely Iskander-M letí po balistické dráze rychlostí přesahující pětinásobek rychlosti zvuku a obrana je musí zachytit v posledních sekundách letu. Protilodní střely Oniks a hypersonické Zirkony přidávají další rychlostní vrstvu; Zirkon má udávaný dosah kolem tisíce kilometrů a navádění, které ztěžuje zachycení. Střely s plochou dráhou letu, jako Ch-101 nebo námořní Kalibr s dosahem 1 500 až 2 500 kilometrů, zase letí nízko nad terénem a přetěžují radary z jiného úhlu. A nad tím vším stovky dronů, z nichž více než polovina byla podle ukrajinského letectva proudová varianta, rychlejší a obtížněji zachytitelná než běžné íránské Šáhidy.

Kombinace Zirkonů, Iskanderů a Kalibrů v jednom úderu patří k letošnímu vzorci ruských útoků na Kyjev. Při velkém červencovém náletu 6. července zaznamenala ukrajinská obrana 419 vzdušných cílů včetně 68 střel právě tohoto mixu. Pro samotnou noc z 8. září ranní data výslovně potvrzují Oniksy, Iskandery a Ch-101; přesná přítomnost Zirkonů a Kalibrů v této konkrétní salvě nebyla v otevřených zdrojích jednoznačně rozlišena, ale profil útoku odpovídá stejné vícevrstvé logice.

Proč obrana nezastavila to nejhorší

Formulace, že protivzdušná obrana „vůbec nezasáhla“, vyžaduje upřesnění, a to upřesnění je vlastně ještě znepokojivější než absolutní selhání. Ukrajinské letectvo ráno 8. září oznámilo 175 zneškodněných cílů: 31 střel a 142 dronů. Obrana tedy pracovala a pracovala tvrdě. Jenže nejtvrdší vrstva salvy, balistické a hypersonické střely, proklouzla.

Stejný vzorec ukázal červencový útok na Kyjev: z 29 balistických a protilodních střel nebyla podle zveřejněných dat ukrajinského letectva zachycena ani jedna, zatímco pomalejší cíle padaly desítkami. Problém je systémový. Proti Iskanderům a Zirkonům je účinný prakticky jen Patriot s raketami PAC-3, jak uvádí i ukrajinské ministerstvo obrany. Těch systémů je na Ukrajině stále málo a každá vypálená PAC-3 stojí řádově miliony dolarů. Ruská strategie saturace obrany, zaplavit vzdušný prostor levnými drony a střelami s plochou dráhou, aby Patrioty musely šetřit interceptory na to nejrychlejší, funguje.

Co to znamená pro diplomacii i pro Česko

Útok z 8. září nebyl v holých číslech nutně největší letošní salvou. V únoru Rusko vypustilo 450 dronů a 70 střel včetně rekordních 32 balistických, v červenci 419 cílů. Ale politický kontext září je jiný. Moskva tři dny demonstrovala, že umí nedělat to, co dělá každou noc, a pak okamžitě ukázala, že to dělat bude dál. Krátká pauza nebyla předstupněm deeskalace. Byla to vizitka: podívejte se, co vám můžeme na chvíli neudělat.

Pro českou debatu má útok přímý dopad. Bezpečnostní rada státu v lednu 2026 potvrdila pokračování muniční iniciativy, byť už jen v roli zprostředkovatele bez dalších peněz ze státního rozpočtu. Český ministr zahraničí při lednové návštěvě Kyjeva označil obranu proti dronům za klíčovou bezpečnostní prioritu a mluvil o přenosu ukrajinských zkušeností do Česka. Každá další salva tohoto typu posiluje argument, že Ukrajina potřebuje víc interceptorů a víc systémů Patriot, a že iluze rychlého mírového urovnání nestojí za mnoho, dokud Moskva používá krátké pauzy jen jako dekoraci kolem diplomatických návštěv.

Kyjev po ránu

Pro dva miliony lidí v Kyjevě znamená 8. září návrat do režimu, který znají příliš dobře: poplachové sirény, kryty, ráno mezi troskami. Přes padesát poškozených míst v jednom městě za jednu noc, to není statistika, to je pět hodin, kdy se lidé krčili ve sklepech a poslouchali, jak jim nad hlavami exploduje město.

Moskva nepotřebovala prohlášení, aby dala najevo konec pauzy. Stačilo stisknout tlačítko.