Čína prosí Ukrajinu, aby přestala útočit na Vladivostok. Oroduje za Rusko, které se nedokáže ubránit

Dne 1. září 2026 vystoupil Volodymyr Zelenskyj se svým pravidelným večerním projevem a zmínil věc, která by za jiných okolností zněla jako diplomatická kuriozita. Ukrajina na žádost blíže nejmenované „globální mocnosti“ dočasně pozastavila útoky směrem na Vladivostok. Důvodem byla bezpečnost zahraniční delegace, která město navštívila v rámci Východního ekonomického fóra. Zelenskyj žadatele veřejně nepojmenoval. Identifikaci jako Čínu přinesla až japonská agentura Kyodo, podle níž šlo o ochranu čínského vicepremiéra Ting Süe-čchianga, který se 2. září ve Vladivostoku sešel s Vladimírem Putinem. Přímé čínské potvrzení žádosti veřejně neexistuje. Existuje ale něco výmluvnějšího: fakt, že Peking zjevně nepovažoval ruské bezpečnostní záruky za dostatečné.

Proč Rusko nedokáže garantovat klid ani v hlubokém týlu

Vladivostok leží tisíce kilometrů od frontové linie. Přesto se stal reálným terčem. V září 2025 Ukrajinska Pravda s odkazem na zdroj v ukrajinské rozvědce popsala speciální operaci v oblasti Ščitovaja poblíž Vladivostoku, při níž došlo k explozím u vojenského objektu. Ještě dříve, v červnu 2025, Zelenskyj osobně poděkoval příslušníkům SBU za operaci Spiderweb, při které Ukrajina poškodila 41 ruských vojenských letadel hluboko na nepřátelském území.

Nejde o klasický frontový dostřel. Jde o asymetrické metody: drony s dlouhým doletem, sabotážní operace, nestandardní prostředky, proti kterým je konvenční protivzdušná obrana často bezmocná. A právě to je klíčové. V červnu 2025 ukrajinské drony dočasně zastavily provoz na všech čtyřech moskevských letištích i v Petrohradu. O měsíc později, během Putinovy návštěvy Petrohradu, dronový útok uzavřel tamní letiště na pět hodin. Rusko řeší tyto hrozby administrativně, uzavírkami vzdušného prostoru a omezeními provozu. Ne nepropustným štítem.

Pokud Moskva nedokáže zaručit bezpečnost civilního letectví nad vlastním hlavním městem, jakou garanci může nabídnout čínské delegaci ve Vladivostoku? Podle nás právě tato kalkulace stála za pekingskou žádostí.

Čína neoroduje za Rusko, chrání sebe

Oficiální čínská rétorika je jednoznačná: Peking „není stranou konfliktu“ a podporuje mírová jednání. Tak to opakovaně formuloval mluvčí čínského ministerstva zahraničí, tak to v srpnu 2025 řekl i Si Ťin-pching. Jenže realita je složitější.

Ting Süe-čchiang v červnu 2025 označil čínsko-ruské vztahy za „pevné jako skála a nezlomitelné“. Vladivostok není pro Peking náhodné město, je to brána k ruskému Dálnému východu, uzel pro energetiku, logistiku a investice. Na Východním ekonomickém fóru v roce 2025 tvořila čínská delegace s 283 účastníky největší zahraniční výpravu. Si Ťin-pching poslal do Vladivostoku zdravici na čínsko-ruské fórum přátelství. Čínské oficiální dokumenty přímo spojují rozvoj severovýchodu Číny s rozvojem ruského Dálného východu.

Žádost o pauzu úderů proto nelze číst jako neutrální mírové gesto. Peking chránil vlastní lidi, vlastní byznys a vlastní symbolickou přítomnost po boku Moskvy. Tím, že požádal Kyjev místo toho, aby se spolehl na ruskou obranu, zároveň nepřímo přiznal, že válka už ohrožuje i jeho ekonomicko-politickou logistiku v Rusku.

Co Ukrajina získala, a co ne

Zelenskyj pauzu zarámoval jako gesto „pro diplomacii a jednání“, nikoli jako ústupek. Šlo o časově a trasově omezenou záležitost, žádný trvalý závazek, žádná změna strategie. Po skončení daného okna nic z veřejných výroků nenaznačuje automatické prodloužení.

Mechanismus přitom není bezprecedentní. Jen o čtyři dny později, 5. září 2026, popsala agentura AP recipročně dohodnutou pauzu úderů na Kyjev a Moskvu během návštěvy amerických vyslanců. Stejný typ mikrodeeskalace, ale s výrazně odlišnou transparentností; u americké epizody šlo o oboustrannou a veřejnou dohodu, u čínské o jednostrannou ukrajinskou pauzu na anonymní žádost.

Pro Kyjev je diplomatický zisk zřejmý. Ukrajina se prezentuje jako aktér schopný kalibrovat sílu, ochotný k omezeným krokům pro diplomacii, aniž by se vzdávala principu tlaku na Rusko. Ztráta je minimální a dočasná.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Epizoda potvrzuje linii, kterou Brusel i Praha drží už delší dobu. Rada EU na summitu s Čínou v červenci 2025 přímo vyzvala Peking, aby neposkytoval materiální podporu ruské vojensko-průmyslové základně a využil svůj vliv na Moskvu. Šestnáctý balík sankcí už mířil i na subjekty v Číně a Hongkongu kvůli obcházení restrikcí. Česká vláda ve stejném období potvrdila pokračující podporu Ukrajině a nutnost držet sankční tlak.

Vladivostocká epizoda dává Praze i Bruselu další argument: Peking jedná primárně podle vlastních zájmů v ruském prostoru, nikoli jako neutrální arbitr. Mluví o míru, ale zajišťuje si bezpečnost vlastní delegace přes Kyjev, protože Moskvě nevěří natolik, aby se na ni spolehl.

Armáda, která se prohlašuje za druhou nejsilnější na světě, nedokáže ochránit vzdušný prostor nad vlastním hlavním městem ani zajistit bezpečnost spojenecké delegace v přístavním městě tisíce kilometrů od fronty. A její nejbližší partner to ví tak dobře, že raději zavolá nepříteli.