Raketa uťala křídlo americkému A-10 a dalších osm F-15 poškodila. USA už přišly ve válce s Íránem o 42 letadel

Základna Muwaffaq Saltí na východě Jordánska se stala terčem salvy dvaceti balistických raket vypálených z íránského území. Jordánská armáda oznámila, že osmnáct z nich její obrana sestřelila, dvě dopadly do neobydlených oblastí. Jenže i to, co proniklo, stačilo. Podle CBS News byl jeden A-10C Thunderbolt II zasažen tak těžce, že přišel o křídlo; stroj specializovaný na přímou leteckou podporu pozemních sil je s nejvyšší pravděpodobností odepsaný. Zhruba osm letounů F-15E Strike Eagle utrpělo lehčí škody a vrátilo se do služby. Američané při obraně odpálili přes třicet střel systému Patriot. Žádný voják podle dosavadních informací nezahynul, ale obraz bitevníku bez křídla mluví sám za sebe.

Co přesně se stalo a proč právě teď

Řetězec událostí vedoucí k nočnímu útoku je dohledatelný den po dni. 8. září CENTCOM oznámil zničení pěti tankerů Íránských revolučních gard poté, co Írán během předchozích 48 hodin dvakrát zaútočil balistickými raketami na americkou válečnou loď. Gardy reagovaly prohlášením, že zasáhly osm tankerů, dvě válečné lodě a základnu v Jordánsku. Salva na Muwaffaq Saltí přišla v noci z 8. na 9. září.

Nebyla to ale první rána. Už v červenci na téže základně zahynuli dva američtí vojáci a třetí byl považován za mrtvého. CBS tehdy popsala, že Muwaffaq Saltí čelila dvěma útokům během 48 hodin ještě před tím smrtelným pátečním zásahem. Na konci srpna a začátkem září pak jordánská armáda hlásila další porušení vzdušného prostoru: 31. srpna sestřelila osm raket, 2. září třináct balistických střel z Íránu, z nichž deset zachytila. Jordánsko se zkrátka stalo opakovaným cílem.

Jak Írán překonává americkou obranu

Klíčová otázka nezní, kolik raket obrana zachytí. Zní, kolik jich pronikne. A odpověď je znepokojivá: pokaždé alespoň několik.

Mechanismus, který CBS popsala už v červencové analýze, funguje na principu zahlcení. Írán kombinuje jednodušší střely, jejichž úkolem je zaměstnat radary a odčerpat zásoby interceptorů, s kvalitnějšími raketami, které v posledních desítkách kilometrů letu mění trajektorii. Obrana tak musí reagovat na všechno, a třicet odpálených Patriotů za jednu noc to potvrzuje. Každá taková střela stojí řádově desítky milionů korun. I „úspěšná“ obrana je extrémně nákladná, a přesto nedokonalá.

Přesný typ rakety, která A-10 připravila o křídlo, zveřejněn nebyl. Není jasné, zda šlo o přímý zásah do konstrukce, nebo o destrukční účinek detonace v bezprostřední blízkosti. Výsledek je ale jednoznačný: specializovaný bitevník, navržený tak, aby přežil palbu ze země, leží na jordánské ploše bez křídla.

Bilance 42 strojů, a proč reálné číslo roste

Číslo 42 pochází ze zprávy Kongresové výzkumné služby aktualizované k 13. květnu 2026. Zahrnuje americká letadla a vrtulníky včetně dronů, které byly od zahájení operace Epic Fury 28. února buď zničeny, poškozeny, havarovaly, byly nouzově odstaveny, nebo v některých případech úmyslně zlikvidovány vlastními silami. Skladba je pestrá:

• 24 dronů MQ-9 Reaper
• 7 tankovacích letounů KC-135
• 4 letouny F-15E
• 1 letoun F-35A
• 1 bitevník A-10
• 1 letoun včasné výstrahy E-3 AWACS
• 2 speciální transporty MC-130J
• 1 záchranný vrtulník HH-60W
• 1 průzkumný dron MQ-4C

Většinu tvoří bezpilotní stroje, ale přítomnost F-35A, E-3 nebo KC-135 ukazuje, že Írán zasahuje i platformy s vysokou strategickou hodnotou. A to je květnový stav. Pokud bychom stejnou metodikou přičetli zářijový útok na Muwaffaq Saltí (jeden těžce poškozený A-10 a osm zasažených F-15), minimum by stouplo z 42 na nejméně 51 strojů. Tempo ztrát je v kontextu moderních amerických operací neobvykle vysoké. Na rozdíl od protipovstaleckých válek v Iráku či Afghánistánu tu USA čelí státní raketové hrozbě, která dokáže trestat letouny tam, kde jsou nejzranitelnější, na zemi.

Co to znamená pro americké operace a pro Česko

Krátkodobě ztráta jednoho A-10 a dočasný výpadek osmi F-15 americkou leteckou převahu neohrožuje. F-15 se vrátily do služby. Dlouhodobě je ale obraz jiný. Kongresová výzkumná služba už v květnu výslovně upozornila, že rozsah ztrát může ovlivnit schopnost plnit operační požadavky, udržet globální rozestavění sil a zajistit náhrady. Každý další úspěšný íránský průnik tuto rovnici zhoršuje.

Nejhmatatelnějším důsledkem pro nás je cena energie. Hormuzským průlivem prochází zhruba pětina světové spotřeby ropných kapalin a podobný podíl globálního obchodu se zkapalněným plynem. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu už za červenec 2026 ropa Brent vyskočila ze 72 na 90 dolarů za barel, evropský plyn z 37,4 na 44,7 eur za megawatthodinu a elektřina z 99,3 na 110,4 eur za megawatthodinu. Ministerstvo růst přímo spojilo s obnoveným geopolitickým napětím. Jordánsko přitom není členem NATO, ale jeho dlouhodobým partnerem; Aliance tam loni otevřela styčný úřad. Útok na partnera nespouští kolektivní obranu, ale zvyšuje tlak na spojenecké kapacity i energetickou bezpečnost celé Evropy.

Írán umí trestat letouny na zemi. To je hlavní pointa

Nejsilnější sdělení celého zářijového útoku není fotka A-10 bez křídla. Je to vzorec. Muwaffaq Saltí čelí opakovaným zásahům navzdory vrstvené protivzdušné obraně, desítkám odpálených Patriotů a jordánským interceptorům. Írán pokaždé prosadí alespoň několik raket. A pokaždé zasáhne něco, co stojí na ploše: letouny, infrastrukturu, životy.

Operace Epic Fury, zahájená 28. února 2026 s cílem rozbít íránský bezpečnostní aparát, ničit útočné rakety, jejich výrobu i námořní síly, pokračuje. Eskalační spirála se ale netočí jen jedním směrem. Írán ukazuje, že i proti nejsilnějšímu letectvu světa existuje účinná asymetrická odpověď: zasáhnout stroje tam, kde nemohou manévrovat.