Za pár měsíců mají Rusové utrum. Belgie vyzbrojí ukrajinské F-16 municí, která je sestřelí z nebe s velkou přesností

Dne 10. září 2026 zasedl ukrajinský náměstek ministra obrany Jevhen Čmara naproti belgickému ministru obrany Theu Franckenovi. Na stole ležely priority do konce roku: opravy letounů, náhradní díly, výcvik. A jedna položka, která v oficiální zprávě ukrajinského ministerstva obrany vyčnívá: „dodatečná munice pro F-16, včetně prostředků proti proudovým dronům.“ Žádné vágní sliby na příští rok. Horizont je 31. prosinec 2026. Tři a půl měsíce na to, aby se na ukrajinských stíhačkách objevila výzbroj, která může Rusům výrazně zkomplikovat jejich dosud nejúčinnější terorizační nástroj: rychlé, levné a masově nasazované bezpilotní letouny.

Proč právě teď a proč proudové Šáhidy

V dubnu 2026 ukrajinská protivzdušná obrana poprvé sestřelila proudový Šáhid letící rychlostí přes 400 km/h. Samo ministerstvo obrany ho označilo za nový, složitější stupeň hrozby. Starší pístové varianty létaly pomaleji a předvídatelněji. Proudové verze jsou rychlejší, hůře zachytitelné a Rusko je nasazuje ve stále větších vlnách.

Čísla mluví jasně. Jen v květnu 2026 Ukrajina zaznamenala 8 150 startů útočných dronů. V červenci jich bylo přes 9 000 v kombinaci s raketami, přičemž protivzdušná obrana zachytila 5 142 útočných bezpilotníků. To není okrajová hrozba, to je průmyslová zátěž, která spotřebovává drahé přepadové střely tempem, které si Ukrajina nemůže dlouhodobě dovolit. Každá střela AIM vypálená z F-16 na dron za zlomek její ceny je ekonomický nesmysl. A přesně tady vstupuje Belgie s řešením.

Co přesně Belgie nejspíš dodá

Oficiální zářijové sdělení typ munice výslovně nejmenuje. Rešerše veřejně dostupných zdrojů ale ukazuje na jednoho velmi pravděpodobného kandidáta: belgickou 70mm laserem naváděnou raketu FZ275 LGR od firmy Thales Belgium.

Proč zrovna tu? Belgické letectvo ji v roce 2026 testovalo na vlastních F-16 právě pro roli ničení dronů. Podle odborného serveru The Aviationist se při testech objevila konfigurace šesti sedmiranných podvěsů, tedy až 42 raket na jednom letounu. Paralelně Belgičané zkoušeli i americkou variantu AGR-20F FALCO. Obě řešení míří na totéž: levný, přesný a hustě nasaditelný prostředek proti vzdušným cílům, které nestojí za střelu za miliony.

Technické parametry FZ275 LGR podle výrobce vysvětlují, odkud se bere ona „velká přesnost“:

• Navedení: SAL (semi-active laser), raketa sleduje kódovaný odraz laseru od cíle
• Dostřel: 1,5 až 7 km
• Přesnost (CEP): pod 1 metr na vzdálenost 6 km
• Označení cíle: může provést nosič i jiný zdroj, pozemní jednotka, druhý letoun, dron
• Řízení: 4 sklápěcí kormidla, možnost korekce i po odpálení

Metr odchylky na šest kilometrů. Proti dronu s rozpětím křídel kolem dvou metrů je to víc než dost.

Belgie není náhodný dárce

Mohlo by se zdát zvláštní, že protidronovou munici pro ukrajinské F-16 dodává zrovna malá západoevropská země. Jenže Belgie má v tomto případě unikátní průsečík tří věcí: je členem koalice pro F-16, provozuje vlastní F-16 (než je postupně nahradí F-35 od roku 2027) a má domácí průmyslovou základnu v podobě Thales Belgium, evropského lídra v 70mm raketách.

Spolupráce přitom nezačala letos. Už v únoru 2025 ukrajinské ministerstvo obrany jednalo s Thales Belgium o protidronových řešeních a možné lokalizaci výroby přímo na Ukrajině. V prosinci 2025 belgická obrana veřejně předváděla systém, kde raketa programovaná k neutralizaci bezpilotního cíle fungovala ve spolupráci s Královskou vojenskou školou. Zářijová dohoda je tedy vyvrcholením více než ročního procesu, ne improvizací.

Belgický balík pro Ukrajinu je navíc širší. V červnu 2026 Francken oznámil plán dodat letos sedm F-16, tři operační a čtyři jako zdroj náhradních dílů. Celková belgická pomoc Ukrajině v roce 2026 dosahuje 1,1 miliardy eur. Munice proti dronům nejde do vakua, ale do fungujícího ekosystému letounů, dílů, výcviku a servisu.

Co to změní, a co ne

Řekněme to rovně: samotná belgická dodávka masové ruské dronové útoky nezastaví. Objemy jsou příliš vysoké a Rusko neustále mění taktiku: útoky ve více vlnách, s různými letovými profily, v kombinaci s balistickými a řízenými střelami.

Co ale tato výzbroj může změnit, je ekonomika obrany. Dnes Ukrajina proti proudovým Šáhidům nasazuje střely AIM a systémy NASAMS, zbraně s delším dosahem a vlastním navedením, ale také s výrazně vyšší cenou za zásah. Pokud F-16 ponese 42 laserem naváděných raket místo několika málo střel AIM, dramaticky vzroste počet cílů, které jeden letoun zvládne za jednu misi. Drahé přepadové střely se uvolní pro skutečně nebezpečné cíle, řízené střely a balistické rakety.

Podle nás jde o konec části dosavadní beztrestnosti proudových Šáhidů, ne o konec celé ruské dronové kampaně. Rusko přijde o výhodu, s níž dnes přetěžuje ukrajinskou obranu levnými cíli a nutí ji plýtvat drahými střelami. V sektorech krytých letectvem s novou výzbrojí se noční nálety stanou rizikovějšími a nákladnějšími pro útočníka.

Český kontext

Česká republika se do koalice pro bojové letouny zapojila především formou výcviku a přispěla 60 miliony korun do aliančního svěřenského fondu pro Ukrajinu, mimo jiné na systémy proti dronům. Přímá dodávka analogické munice pro ukrajinské F-16 z české strany veřejně doložena není. Praha hraje roli podpůrného státu v koalicích, belgický příběh ale ukazuje, jak zásadní může být kombinace vlastního průmyslu, politické vůle a konkrétní platformy.

Tři a půl měsíce. Tolik času zbývá do termínu, kdy mají belgické rakety dorazit na Ukrajinu. Pokud se to podaří, ruské proudové drony poprvé narazí na obranu, která je dokáže lovit levně, přesně a ve velkém. A to je přesně ten druh změny, ze které se v Moskvě nikdo radovat nebude.