Rusové vědí, že bude ještě hůře. Ukrajinci odmítli zastavit útoky, už vypouští i 900 dronů denně a Kreml neví, co si má počít

Číslo vypadá jako překlep. Devět set devadesát dva bezpilotních prostředků za čtyřiadvacet hodin, z toho 555 během jediné noci. Tak zněla oficiální ruská svodka z 18. června, kterou nezávislý ruský server Meduza označil za absolutní rekord celé války. Předchozí maximum držel 6. červen se 911 drony. Jenže samotné číslo je jen polovina příběhu. Důležitější je, kam ty drony doletěly a co Kreml nedokázal ochránit.

Noc, kdy hořela Moskva

Moskevský starosta Sergej Sobjanin oznámil, že protivzdušná obrana kolem hlavního města zachytila přes 180 cílů. Přesto se několik dronů prodralo. Zasáhly rafinerii přímo v Moskvě, která podle analýzy polského Centra pro východní studia (OSW) musela po zásazích z 16. a 18. června zastavit výrobu. V Moskevské oblasti hlásily úřady 16 zraněných civilistů. Letiště v okolí metropole opakovaně rušila a odkláněla lety.

Rusko tvrdí, že zvládlo sestřelit stovky cílů. Technicky vzato ano, stovky dronů zničilo. Prakticky ale nedokázalo hermeticky uzavřít oblohu nad svými nejcennějšími objekty. A právě v tom je jádro problému, se kterým si Kreml zatím neví rady.

Tatarstán, Čuvašsko, Perm: válka v hlubokém týlu

Rekordní noc 18. června nebyla osamělou epizodou. Už 12. června zasáhly ukrajinské drony Tatarstán, více než 1 000 kilometrů od fronty. Cílem byly rafinerie TANECO a TAIF-NK v Nižněkamsku, městě, které si do té doby válku pouštělo k tělu jen přes televizní obrazovku. Starosta Radmir Beljajev zrušil veškeré veřejné akce. Dron zasáhl obytný dům, tři lidé utrpěli zranění.

O dva dny dříve, 10. června, Ukrajina podle Kyiv Independent zasáhla v Čeboksarech v Čuvašsku závod VNIIR-Progress. Nejde o ledajakou továrnu; závod je spojován s výrobou komponentů pro drony, střely Kalibr, balistické systémy Iskander-M a naváděné bomby. Kyjev tím útočí přímo na průmyslový řetězec, který živí ruskou válečnou mašinu.

Ukrajinské ministerstvo obrany ve svém květnovém shrnutí uvedlo zásahy ve více než deseti ruských regionech s nejdelším dosahem 1 700 kilometrů od hranice. Prezident Zelenskyj k 1. červnu hovořil o 15 zasažených rafineriích od začátku roku a téměř 40 procentech odstavené primární rafinační kapacity. Jsou to ukrajinská čísla, ale zapadají do širšího obrazu: Reuters ve stejném období psal o tom, že Rusko kvůli nedostatku benzinu sahá po nouzovém dovozu paliv po moři.

Co Ukrajina odmítla a proč

Ukrajinci odmítli zastavit útoky. Kontext je ale složitější než prosté „ne“. Kyjev 6. května 2026 sám navrhl úplné zastavení palby. Moskva ale podle ukrajinské strany chtěla hlavně bezpečný průběh přehlídky 9. května, oslavy Dne vítězství, aniž by skutečně přestala útočit na ukrajinská města. Zelenskyj 7. května řekl jasně: pokud by platilo skutečné příměří a „úplné ticho“, ukrajinské dálkové údery by nebyly.

Rusko nakonec přehlídku uspořádalo, ale ve výrazně okleštěné podobě. AP popsala, že z moskevského Rudého náměstí zmizela obvyklá těžká vojenská technika kvůli obavám z ukrajinských dronů. Symbolické centrum moci muselo reagovat na novou realitu. A po přehlídce se tempo útoků nejen vrátilo, ale vyšplhalo na historická maxima.

Proč Kreml nemá levné řešení

Průměrné ukrajinské nasazení se podle OSW pohybuje kolem 400 úderných dronů denně. Rekordní špičky přes 900 jsou koordinovanými vlnami, ne každodenním standardem. Ale i čtyři sta dronů denně staví Rusko před dilema, na které zatím nemá odpověď: chránit Moskvu, nebo rafinerie? Vojenské závody v Čuvašsku, nebo logistické uzly v Brjanské oblasti? Frontu, nebo týl?

Kreml reaguje tvrdší rétorikou, tvrdí, že útoky komplikují vyhlídky na kontakty. Zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, ruší letištní provoz, posiluje protivzdušnou obranu kolem metropole. Jenže každý systém PVO přesunutý k Moskvě chybí jinde. A Ukrajina to ví.

Válka, kterou Rusové cítí na vlastní kůži

Zrušené oslavy v Nižněkamsku, odkloněné lety nad Moskvou, zranění civilisté v Moskevské oblasti; to všechno mění válku z televizního obrazu na každodenní bezpečnostní problém hluboko v ruském týlu. Ukrajinské cíle zůstávají primárně průmyslové a vojensko-logistické, ale když dron zasáhne obytný dům v Tatarstánu, statistika přestává být abstraktní.

Zelenskyj mezitím mluví o pokračujících kontaktech s americkými emisary a o snaze rozhýbat diplomacii. Dálkové údery ale otevřeně rámuje jako páku, cestu k ukončení války z pozice síly. Rusko zatím odpovídá odvetou a podmínkami, které druhou stranu k jednacímu stolu nepřitáhnou. Tisíc dronů za den není stabilní norma. Ale trend je jasný, a v Moskvě ho vidí stejně dobře jako v Kyjevě.