„Evropa válku proti Rusku odložila,“ smějí se Rusové cenám energií. Zakrývají kolaps vlastní ekonomiky a neúspěchů na frontě

Kirill Strelnikov, kolumnista ruské státní agentury RIA Novosti, publikoval 12. září 2026 komentář, v němž se vysmívá evropským cenám plynu a elektřiny a tvrdí, že kvůli nim se „velká válka Evropy proti Rusku odkládá“. Evropské přezbrojení v rámci plánu Readiness 2030 podle něj naráží na příliš drahou výrobu: hliník, ocel, chemikálie, munice, všechno stojí víc, než si Evropa může dovolit. Fyzický objem produkce prý do roku 2030 zaostane o 10 až 50 procent. Jenže Strelnikov dělá to, co ruská propaganda umí nejlépe: vezme skutečný fakt, přilepí k němu vykonstruovaný závěr a doufá, že si nikdo nevšimne, co mezitím hoří doma.

Co je na ruském výsměchu pravdivého

Úplná lež to není. Evropské průmyslové ceny energií jsou reálný problém a přiznává to i NATO. Zástupkyně generálního tajemníka Aliance Radmila Šekerinská na konferenci FuelsEurope v červnu 2026 výslovně řekla, že spolehlivý přístup k palivům a energii je podmínkou obrany. Evropský hliníkářský průmysl uvádí, že průmyslové ceny elektřiny a plynu v EU jsou dvakrát až pětkrát vyšší než v USA a Číně. A zásobníky plynu v EU byly na začátku září naplněné na necelých 68 procent, znatelně méně než 79,5 procenta ve stejném období roku 2025 a 92,8 procenta v roce 2024. Tenčí polštář před zimou, nervóznější trh, vyšší ceny.

Írán svými útoky v oblasti Perského zálivu navíc narušil katarský export LNG přes Hormuzský průliv, což dál komplikuje evropské zásobování. Katarská mise při OSN potvrdila zásahy proti terminálu Rás Laffán i omezení plavby. Méně dostupného katarského plynu znamená větší konkurenci o spotové dodávky a další tlak na ceny.

Kde končí fakt a začíná propaganda

Propagandou je skok od „vyšší náklady a horší tempo“ k závěru „Evropa přezbrojení vypnula“. Readiness 2030 totiž ze stolu nespadl. Evropská komise počítá s mobilizací až 800 miliard eur za čtyři roky. Nástroj SAFE má uvolnit až 150 miliard eur v úvěrech na společné nákupy minimálně dvou členských zemí, přičemž tyto nákupy mají být osvobozené od DPH. K tomu přichází rozpočtová flexibilita, rychlejší povolování obranných investic a energetická opatření v rámci programu AccelerateEU.

Podle Atlas Institute dražší energie zvyšují cenu za kus vyrobené munice nebo obrněnce a zpomalují navyšování výrobních kapacit. Ale to je něco zásadně jiného než tvrzení, že se celý projekt zastavil. Problém je v ceně a rychlosti, ne v existenci plánu.

Evropská komise i Gas Coordination Group navíc opakovaně uvádějí, že přes nižší zásoby nevidí bezprostřední riziko bezpečnosti dodávek na zimu 2026/2027. EU má významnou volnou kapacitu pro dovoz LNG. Strelnikov si z toho vybírá jen polovinu příběhu, tu nepříjemnou.

Co Moskva raději neříká

Zatímco ruský komentátor počítá evropské náklady na kilowatthodinu, doma se dějí věci, o kterých jeho text mlčí. Banka Ruska 11. září ponechala klíčovou sazbu na 14 procentech. Inflace k 7. září dosahovala 6,3 procenta a centrální banka sama přiznala zesílené cenové tlaky i dočasný pokles výrobních kapacit v některých sektorech. Za leden až srpen 2026 vykázalo Rusko federální rozpočtový deficit 5,8 bilionu rublů, tedy 2,5 procenta HDP.

Čtrnáctiprocentní úroková sazba není známka ekonomiky, která si může dovolit výsměch. Je to známka ekonomiky, která se přehřívá pod tíhou válečných výdajů a kde centrální banka nemá jinou možnost než šlapat na brzdu, i když to dusí civilní investice.

A na frontě? Institut pro studium války (ISW) hodnotí ruskou jarně-letní ofenzivu 2026 jako útok bez operačně významného průlomu. Rusko tlačí, ale postup je pomalý a nákladný. Ukrajinské údery v hloubce ruského týlu přitom pokračují; začátkem září byly u Soči zničeny bitevní vrtulníky Mi-28 a Ka-52, po zásahu v Doněcku padli dva důstojníci 41. vševojskové armády. Moskva vede opotřebovávací válku, ve které sama masivně ztrácí.

Český kontext: dražší, ale ne fatální

České zásobníky plynu byly k 12. září naplněné na 73,35 procenta, nad evropským průměrem. Energetický regulační úřad pro rok 2026 nastavil regulovanou složku ceny plynu o 4,5 procenta výš pro střední a velké odběratele. Stát od ledna převzal financování podpory obnovitelných zdrojů, čímž snížil regulovanou složku elektřiny pro firmy.

Pro českou zbrojní výrobu a její subdodavatele (hutní polotovary, tepelné zpracování, výbušniny) znamenají dražší energie tlak na marže a cenu zakázek. Nejde ale o situaci, kdy by se alianční závazky nedaly plnit. Větší riziko než blackout představuje pokračující cenová nervozita a volatilita trhu.

Proč ruský výsměch funguje, a proč by neměl

Strelnikovův komentář funguje proto, že Evropa sama otevřeně přiznává, že energie je součást obranné připravenosti, ale veřejně komunikuje spíš uklidňování než tvrdý průmyslový plán. Jedním hlasem říká „není bezprostřední riziko dodávek“, druhým přiznává, že průmyslové ceny jsou pro obranu strategické. To je fakticky správné, ale komunikačně to otevírá prostor pro ruskou tezi, že Evropa sama neví, jestli má problém jen nepříjemný, nebo už bezpečnostní.

Rusko si z toho dělá zbraň. Ale zbraň, kterou drží stát se čtrnáctiprocentní sazbou, šestiprocentní inflací, bilionovým deficitem a frontou, kde jeho armáda (údajně druhá nejsilnější na světě) nedokáže dosáhnout rozhodujícího průlomu proti menší a hůře vybavené ukrajinské. Výsměch z cizích účtů za plyn zní jinak, když vám doma hoří rozpočet.