Rusové básní o prolomení obrany na jižní frontě a rychlém postupu. Ukrajinci se jim smějí a likvidují je na místě

Náčelník ruského generálního štábu Gerasimov 21. dubna oznámil uliční boje v Orichivu. O dva dny později Ukrajinci odpověděli: ve městě žádní Rusové nejsou.

Ruská voják s přenosnou radiostanicí i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Rozdíl mezi tím, co Moskva tvrdí, a tím, co se děje v terénu u Orichivu v Záporožské oblasti, není spor o stovky metrů. Je to spor o to, zda se vůbec bojuje ve městě, nebo teprve na jeho přístupech. Valerij Gerasimov před ruským vedením prohlásil, že skupina „Dněpr“ postupuje směrem na Záporoží, „osvobodila“ Veseljanku a v Orichivu už zuří uliční boje. Vladyslav Vološyn, mluvčí ukrajinského generálního štábu, to 23. dubna vyvrátil: město leží zhruba 15 kilometrů od linie kontaktu a útočníci musí překonat ještě několik pásem obrany. Analytické vyhodnocení Critical Threats z 29. dubna pak potvrdilo, že u Malé Tokmačky, jižní brány k Orichivu, operují jen malé ruské pěší skupiny a ukrajinské protiútoky jejich postup zastavily.

Mala Tokmačka: brána, která požírá útočníky už čtvrtý rok

Mala Tokmačka je vesnice jihovýchodně od Orichivu, přes kterou vede přirozená útočná osa k městu. Právě tady v létě 2023 narazila ukrajinská protiofenziva na hluboká minová pole a ztratila 25 západních obrněnců; postup se tehdy zpomalil na průměr 90 metrů denně. Teď jsou role obrácené. Rusko útočí stejným koridorem a naráží na totéž: miny, drony, dělostřelectvo.

Ukrajinská 118. brigáda brání Malou Tokmačku nepřetržitě přes 1 500 dní, což jí v květnu 2026 vyneslo zápis do ukrajinské Knihy rekordů. Podle jejích velitelů je 90 až 95 procent ruských útočných skupin zničeno ještě před dosažením vesnice. Z opakovaných ruských hlášení o „dobytí“ Malé Tokmačky se mezitím stal internetový meme, dokonce i v ruském online prostoru. The Moscow Times to v květnu shrnul titulkem: „Kdo ovládne Malou Tokmačku, ovládne svět.“

Jak vypadá „likvidace na místě“

Konkrétní příklad z 16. června 2026: ruský motocyklový útok na Malou Tokmačku skončil podle 118. brigády 26 mrtvými, více než deseti zraněnými a zničením přes 20 motocyklů a až 10 čtyřkolek. Útočníci nedojeli ani k okraji obce.

Ukrajinská obrana stojí na vrstvení technologií:

  • FPV a optovláknové drony – zasahují techniku i pěchotu na přístupových trasách, optovláknové varianty jsou odolné vůči rušení.
  • Permanentní dronový průzkum – útočníky odhalí ještě v nástupním prostoru.
  • Korekce dělostřelectva – drony navádějí palbu na pohybující se skupiny v reálném čase.
  • Minová pole – hluboká a průběžně doplňovaná, stejná zbraň, která v roce 2023 zastavila ukrajinský průlom.
  • Lokální protiútoky – na průsakové skupiny, které se přesto dostanou blíž.

Vojáci 118. brigády to sami popisují jako „technologickou válku budoucnosti“. Ruské velení na to odpovídá tím, co má po ruce: pěšími infiltracemi, motocykly a každodenními leteckými údery. Výsledek je ale stále stejný: drahé, omezené, krátkodobé průniky bez stabilního zisku území.

Proč Gerasimov mluví o průlomu, který neexistuje

Motivace je průhledná. Ruské velení potřebuje doma prodávat obraz postupu směrem na Záporoží, ospravedlnit vysoké ztráty a udržet narativ o iniciativě na jižní frontě. Tempo ruského vyprávění je ale řádově rychlejší než tempo reálně potvrzeného postupu. Gerasimov mluvil o uličních bojích ve městě, zatímco analytici ve stejném týdnu popisovali infiltrační skupiny na předpolí, kilometry od zástavby.

Podle našeho vyhodnocení jde o klasický vzorec ruské válečné propagandy: lokální taktický pokus je prezentován jako operační průlom. Kdo chce rozlišit realitu od fikce, potřebuje minimálně trojí ověření: ukrajinské velení, nezávislou analytickou mapu a lokální brigádní evidenci nebo geolokované video. U Orichivu na jaře 2026 jednozdrojové ruské hlášení neobstálo ani v jednom z těchto testů.

Město z 95 procent zničené, ale stále stojí

Orichiv je od roku 2022 klíčový obranný uzel záporožské fronty. Šéf místní vojenské správy na začátku roku 2026 uvedl, že město je z 95 procent zničené, přesto v něm stále žije asi 720 lidí. Je to současně pevnost i symbol vyčerpání; místo, kde se válka zastavila a kde se každý metr platí krví.

Případný pád Orichivu by byl vážný. Otevřel by Rusům lepší podmínky pro tlak směrem na Záporoží. Jenže jarní data z roku 2026 nic takového nenaznačují. Ruské síly nemají v prostoru dost kapacit na rychlý průlom přes obranu do hloubky, a pokud se jim nepodaří zlomit obranu kolem Orichivu, širší postup zůstane neproveditelný.

Orichiv drží. A ruské hlášení o jeho pádu zatím patří do stejné kategorie jako opakované „dobytí“ Malé Tokmačky, do kategorie přání vydávaných za hotovou věc.

Umí Rusové podložit alespoň nějaké své tvrzení?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články