Rusové už toho mají dost, začali bez milosti vypalovat polský koridor. Ukrajina může zůstat bez klíčové pomoci

Když se řekne „polský koridor“, nejde o jeden pás území ani o jednu trať. Je to soustava železničních a silničních napojení vedoucích z Polska přes Volyňskou a Rivnenskou oblast hluboko na Ukrajinu: překladiště, trakční rozvodny, železniční uzly, hraniční přechody. Přes tuto síť podle polského vládního přehledu prošlo přes devadesát procent veškeré vojenské pomoci, kterou Ukrajina od začátku plnohodnotné invaze dostala. Evropská komise tyto trasy označuje jako životní tepnu ukrajinské ekonomiky. A právě na ni Rusko v posledních měsících míří s narůstající intenzitou.

Drony místo raket: levnější a vytrvalejší zbraň

Klíčovou roli v útocích hrají íránské drony Šáhid, v ruské nomenklatuře označované jako Geraň. Šéf ukrajinských železnic Ukrzaliznycia Oleksandr Percovskij v rozhovoru pro Reuters popsal, jak Rusko od léta systematicky útočí na trakční rozvodny a železniční uzly, rozvodnu po rozvodně, uzel po uzlu. Dříve by nasazení dronu na jednu lokomotivu nedávalo ekonomický smysl. Teď to Rusko dělá běžně. Šáhidy jsou levnější než balistické či řízené střely, lze je vypouštět ve velkých počtech a opakovaně vyčerpávat ukrajinskou protivzdušnou obranu. Na masivní průmyslové cíle jsou rakety ničivější. Na rozvrácení železničního provozu ale stačí dron za zlomek ceny.

Nejde přitom o náhodné údery. Percovskij mluví o pěti až šesti klíčových uzlech, které už byly bombardovány, a o vzorci, který jasně sleduje logiku narušení zásobovacích tras.

Kovel, Dubno, Sarny: zásahy hluboko na západě

Konkrétní dopady jsou viditelné. Podle The Kyiv Independent a regionálních zdrojů zasáhly drony Kovel ve Volyňské oblasti, město, které je jedním z nejdůležitějších železničních uzlů na trase z Polska. V kovelské komunitě bylo zraněno pět lidí. V části Dubna vypadl proud. V Sarnském rajónu Rivnenské oblasti byl zničen průmyslový podnik.

To nejsou okrajové body na mapě. Kovel leží na trati vedoucí k hraničním přechodům Jahodyn a Izov, kudy proudí vojenský i civilní náklad. Dubno a Sarny jsou uzly, přes které se rozvětvuje železniční síť směrem na východ a jih Ukrajiny. Zásah do těchto bodů znamená zásah do páteře celého zásobovacího systému.

Polský premiér Donald Tusk krátce před touto vlnou útoků veřejně varoval, že Polsko počítá s možnými ruskými údery i na samotné hraniční přechody s Ukrajinou. Podle jeho slov dostal detailní briefing od ředitele CIA. Polské a ukrajinské bezpečnostní služby prý společně odvrátily bezprostřední hrozbu vůči jednomu z přechodů. Zastavit celou dronovou kampaň proti infrastruktuře ale nedokázaly.

Koridor nepadne naráz, ale drolí se

Zásadní je pochopit, co Rusko těmito útoky sleduje. Nejde o jednorázové přestřižení koridoru. Bezprostřední výpadek po zásahu trvá podle Percovského obvykle šest až dvanáct hodin. Elektrické lokomotivy se nahrazují dieselovými, provoz se obnovuje, vlaky jedou dál. Tranzit vojenského nákladu zatím zcela nevypadl.

Jenže právě v tom spočívá ruská strategie. Každý útok znamená:

• hodiny výpadku a přesměrování vlaků na objízdné trasy,
• vyšší spotřebu nafty místo elektřiny,
• tlak na opravárenské kapacity, které jsou konečné,
• psychologické opotřebení celého systému, od strojvůdců po dispečery.

Kumulativní efekt je horší než jednorázový zásah. Rusko proměňuje západní logistiku v dražší, pomalejší a zranitelnější systém. Nemusí koridor zavřít. Stačí ho udržovat v permanentním stresu.

Co to znamená pro Česko a alternativní trasy

Česká humanitární pomoc na Ukrajinu prokazatelně putuje přes polské území; české ministerstvo zahraničí jmenuje přechody Korczowa–Krakovec a Dorohusk–Jahodyn. Trasy vojenských dodávek se veřejně nerozepisují, ale pokud přes Polsko šlo přes devadesát procent vojenské pomoci pro celou Ukrajinu, je těžké si představit, že by české či společné alianční zásilky tímto směrem neprošly.

Alternativy existují. Evropská komise vybudovala rámec takzvaných solidárních koridorů, tedy železničních, silničních i vodních tras přes Rumunsko, Moldavsko, Slovensko a Maďarsko. Západní Ukrajina si od roku 2022 kapacity na těchto směrech rozšiřuje. Plnohodnotná náhrada polského hubu v krátkém čase to ale není. Rzeszów-Jasionka, hlavní logistická základna na polské straně, slouží nejen k přepravě materiálu, ale i k výcviku ukrajinských vojáků v rámci evropské mise. Zásah do koridoru tedy dopadá na celý ekosystém podpory, nejen na jednu trať.

Rusko polský koridor nezavírá jedním úderem. Drolí ho po kouscích, a právě to z něj dělá strategii, která může Ukrajinu bolet víc než jakýkoli jednorázový nálet.