Dne 12. září 2026 přistál Volodymyr Zelenskyj v kanadském North Bay, aby se podíval, jak jeho piloti létají na strojích L-39. Ve výcvikovém programu jich je aktuálně jednadvacet a chystají se na F-16 i Gripeny.
Nebyla to protokolární zastávka. Zelenskyj sledoval čtyři L-39 s ukrajinskými frekventanty ve vzduchu a pak řekl větu, která mění optiku celé války: „Ukrajina už má F-16 a bude mít Gripeny letos.“ Kanada totiž nevyrábí Ukrajině zázračnou zbraň. Buduje něco strategicky cennějšího, dlouhodobou zásobárnu pilotů a techniků vycvičených na západní způsob boje. A čím déle Moskva odmítá jednat o míru, tím víc tato zásobárna roste.
Tři sta osmdesát devět milionů na nové letectvo
Kanadský program Fighter Lead-In Training (FLIT) běží v rámci International Test Pilots School, která sídlí na londýnském mezinárodním letišti v Ontariu a disponuje modernizovanými L-39, simulátory F-16C, F/A-18E i F-35 a vlastním taktickým centrem. Nejde o jednorázový kurz. Ottawa na pilotní výcvik vyčlenila až 389 milionů kanadských dolarů, zhruba 6,6 miliardy korun, a zasadila ho do širší mise Operation UNIFIER, prodloužené do roku 2029, v jejímž rámci Kanada dosud vycvičila přes 49 tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených sil.
Frekventanti v Kanadě procházejí třetí a čtvrtou fází výcviku na L-39, létají téměř každý den, učí se manévrovat, zvládat základní stíhací taktiky a pracovat podle západních standardů. Teprve po absolvování FLIT přecházejí na takzvané operational conversion units v jiných zemích, kde se přeškolí přímo na bojový typ. Přesné datum, kdy první absolventi poletí bojové mise nad Ukrajinou, Kanada ani Kyjev veřejně neuvádějí. Jisté je, že výcviková linka běží a každý měsíc přidává další hodiny nalétané podle pravidel NATO.
Gripen už není úvaha, ale kontrakt
Dlouho se o Gripenech pro Ukrajinu mluvilo v podmiňovacím způsobu. Švédsko v bezpečnostní dohodě z května 2024 vázalo případný transfer na postup integrace jiných západních stíhaček. V říjnu 2025 obě strany podepsaly letter of intent o spolupráci v oblasti vzdušných schopností. A 28. května 2026 Stockholm oznámil konkrétní balík: prodej až dvaceti Gripenů E/F a dar až šestnácti Gripenů C/D, včetně munice, prostředků elektronického boje a výcviku, který může začít ještě letos.
Gripen C/D sice na papíře nevypadá jako soupeř ruského Su-35, maximální vzletová hmotnost 14 tun oproti 34,5 tuny, osm závěsníků proti dvanácti. Jenže jeho síla leží jinde. Desetiminutový combat turnaround, schopnost operovat z krátkých úseků silnic, pokročilý datalink a integrace střely Meteor s dosahem přes sto kilometrů dělají z Gripenu stroj stvořený pro disperzní provoz. Přesně ten typ operací, který Ukrajina potřebuje proti ruské přesile.
Verze E/F pak přidává výrazně silnější radar, větší dolet a širší spektrum výzbroje. Podle nás je právě kombinace obou variant, starší C/D jako rychle nasaditelné a novější E/F jako perspektivní páteř, to, co dává švédskému balíku strategický rozměr.
Proč je čas na straně Ukrajiny
Zelenskyj 31. srpna 2026 veřejně řekl, že všechny zpravodajské i politické signály z Moskvy ukazují na vůli pokračovat ve válce. 6. září se sice po delší pauze obnovil vyjednávací proces za účasti amerických vyslanců, ale bez oznámeného průlomu. Rychlý mír zatím vidět není.
A právě v tom spočívá logika „nové síly“, kterou Rusko pocítí. Nejde o jednu superzbraň ani o jediný typ letounu. Jde o součet tří vrstev:
- Západně standardizovaní piloti – kanadský FLIT vytváří zásobu lidí schopných okamžitě přejít na jakýkoli západní bojový stroj.
- F-16 už v provozu – koaliční výcviková linka funguje od roku 2023, Ukrajina stroje aktivně nasazuje.
- Gripenová větev oficiálně spuštěná – švédský balík zahrnuje letouny, munici, elektronický boj i výcvik.
Každý měsíc, který Moskva nechá uplynout bez seriózní mírové nabídky, si proti sobě nechává dozrávat profesionálnější a lépe vybavené ukrajinské letectvo. Samotní piloti z Kanady nezajistí vzdušnou nadvládu, to by bylo přehnané. Ale zvýší tempo generování posádek, kvalitu nasazení západních strojů a schopnost udržet je v provozu.
Český střípek v mozaice
Česko se do výcvikového proudu zapojilo po svém. V červenci 2025 vláda schválila 150 hodin leteckého výcviku pro až osm ukrajinských pilotů v hodnotě asi 32 milionů korun přes státní podnik LOM Praha, opět na L-39 a simulátorech, jako přípravu na přechod na F-16. České Gripeny jsou ovšem pronajaté od Švédska a ministerstvo obrany v roce 2024 jednalo o prodloužení pronájmu do roku 2035, takže o předání vlastních strojů Kyjevu se reálně neuvažuje.
Pro střední Evropu je nicméně silnější ukrajinské letectvo příznivá zpráva. Větší tlak na ruské vzdušné síly dál od hranic EU znamená menší zátěž pro východní křídlo NATO. Švédsko samo rámuje svůj gripenový balík jako posílení evropské a euroatlantické bezpečnosti, nikoli jen bilaterální pomoc.
Rusko má stále čas reagovat. Ale s každým dalším absolvovaným výcvikovým letem v kanadském North Bay, s každou další střelou Meteor integrovanou na Gripen a s každým dalším pilotem, který zvládne NATO Phase IV, se ten čas krátí.