Richard „Dick“ Winters: Legenda z Bratrstva neohrožených vynikala v nejedné oblasti

Dne 21. ledna 1918 se Edith a Richardovi Wintersovým narodil syn, kterého pojmenovali Richard. Stalo se tak v malém městečku Ephrata v Pensylvánii. Když bylo Richardovi 8 let, přestěhovala se jeho rodina do nedalekého Lancasteru, kde v roce 1937 odmaturoval a poté nastoupil na Franklin and Marshall College. Zde se proslavil především díky sportovnímu nadání. Velmi brzy se zařadil mezi nejlepší hráče basketbalu a fotbalu.

V roce 1941 vstupuje do armády

Ke konci srpna roku 1941 se Richard Winters dostává do armády Spojených států a v základním výcviku je poslán do Jižní Karolíny. Při výcviku se osvědčil natolik, že zde po ukončení zůstal, aby učil další nováčky. Chvíli potom, co Spojené státy vstoupily do druhé světové války, byl Richard vybrán do školy důstojnických kandidátů ve státě Georgia. Zde se také seznámil s Lewisem Nixonem, kamarádem na zbytek života. Po ukončení kurzu dosáhl Winters hodnosti poručíka pěchoty.

Podal žádost o přesunutí k výsadkové pěchotě

Během působení ve Fort Benningu zaujme Dicka cvičení 506. výsadkového pluku, který jako první prochází výsadkovým výcvikem. Následně se i se svým kamarádem Nixonem přihlásí k výsadkové pěchotě. Jeho žádosti je vyhověno a Winters se tedy v polovině srpna roku 1942 přidává do tábora Toccoa. Zde se stal zástupcem velitele roty nadporučíka Herberta Sobela a zároveň i velitelem 2. čety. Během následujícího léta se Richard Winters s celou 101. výsadkovou divizí přesunul do New Yorku, odkud zamířili do britského Liverpoolu.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států / Creative Commons / Public Domain

Nová pozice – velitel 1. čety

Richard Dick Winters se po několika konfliktech s Herbertem Sobelem dostal na pozici velitele 1. čety. Dne 5. června roku 1944 nastoupil Dick se svými spolubojovníky do dopravního letounu, který měl za cíl Normandii. Letoun s velitelstvím roty byl však německou protiletadlovou palbou sestřelen a všichni zahynuli. Winters se tak stal velitelem roty E, aniž by to tušil.

Útok proti přesile zvládl Winters na výbornou

Následující ráno dostal v Normandii úkol, aby jako nejvyšší důstojník vedl útok na protiletadlová děla, která vedou palbu na hlavní východy z pláže. Jeho rota však místo 120 vojáků čítá pouze 13 mužů, i tak se však vydá splnit svůj úkol. Díky brilantnímu plánu se jim podaří zničit všechny protiletadlové děla a porazit přesilu Němců. Za plány a provedení tohoto útoku je následně odměněn Křížem za vynikající službu.

Winterse čeká další povýšení

Dne 17. září roku 1944 si Dick připisuje se svými muži další bojový seskok, tentokrát v rámci operace Market. Úkolem je osvobození Eindhovenu a obsazení mostů severně od města. Po smrti majora Olivera Hortona je Winters jmenován velitelem 2. praporu. Po krátkém působení v Alsasku se Richard Winters se svou divizí přesouvá do Německa, kde je v roce 1945 povýšen na majora. Po konci druhé světové války se připravuje na nasazení v Pacifiku, ke kterému však nedojde. Místo toho přijme nabídku svého přítele na práci v rodinné firmě.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států / Creative Commons / Public Domain

Korejská válka si vyžádala opětovné nasazení

Roku 1948 se oženil s Ethel Estoppeyovou, se kterou měl dvě děti. O pouhé dva roky později se stal generálním ředitelem celé firmy a účastnil se řady kurzů. V roce 1951 byl však kvůli Korejské válce znovu povolán do služby jako velitel výcviku jednotek Rangers. Během přesunu do Koreje mu však nabídli odstoupit z funkce a odejít do civilu. Tuto nabídku Richard Winters rád přijal a s manželkou si koupil malou farmu. Až do své penze přednášel na vojenské akademii ve West Pointu.

Ke konci života postihla Richarda Winterse Parkinsonova nemoc. Zemřel v Campbelltownu 2. ledna roku 2011. Jeho tělo je spolu se všemi vojenskými poctami pohřbeno do společné hrobky na hřbitově v Ephratě v Pensylvánii, kde odpočívá po boku svých rodičů a manželky Ethel.

Slyšeli jste někdy o příběhu Richarda Winterse?

Zdroj: WikiOfBrothers.Fandom