Rusko masivně zaútočilo na Kyjev, ale nebylo to tak jednoznačné. PVO zlikvidovala 5 balistických a 39 řízených střel

Ve 3:10 ráno se nad Kyjevem rozezněly sirény. Raketová hrozba trvala téměř čtyři hodiny, první odvolání přišlo až v 7:06. Mezitím ukrajinská PVO zneškodnila podle ranního souhrnu celkem 161 vzdušných cílů: 5 balistických střel, 39 řízených střel ze 48 potvrzených a 117 dronů. Čísla vypadají impozantně. Jenže v Darnyckém obvodu hořely garáže, na ulicích ležely trosky a mezi obytnými domy čekala na pyrotechniky balistická raketa, která neexplodovala. Právě tohle dělá z celé noci příběh, který nemá jednoznačný závěr.

Skladba útoku: proč šlo o víc než jen počet střel

Rusko v noci na 7. října nevsadilo na jedinou zbraň. Útok kombinoval balistické střely odpalované z Brjanské a Voroněžské oblasti, řízené střely vzdušného, pozemního i námořního bazování a k tomu 130 úderných dronů. Nosiči řízených střel byly strategické bombardéry Tu-160 (tři stroje odstartovaly z letiště Belaja už večer 6. října) a později se přidaly i Tu-95. Z Kaspického moře střílely lodě.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat po útoku popsal, že Rusko záměrně volilo různé směry, měnilo trasy letu a kombinovalo trajektorie tak, aby jednotlivé vrstvy PVO musely reagovat současně na odlišné typy hrozeb. Balistická střela letí jinou rychlostí a po jiné dráze než řízená střela typu Kalibr. Když obě dorazí ve stejném okně, obránce musí rozdělit pozornost, a právě v tom spočívá taktika přetížení. Podle otevřených dat šlo o nejméně 53 střel, přesný celkový počet balistických raket ale ranní hlášení nerozepisovalo.

Co PVO zvládla, a co ne

Pět sestřelených balistických střel je signál, který Ihnat vyložil jednoznačně: systém Patriot v noci fungoval. U řízených střel obrana zachytila 39 ze 48 potvrzených kusů. Zbývajících šest mělo ráno stále status „upřesňuje se“, nebylo jasné, zda dopadly na zem, byly potlačeny elektronicky, nebo se ztratily z radarového obrazu.

Jenže i tato vysoká úspěšnost nestačila k tomu, aby Kyjev prošel nocí bez následků. V Darnyckém obvodu zemřeli dva lidé. Požár zachvátil garážové družstvo, poškozeno bylo zhruba 15 garážových boxů a 10 automobilů. Zásahy a požáry hlásily i další městské obvody. A pak ten detail, který celou noc rámuje nejostřeji: Národní policie Ukrajiny potvrdila nález nezdetonované balistické rakety přímo mezi obytnými domy v Darnyckém obvodu. Kdyby detonovala, bilance by vypadala úplně jinak.

Už v 9:50 ráno město znovu hlásilo dronové nebezpečí. Útok nebyl jednorázový úder, ale vícefázová operace.

Říjen versus červen: jak velký útok to vlastně byl

Pro zasazení do kontextu: 15. června Rusko vypálilo na Ukrajinu 70 raket a 611 dronů, z toho přes 60 raket mířilo přímo na Kyjev. Bilance byla devět mrtvých a 43 zraněných jen v hlavním městě. Říjnový útok je v absolutním objemu menší. Ale „masivní“ neznamená jen počet, znamená i simultánnost a pestrost prostředků. Kombinace balistiky, řízených střel ze tří typů nosičů a dronové složky v jedné vlně klade na obranu jiný typ nátlaku než čistě raketová salva.

Podle nás je právě tohle pointa, kterou čísla sama o sobě neukazují. PVO může mít úspěšnost přes 80 % a přesto nezabránit mrtvým. Rusko útok skládá tak, aby si vynutilo aspoň dílčí průniky, a dva mrtví v Darnyckém obvodu jsou důkazem, že tato taktika funguje i proti kvalitní obraně.

Co to znamená pro Česko a sousedy Ukrajiny

Polské ministerstvo vnitra už 22. září uvedlo šest hraničních přechodů s Ukrajinou do stavu zvýšené pohotovosti po ruských útocích na západní Ukrajinu, s omezením provozu a určením úkrytových míst. Riziko, že střely nebo jejich trosky zasáhnou infrastrukturu blíže k hranicím EU, berou sousední státy prakticky, ne jako teoretickou hrozbu.

V Česku premiér v červenci mluvil o společném evropském projektu protivzdušné obrany a o zapojení do koalice proti balistickým střelám. Říjnový útok na Kyjev dává těmto slovům konkrétní obsah: Ukrajina potřebuje současně protibalistickou i protidronovou vrstvu, a čím víc systémů má, tím víc střel zachytí. Evropská komise zároveň počítá pro zimní plán 2026/2027 s dalšími 920 miliony eur na opravy energetických sítí a posílení rozvodů. Tlak na infrastrukturu před zimou je systémový, ne epizodní.

Ráno 7. října Kyjev řešil změny autobusových linek, zdržení tramvají kvůli výpadku napětí v trolejové síti a zastavení lanovky. Město funguje dál. Ale nezdetonovaná balistická raketa ležící mezi obytnými domy v Darnyckém obvodu je připomínka, že žádná PVO na světě nezaručuje stoprocentní ochranu, a Rusko na tom staví celou svou útočnou strategii.