Rusové by měli válku ve vlastním zájmu rychle ukončit. Francie začíná cvičit ukrajinské piloty na Rafale

Den, kdy Francie slaví pád Bastily, si Emmanuel Macron vybral k oznámení, které má dalekosáhlé důsledky pro průběh války na Ukrajině. Společná deklarace Elysejského paláce a ukrajinského prezidenta posouvá loňský záměr na dodávku až stovky Rafale do roku 2035 z papíru do reality: prvních šestnáct strojů je objednaných, výcvik pilotů a mechaniků ve Francii může začít už v roce 2026 a první čtyři letouny má Ukrajina převzít po dokončení výcvikového cyklu. Nejde přitom o holé draky bez výzbroje. Součástí balíku jsou střely MICA a Meteor, naváděné pumy AASM i řízené střely SCALP, a k tomu licence na výrobu AASM a SCALP přímo na Ukrajině.

Proč je čas proti Rusku

Logika je prostá a opírá se o časovou osu. V listopadu 2025 Macron se Zelenským podepsali deklaraci záměru na až 100 Rafale. O osm měsíců později už existuje konkrétní objednávka, financování přes tranše Ukraine Support Loan 2026–2027 a termín startu výcviku. Každý měsíc, o který se válka protáhne, přibližuje okamžik, kdy ukrajinští piloti usednou do kokpitů jednoho z nejschopnějších evropských bojových letounů.

Pro Moskvu to znamená jediné: odkládání konce konfliktu nepracuje v její prospěch. Ukrajina nepřechází jen na nový typ letounu, buduje celý západní letecký ekosystém. Podle ukrajinského ministerstva obrany letecká koalice Air Force Capability Coalition, do které patří desítky zemí včetně Česka, staví letiště, opravny, logistické řetězce i chráněné úkryty. Paralelně běží integrace F-16, dodávky francouzských Mirage 2000, dohoda na 16 švédských Gripenů E od roku 2029 a jednání o letounech včasné výstrahy AEW&C. Rafale do této sítě zapadá jako další, a kvalitativně nejsilnější, vrstva.

Co Rafale přinese nad rámec F-16

Rafale není jen „další letoun“. Je to plně víceúčelová platforma s vlastním systémem elektronického boje SPECTRA, aktivním radarem s elektronickým řízením paprsku RBE2 a optronickým systémem FSO pro pasivní detekci cílů. V praxi to znamená, že dokáže operovat v prostředí silného ruského rušení a protivzdušné obrany s větší mírou autonomie než starší bloky F-16.

Klíčový je ale zbraňový ekosystém:

• MICA – střely vzduch-vzduch krátkého a středního dosahu, infračervené i radarové varianty
• Meteor – střela vzduch-vzduch s náporovým motorem a dosahem přes 100 km, považovaná za jednu z nejlepších ve své třídě
• AASM (HAMMER) – naváděné pumy s GPS/INS a laserovým navedením, modulární a relativně levné
• SCALP – řízená střela s plochou dráhou letu pro údery na vzdálenost stovek kilometrů

Francie navíc neslibuje jen dodávky hotových zbraní. Licence na výrobu AASM a SCALP přímo na ukrajinském území má být funkční ještě před koncem roku 2026. To je zásadní posun: Ukrajina získá schopnost doplňovat munici nezávisle na dodavatelských řetězcích z Francie.

Jak rychle to půjde, a jak rychle to šlo jinde

Realistický horizont prvních bojových letů ukrajinských Rafale je 2028–2029. Přesná délka výcvikového cyklu nebyla zveřejněna, ale existují srovnání od jiných zákazníků Dassaultu. Řecko podepsalo kontrakt v lednu 2021 a první Rafale převzalo už v červenci téhož roku, ovšem řečtí piloti měli za sebou desetiletí zkušeností na západních typech. Chorvatsko koupilo v listopadu 2021 a prvních šest strojů dostalo v dubnu 2024; plná dvanáctikusová eskadra byla kompletní až v dubnu 2025.

Ukrajinský případ bude specifický. Piloti přecházejí ze sovětských typů a nemají zkušenost s francouzskou avionikou. Francie ale už má s výcvikem Ukrajinců zkušenosti: podle Le Monde běžel v jihozápadní Francii zrychlený program na Alpha Jetech, kde se počítalo s certifikací 26 pilotů během dvou let. Sylabus na Rafale bude náročnější, ale základ je položený.

Česko v letecké koalici

Česká republika sice Rafale nedodává, ale v letecké koalici pro Ukrajinu hraje svou roli. Podle MZV ČR Česko v červnu 2025 dokončilo dvouletý projekt, v němž 18 ukrajinských civilních pilotů získalo evropské licence; praktický výcvik probíhal v Karlových Varech a Benešově. Ukrajinské ministerstvo obrany navíc uvádí, že Česko předalo lehké letouny L-39 jako přechodovou výcvikovou platformu i letouny Alto NG. Každý takový příspěvek je součástí mozaiky, která Ukrajině umožňuje budovat letecké síly západního střihu.

Ruský problém se jmenuje čas

Kreml stojí před dilematem, které si sám vytvořil. Ruská armáda, údajně druhá nejsilnější na světě, už více než čtyři roky nedokáže zlomit odpor výrazně menší ukrajinské. A zatímco Moskva bojuje s nedostatkem moderní techniky (ukrajinský zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk pro agenturu Interfax-Ukraine uvedl, že Rusko se pokusilo nahradit americké procesory v raketách Kinžal vlastními, ale v novějších vzorcích se znovu objevily americké čipy, protože ruské ekvivalenty nefungovaly), Kyjev systematicky přechází na západní platformy.

Audit amerického ministerstva obchodu z května 2026 navíc konstatoval potřebu zpřísnit kontroly zakázaných dodávek do Ruska. Sankce sice nejsou neprůstřelné, ale kombinace technologických omezení a rostoucí ukrajinské soběstačnosti v munici vytváří nůžky, které se s každým rokem rozevírají v neprospěch Moskvy.

Šestnáct Rafale nezlomí frontu v roce 2026. Ale sto Rafale do roku 2035, k tomu desítky F-16, Gripenů, západní munice vyráběné na ukrajinském území a kompletní letecká infrastruktura: to je scénář, ve kterém Rusko platí za každý další rok války stále vyšší cenu. A právě proto by mělo mít zájem válku ukončit dřív, než se tato skládačka složí.