Trosky v Jemenu prozradily tajemství Saúdské Arábie. Odpálila čínskou balistickou raketu DF-15A, ale něco se nepovedlo

Zkroucený kus kovu leží v jemenském písku a na jeho boku je čitelný nápis. Fotografie a video, které se v polovině září 2026 rozšířily po sociálních sítích, podle analytiků ukazují trosky balistické střely krátkého dosahu DF-15A, tedy zbraně, kterou Severoatlantická aliance vede pod označením CSS-6 a která se na export nabízela jako M-9. Je to balistická střela, jež po odpalu stoupá po vysokém oblouku a na stovky kilometrů donese hlavici o hmotnosti kolem půl tuny. Potíž je v tom, že tuhle zbraň nemá mít v Jemenu nikdo: veřejné přehledy světových arzenálů ji připisují jedinému státu, a tím je Čína. Redakce ArmádníhoZpravodaje proto otevřela technický list amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia, známého pod zkratkou CSIS, a veřejný inventář organizace Arms Control Association a porovnala je s tím, co je na snímcích skutečně vidět.

Nápis, který se na bojiště nikdy neměl dostat

Co je na materiálu vidět, se dá popsat krátce: zdeformovaná část raketového motoru s označením DF-15A. Popsal ji 14. září 2026 americký web o vojenské technice The War Zone, den po něm přinesl vlastní shrnutí hongkongský South China Morning Post s tím, že video pochází z okresu Raghwan v guvernorátu Ma’rib. Účet OSINTWarfare na síti X, zaměřený na vyhodnocování veřejně dostupných zdrojů, téhož dne tvrdil, že jde o část posilovače rakety DF-15A provozované Saúdskou Arábií.

Jistota ale končí u provozovatele a okolností odpalu. The War Zone výslovně uvádí, že ani identifikace typu, ani jeho provozovatel nejsou potvrzené. Žádná vláda se k nálezu nepřihlásila a Saúdská Arábie podle agentury AP neoznámila nové útoky proti Hútíům; hútíjský mluvčí Jahja Saríe naopak tvrdil útoky drony a raketami na saúdské území, aniž podle agentury AP předložil důkazy nebo uvedl čas.

Druhá polovina záhady je v tom, že střela zjevně nedoletěla. The War Zone uvádí tři možná vysvětlení: oddělení části střely, rozpad za letu nebo pád před dosažením cíle. Zásah protivzdušnou obranou mezi nimi chybí z jednoduchého důvodu, který týž web zdůrazňuje: Hútíové nejsou znáni tím, že by prostředky k zachycení balistické střely měli. Než ale dojde na otázku, kdo raketu odpálil, je potřeba vědět, co vlastně DF-15A umí. Technický list CSIS u ní uvádí čísla, která se do představy o krátkém dosahu nevejdou.

Deset metrů kovu a devět set kilometrů

DF-15A je jednostupňová raketa na pevné palivo, odpalovaná ze silničního podvozku. Pevné palivo znamená, že posádka před startem nic netankuje a příprava se zkracuje z hodin na minuty. Rodinu DF-15 vyvinula Čína v 80. letech, varianta DF-15A vstoupila do čínské služby v polovině 90. let. Technický přehled CSIS Missile Threat v aktualizaci z 23. dubna 2024 uvádí u rodiny DF-15 délku 9,1 m, u varianty DF-15A 10 m, hmotnost kolem 6 200 kg a užitečné zatížení 500 až 750 kg. Deset metrů je délka menšího městského autobusu.

U doletu se veřejné zdroje rozcházejí. CSIS píše o rozsahu 600 až 900 km pro celou rodinu DF-15, u konkrétní varianty DF-15A uvádí přibližně 600 km. Inventář Arms Control Association v revizi ze srpna 2023 vede DF-15A jako operační systém s doletem 900 km. Devět set kilometrů odpovídá zhruba silniční vzdálenosti z Prahy do Bruselu, a to výhradně jako měřítko vzdálenosti.

Srovnávat se dá s typem, který je z války na Ukrajině známý: ruský Iskander-M, rovněž silničně mobilní balistická raketa krátkého dosahu. CSIS Missile Threat u něj uvádí dolet až 500 km a užitečné zatížení 480 až 700 kg. Rozdíl mezi horní hodnotou uváděnou u DF-15A a doletem Iskanderu-M spočítala redakce ArmádníhoZpravodaje z hodnot obou přehledů.

Výpočet má jedno omezení, které nelze zamlčet: 900 km je hodnota z přehledu Arms Control Association. Podle řádku, který CSIS vede přímo pro DF-15A, by rozdíl proti Iskanderu-M byl podstatně menší.

Co Rijád nakupoval, když se nikdo nedíval

Rakety DF-3A získal Rijád podle The War Zone tajně od Číny už koncem 80. let. Ze zprávy CSIS z října 2015, do které redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne, že zpráva popisuje saúdský arzenál jako směs čínských Dongfeng-3 a Dongfeng-21, že oba typy byly před prodejem upraveny pro konvenční hlavice místo jaderných a že DF-3 ukázala Saúdská Arábie veřejně poprvé v dubnu 2014 na velké vojenské přehlídce. Mezi tichým nákupem a první fotografií tak leželo přes 20 let.

Táž zpráva cituje americkou organizaci Nuclear Threat Initiative, podle které Rijád koupil přesnější DF-21 v roce 2007, a zároveň upozorňuje, že uváděná přesnost kolem 30 m nemá jasná testovací data. Mezinárodní institut pro strategická studia podle téhož dokumentu vedl ve své ročence za rok 2015 saúdské strategické raketové síly s asi 2 500 příslušníky, 10 odpalovacími zařízeními DF-3 a 40 raketami DF-3.

Podstatné je porovnání veřejných inventářů. Arms Control Association připisuje Saúdské Arábii DF-3 s doletem 2 600 km a DF-21 s doletem přes 2 100 km. DF-15A v saúdském řádku není, stojí u Číny. Jenže veřejný inventář je seznam doložených systémů, ne skladová kniha. Právě DF-3 v něm chyběla po celou dobu, kdy ji Rijád mlčky držel, takže chybějící DF-15A není důkaz, že ji Saúdská Arábie nemá.

Že se saúdský program nezastavil, tvrdí Mezinárodní institut pro strategická studia v analýze z února 2025. Podle ní vznikly na podporu raket DF-3 čtyři podzemní základny a satelitní snímky ukazují na další podzemní raketovou základnu, jejíž výstavba začala v roce 2019 a byla z většiny dokončena na začátku roku 2024. Jenže zatímco se odborníci přou o jméno rakety, v Jemenu se posunula frontová linie a Hútíové oznámili uzavření námořní cesty, kterou proplouvá i zboží mířící do Evropy.

Proč se kus kovu z jemenské pouště počítá i v evropských přístavech

Nález nezapadá do klidného období. Po příměří z roku 2022 boje z velké části utichly, v září 2026 ale podle agentury AP prudce zesílily: hútíjské jednotky obsadily přístav Mocha a tři strategické ostrovy u úžiny Bab al-Mandab a zesílily útoky raketami a drony na jih Saúdské Arábie včetně ropné infrastruktury. Uzavření úžiny pro saúdskou lodní dopravu ohlásil Saríe už 20. července 2026 a popsal je podle agentury AP jako princip „oko za oko“. Z té formulace je čitelné, že jde o odvetný krok, ne o technické opatření: Hútíové ho podle agentury AP vydávají za reakci na saúdskou blokádu Jemenu a tvrdí, že komerční plavbu jiných států ohrožovat nechtějí. Přes Bab al-Mandab podle agentury AP obvykle prochází asi 12 % světového obchodu.

Balistická střela přitom není jen prostředek útoku, ale i signál. Pokud by se saúdský odpal potvrdil, znamenalo by to, že Rijád považoval cíl za dost důležitý na to, aby odkryl kartu, kterou desítky let držel pod stolem. Selhání letu tuhle úvahu nevyvrací, jen ji zdražuje: zbraň nedoletěla a stopa po ní zůstala ležet na zemi.

Pro Evropu z toho neplyne vojenská hrozba. DF-15A je zbraň pro regionální konflikt na Blízkém východě a na evropský kontinent nedosáhne. Evropy se týká trasa: přes Bab al-Mandab a Rudé moře vede cesta k Suezu a její narušení znamená objíždění Afriky, delší dodací lhůty a vyšší náklady na dopravu i energie. Zpravodajství agentury AP a tiskové prohlášení Rady Evropské unie o operaci ASPIDES prošla redakce ArmádníhoZpravodaje s jedinou otázkou: co z jemenské eskalace dopadá na evropský trh. Mandát obranné námořní mise v Rudém moři prodloužila Rada Evropské unie 23. února 2026 do 28. února 2027, zatímco branžový server ICIS 14. září 2026 napsal, že kontejneroví dopravci naopak zvyšují počet plaveb přes Suez. Kdo raketu odpálil, z veřejných zdrojů nevyplývá. Zřejmé je ale to, že veřejně kolující snímky mohou ukazovat zbraň, kterou žádný veřejný inventář Saúdské Arábii nepřipisuje. Tichý arzenál je nebezpečný právě tím, že jeho hranice nezná nikdo zvenčí. A jednou za čas o sobě dá vědět tím, že spadne.

The booster stage of a Chinese-made DF-15A (Dong Feng-15A) ballistic missile operated by Saudi Arabia fell in Raghwan District, Marib Governorate, northern Yemen. pic.twitter.com/dfSXMOiCzQ

— OSINTWarfare (@OSINTWarfare) September 14, 2026