Ruské letectvo se kasá, že Su-27 zahnaly britské letouny nad Černým mořem. Ve skutečnosti jsou rádi, že na nic nedošlo

Velký čtyřmotorový stroj s trupem plným antén a s posádkou specialistů na odposlech se nad mezinárodními vodami Černého moře pohybuje pomalu a v přímých úsecích. Po stranách má dvě britské stíhačky, které nesbírají nic; jsou tam kvůli němu. K trojici podle ruských zpráv zamířily stíhací letouny Su-27, doprovodily ji a britské stroje se od ruských hranic odklonily. Ze stejného prostoru se ale za poslední čtyři roky hlásily i případy, kdy šlo o mnohem víc než o změnu kurzu. Redakce ArmádníhoZpravodaje proto hlášení rozdělila podle toho, co stojí v britských a aliančních dokumentech a co jen v ruských zprávách.

Tři letouny u ruských hranic a jedna věta z Moskvy

Stalo se to 16. září 2026. Ruské médium TVGram s odkazem na Ministerstvo obrany Ruské federace uvedlo, že nad Černým mořem potkaly ruské stroje britský RC-135W Rivet Joint, tedy průzkumný letoun, který zachytává a vyhodnocuje elektronické a rádiové zpravodajství, a dva Eurofightery Typhoon, víceúčelové bojové letouny britského letectva. Doprovod podle téže zprávy zajistily Su-27, ruské dvoumotorové stíhací letouny známé v NATO jako Flanker. Britská trojice se po přiblížení otočila a od hranic odletěla.

V ruském hlášení je i věta, že „letounům-špionům se nepodařilo proniknout do vzdušného prostoru Ruska“. Z ní plyne, co Moskva podává jako výsledek: nikoli zásah, ale změnu kurzu. Britské letectvo přitom tyto lety popisuje jako operace v mezinárodním vzdušném prostoru podle mezinárodního práva. V tiskovém přehledu Royal Air Force ani ve zprávách britského ministerstva obrany se k datu 16. září 2026 vyjádření k tomuto letu neobjevuje.

Rivet Jointy má britské letectvo v celé flotile tři. Každé jejich nestandardní setkání s ruskou stíhačkou proto váží víc než u běžného typu.

Jak nebezpečné takové setkání dokáže být, ukázal stejný typ britského letounu v dubnu 2026, kdy mu ruský stroj přeletěl před nosem šestkrát.

Zásah, který Londýn označil za nejvážnější od roku 2022

Měřítko rizika dala veřejnosti sama britská strana. Podle tiskové zprávy britského ministerstva obrany z 20. května 2026 zachytily dva ruské letouny britský Rivet Joint nad Černým mořem nebezpečným způsobem už v dubnu 2026. Su-35 se přiblížil tak, že se v britském stroji spustily nouzové systémy a vypnul se autopilot. Su-27 pak šestkrát proletěl před britským letounem, nejblíže 6 metrů od jeho nosu; ministerstvo to označilo za nejnebezpečnější ruskou akci proti Rivet Jointu od roku 2022 a ke zprávě zveřejnilo i snímky.

Rok 2022 v té větě není náhodou. Redakce ArmádníhoZpravodaje otevřela záznam dolní komory britského parlamentu z 20. října 2022 a porovnala jeho slovník s tím, jak o setkáních nad Černým mořem mluví obě strany od té doby. Tehdejší ministr obrany Ben Wallace v něm k 29. září 2022 uvedl v překladu z angličtiny: „jeden ze strojů Su-27 vypustil raketu v blízkosti letounu britského letectva Rivet Joint mimo vizuální dohled“. Ruská strana podle stejného záznamu odpověděla 10. října 2022, že šlo o technickou poruchu.

Po tomto incidentu Británie podle záznamu obnovila hlídkové lety, ale už s doprovodem stíhaček. Odtud vede přímá linka k sestavě jednoho průzkumného letounu a dvou Typhoonů. Stejnou trojici hlásila Moskva i 24. července 2024, kdy podle listu Vedomosti citujícího tiskovou službu ruského ministerstva obrany vyslala Su-27 z hotovostních sil a cíle se po přiblížení otočily. Slovník se od té doby nemění: Moskva mluví o zabránění narušení hranice, Londýn o letech v mezinárodním prostoru.

• 29. září 2022: podle britského parlamentního záznamu vypustil Su-27 raketu v blízkosti RC-135W
• 24. července 2024: podle ruského ministerstva obrany se RC-135 se dvěma Typhoony po přiblížení Su-27 otočil
• duben 2026: podle britského ministerstva obrany šest průletů Su-27 až na 6 metrů a vypnutý autopilot
• 16. září 2026: podle ruských médií doprovod britské trojice bez hlášeného dalšího incidentu

Ve stejný den se nad Černým mořem podle ruských zdrojů pohyboval ještě jeden stroj NATO, tentokrát bez posádky.

Jeden poslouchá, dva kryjí, čtvrtý sleduje ze 16 kilometrů

Rozdělení rolí vysvětlí víc než otázka, kdo je silnější. U RC-135W uvádí Royal Air Force maximální rychlost 470 uzlů, tedy zhruba 870 km/h, a dostup 39 000 stop, což odpovídá přibližně 11,9 km. Typhoon FGR4 je proti němu rychlý ochranný stroj s dostupem 55 000 stop, tedy okolo 16,8 km, a s maximální rychlostí Mach 1,6; rychlost zvuku se mění s výškou a teplotou, takže přepočet na km/h by bez těchto údajů neměl vypovídací hodnotu. Su-27 plní roli záchytného stíhacího letounu: cizí stroj najít, identifikovat a doprovodit.

Čtvrtým hráčem je bezpilotní prostředek. Kommersant 16. září 2026 s odkazem na agenturu TASS a na zdroj z evropských leteckých dispečerských služeb napsal, že nad jižní částí Černého moře letěl výškový průzkumný dron RQ-4D Phoenix ve výšce kolem 16 km po startu z letecké základny Sigonella na Sicílii, a popsal jej jako stroj řízený italskými vojáky. Ve faktech o své zpravodajské a průzkumné síle, do kterých redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, vede ovšem NATO všech pět svých RQ-4D jako alianční, nikoli italskou techniku; dostup stroje uvádí 18 288 metrů, tedy asi 18,3 km, a dolet 16 113 km. Konkrétní trasa z 16. září 2026 potvrzená Aliancí není.

Proč se let nad Černým mořem počítá i Česku

Proč se incident nad mořem, od kterého Česko dělí dvě hranice, počítá i v Praze? Protože sledování Černého moře je po roce 2022 rutinní součástí aliančního přehledu o situaci. NATO v září 2023 uvedlo, že jeho sledovací drony od roku 2022 letěly na východním křídle převážně v oblasti Černého moře. Britské letectvo u Rivet Jointu píše, že dodává situační přehled britským i aliančním velitelům.

V dokumentu Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, který vymezuje směřování české obrany, dohledala redakce ArmádníhoZpravodaje pasáž na straně 7: Česká republika chrání svrchovanost a územní celistvost především prostřednictvím kolektivní obrany podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. NATO tento článek popisuje jako povinnost pomoci členovi, na kterého někdo zaútočí, přičemž pomoc nemusí znamenat použití zbraní. Výstupy letů nad Černým mořem se sbíhají v obrazu situace, na kterém staví i česká obrana.

Riziko těchto setkání se tedy neměří tím, kdo koho odkloní od hranice. Měří ho 6 metrů z dubna 2026, kdy k nehodě mezi členským státem NATO a Ruskem chybělo podle britského popisu velmi málo. V tomto smyslu je hlášení ze 16. září 2026 tou lepší variantou: nic z dubnového scénáře se neopakovalo. A to je zjištění, které ve větě o neúspěšných letounech-špionech nezní.

Metodika

Podnětem byla ruská zpráva ze 16. září 2026 s odkazem na Ministerstvo obrany Ruské federace; přímý výstup tohoto ministerstva se v jeho otevřeném kanálu dohledat nepodařilo, stejně jako britské vyjádření k témuž letu a nezávislá letová stopa. Redakce ArmádníhoZpravodaje pracovala s tiskovou zprávou britského ministerstva obrany z 20. května 2026, se záznamem dolní komory britského parlamentu z 20. října 2022, s technickými listy britského letectva, s fakty NATO a s dokumentem Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 (Praha 2019, str. 7). Do převodů vstoupily hodnoty: 39 000 stop × 0,3048 = 11 887 m, tedy 11,9 km; 470 uzlů × 1,852 = 870 km/h; 55 000 stop × 0,3048 = 16 764 m, tedy 16,8 km; 18 288 m = 18,3 km. Mach 1,6 zůstal bez přepočtu, protože rychlost zvuku závisí na výšce a teplotě; žádné částky se nepřepočítávaly, kurz se tedy neuplatnil. Článek neuvádí trasy, taktické postupy ani parametry Su-27, pro které se nepodařilo najít oficiální technický list, a let bezpilotního RQ-4D ze 16. září 2026 zůstává tvrzením ruských médií, které Aliance nepotvrdila.