Francie a Švédsko spojily síly: Gripeny pro Ukrajinu dostanou „kladiva“ s raketovým motorem. Rusové se jich děsí

Představte si bombu, která po odhozu z letounu nezačne jen klouzat k zemi, ale zapálí vlastní raketový motor, nabere rychlost a letí desítky kilometrů k cíli s přesností do deseti metrů, a to i v prostředí, kde protivník aktivně ruší satelitní navigaci. Přesně takovou zbraň teď mají dostat ukrajinské Gripeny. Podle francouzských a oborových zdrojů probíhají práce na integraci bomb AASM Hammer od firmy Safran na švédské stíhačky JAS 39 Gripen, které Kyjev začne přebírat už příští rok. Nejde přitom o izolovanou dodávku jedné zbraně. Francie přináší munici a průmyslové know-how, Švédsko letouny, výcvik a platformu, Británie peníze a dodavatelský řetězec. Vzniká evropská úderná osa, která může Rusku výrazně zdražit válku v týlu.

Co jsou ta „kladiva“ a proč se jich Moskva obává

Název Hammer není jen neformální přezdívka. Jde o oficiální anglický akronym výrobce Safran: Highly Agile Modular Munition Extended Range, tedy vysoce obratná modulární munice s prodlouženým doletem. Francouzsky se zbraň označuje AASM (Armement Air-Sol Modulaire). Konstrukce je elegantně jednoduchá v principu, ale sofistikovaná v provedení: na standardní leteckou pumu o hmotnosti 125, 250, 500 nebo 1 000 kg se připevní přední naváděcí sekce a zadní modul s raketovým pohonem, který prodlužuje dolet na více než 70 kilometrů.

Naváděcí sekce existuje ve třech konfiguracích: GPS/inerciální, infračervená a laserová. Klíčová je schopnost fungovat v režimu „vystřel a zapomeň“ i tam, kde protivník masivně ruší signál GPS. Právě to dělá Hammer mimořádně nepříjemným pro ruskou armádu. Velitelská stanoviště, muniční sklady, opevněné pozice a logistické uzly v hloubce desítek kilometrů za frontovou linií přestávají být v bezpečí, aniž by nosič musel nalétat do nejhustší zóny protivzdušné obrany.

Ukrajina přitom Hammer nezná jen z katalogů. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly tyto pumy úspěšně adaptovány i na sovětské MiGy-29 a nasazeny v bojových podmínkách. Přesnost do 10 metrů a dosah do 70 km potvrzuje Kyjev z vlastní zkušenosti. Teď jde o to přenést tutéž munici na modernější a výkonnější platformu.

Dvě vlny Gripenů: přemostění a budoucí páteř

Švédsko připravilo pro Ukrajinu dvoustupňový plán. První vlna zahrnuje dar až 16 stíhaček Gripen C/D z aktivních švédských zásob. Tyto stroje mají dorazit na začátku roku 2027. Gripen C/D disponuje osmi závěsníky, motorem o tahu 80,5 kN, maximální vzletovou hmotností 14 000 kg a nízkými nároky na údržbu; dokáže operovat z krátkých a improvizovaných drah, což je v ukrajinských podmínkách zásadní výhoda.

Druhou vlnu tvoří 16 nových Gripenů E, jejichž nákup podepsal prezident Zelenskyj 30. června 2026. Kontrakt v hodnotě přibližně 60 miliard korun zadal Saab prostřednictvím švédské obranné agentury FMV s dodávkami v letech 2029–2030. Gripen E je proti starší verzi výrazný skok:

• Radar AESA s elektronickým řízením paprsku
• Infračervený vyhledávací a sledovací systém (IRST)
• Pokročilý systém elektronického boje
• Deset závěsníků místo osmi
• Vyšší tah motoru a maximální vzletová hmotnost

Logika je jasná: verze C/D slouží jako přemostění, aby Ukrajina získala západní stíhací schopnost co nejdříve. Verze E pak má tvořit dlouhodobou páteř letectva. Švédský premiér přitom už v listopadu 2025 hovořil o exportním záměru na 100 až 150 Gripenů pro Ukrajinu v delším horizontu a generální ředitel Saabu Micael Johansson toto číslo potvrdil investorům.

Jak Francie a Švédsko skládají puzzle dohromady

Integrace AASM Hammer na Gripen není otázka pouhého zavěšení pumy pod křídlo. Podle oborového tisku pracují Saab a Safran na úpravách závěsníků, systému řízení výzbroje a rozhraní pro předávání cílových dat. Saab sám v roce 2022 uzavřel s FMV kontrakt na vývoj nového odpalovacího systému pro Gripen, což ukazuje, že každá nová integrace výzbroje je samostatná a netriviální inženýrská práce.

Proč se to děje právě teď? Hammer byl dosud veřejně spojován téměř výhradně s francouzským Rafale, pro který byl původně navržen. Safran sám v roce 2016 uváděl, že AASM vznikla pro potřeby francouzského letectva a námořnictva. Motivace k rozšíření na konkurenční západní typ je zjevně ukrajinská: Kyjev munici zná, používá ji a chce ji mít i na budoucí platformě. Francie navíc 14. července 2026 ve společném prohlášení s Ukrajinou povolila licenční výrobu bomb AASM a střel SCALP přímo na ukrajinském území ještě před koncem roku 2026. Nejde tedy o jednorázovou dodávku, ale o průmyslovou linku s dlouhodobým výhledem.

Britský rozměr celý obraz doplňuje: Londýn v červenci 2026 oznámil investici 300 milionů eur do pomoci s dodáním Gripenů pro Ukrajinu, včetně výcviku, simulátorů a náhradních dílů, s účastí více než 50 britských firem v globálním programu Gripen.

Hammer versus konkurence: kde stojí ve srovnání

Americká JDAM-ER od Boeingu používá křídelní kit, který standardní pumu promění v klouzavou střelu s doletem přes 65 kilometrů. Je levná, masově vyráběná a modulární, ale nemá vlastní pohon, takže její dolet závisí na výšce a rychlosti odpalu. Britská Paveway IV od RTX je dvojrežimová přesně naváděná puma, pilíř RAF od roku 2008, ale její přesný dolet není v otevřených zdrojích veřejně číslován.

Hammer se od obou liší právě raketovým pohonem, který mu dává aktivní dolet nezávislý na pouhém klouzání. Safran navíc v roce 2025 představil varianty XLR s miniaturním proudovým motorem a deklarovaným doletem nejméně 140 km z velké výšky, tedy budoucí rozšíření rodiny, které by z Hammeru udělalo ještě nebezpečnější nástroj.

Pro srovnání s ruskou stranou: Moskva sama nasazuje klouzavé pumy odpálené z bezpečné vzdálenosti mimo dosah části ukrajinské protivzdušné obrany. Přesné oficiální parametry ruských zbraní v otevřených zdrojích chybí, ale princip je totožný: úder ze vzdálenosti desítek kilometrů. Rozdíl je v tom, že Hammer nabízí vyšší přesnost a odolnost vůči rušení, zatímco ruské klouzavé pumy spoléhají spíš na objem a hmotnost náloží.

Kdy to bude létat a co to změní

Výcvik ukrajinských pilotů už běží. Švédsko na jaře 2026 spustilo přípravu pilotů a technického personálu, v Kanadě od dubna 2025 probíhá přechodový výcvik; v září 2026 bylo 21 ukrajinských vojáků ve třetí a čtvrté fázi na cvičných L-39 před přechodem na západní bojové typy. Personální pipeline funguje, ale k plné bojové způsobilosti zbývá ještě několik kroků.

Nejdříve reálně nasaditelné Gripeny C/D s integrovaným Hammerem? Pokud práce na integraci a typový výcvik doběhnou včas, potenciálně v průběhu roku 2027. Plně rozvinutá schopnost na Gripenech E je realistická spíše od roku 2029 a dál. Prezident Zelenskyj v září 2026 naznačil, že Ukrajina bude mít Gripeny ještě letos, ale ve švédských a firemních primárních dokumentech se tato akcelerace zatím nepropsala.

Sama o sobě tato kombinace válku neotočí, počty jsou omezené a nejmodernější verze přijdou až za několik let. Reálný dopad ale může být citelný na taktické úrovni: přesnější údery z větší vzdálenosti, systematický tlak na ruské týlové cíle a postupné vytlačování ruských nosičů klouzavých pum dál od fronty. Pro Rusko je přitom nebezpečnější celý systém (letoun, munice, výcvik, logistika, průmyslová základna) než jakákoli izolovaná puma.

Evropa poprvé skládá Ukrajině kompletní úderný balík od letounu přes munici až po budoucí výrobní kapacitu na ukrajinském území. Švédská vláda to sama rámuje slovy, že „Ukrajina brání i svobodu Švédska.“ Pro ruské velení to znamená jedinou věc: válka v týlu bude dražší, nebezpečnější a těžší na zvládnutí.