Rusko cítí, že slábne, a ani Su-57 to nezmění. Finsko dostává první F-35A a vysílá mu vzkaz tak jasný, že ho musí chápat

Na letišti Lajes Field na azorském ostrově Terceira zastavilo šest stíhaček F-35A Lightning II, tedy jednomístných strojů páté generace, které jsou postavené tak, aby si je radar všiml co nejpozději a aby si mezi sebou předávaly data. Tři nesly belgické znaky, tři finské. Startovaly v texaském Fort Worth, kde je vyrobil americký zbrojní koncern Lockheed Martin, a nad Atlantikem jim palivo doplňovaly tankovací letouny. Odtud do Rovaniemi za polárním kruhem je vzdušnou čarou zhruba 8 000 km, tedy asi trojnásobek toho, co F-35A zvládne na vnitřní palivo. Redakce ArmádníhoZpravodaje k tomu otevřela finské vládní rozhodnutí, kterým se celý nákup schvaloval, a přepočítala, kolik Finové za 64 letounů platí v korunách a co z toho vychází na jednoho obyvatele.

Šest stíhaček, jedno mezipřistání a letiště za polárním kruhem

Finský letecký web Lentoposti uvedl, že skupina odstartovala z Fort Worth 15. září 2026 pod přeletovými volacími znaky Retro61 až Retro66 a s tankovací podporou dosedla na Azorech. Tři finské stroje jsou první, které míří přímo do Finska. Neznamená to, že finské F-35A dosud neexistovaly: první z nich slouží k výcviku ve Spojených státech a finský pilot s jedním z nich vzlétl 16. dubna 2026 ze základny Ebbing v arkansaském Fort Smith.

Cíl je jasný. Na severu Finska leží Rovaniemi, základna křídla Lapland Air Wing, které hlídá vzdušný prostor nad severem země a má základnu připravenou na příjem nové techniky. Veřejnoprávní Yle s odkazem na komunikační centrum finského letectva napsalo, že stroje mají být v Rovaniemi do 1. října 2026, kdy je čeká oficiální představení; přesný čas příletu letectvo předem neoznámilo. Hledání náhrady za dosluhující techniku začalo programem HX koncem roku 2015 a výběr padl na F-35A v prosinci 2021.

Co Finové dostávají místo dosluhujících Hornetů

Technický list amerického letectva uvádí u F-35A nejvyšší rychlost Mach 1,6, dolet na vnitřní palivo přes 2 200 km a bojový rádius přes 1 093 km. To poslední číslo je v praxi nejdůležitější: stroj odletí od základny víc než 1 000 km, splní úkol a vrátí se, aniž by musel doplňovat palivo. Hmotnost nesené výzbroje činí 8 160 kg a část z ní letoun ukrývá uvnitř trupu, aby zůstal pro radary nenápadný.

Zhruba 8 000 kg zbraní si lze představit jako šest osobních aut velikosti Škody Octavia. Tenhle přepočet je ilustrace redakce ArmádníhoZpravodaje podle hmotnosti běžného kombi, ne údaj výrobce letounu.

Finské letectvo ve svém informačním listu k F/A-18C/D Hornet, tedy ke stroji, který v roce 2026 tvoří páteř jeho stíhacího letectva, uvádí rychlost 1 300 km/h v malé výšce a Mach 1,8 ve větších výškách. Ve výšce je tedy starší letoun na papíře rychlejší. Rozdíl neleží v rychlosti: finské ministerstvo obrany při oznámení výběru vyzdvihlo u F-35 utajení radarového obrazu, senzory a schopnost fungovat v síti. Bojový rádius Hornetu ve zveřejněném listu není, takže se tato veličina srovnávat nedá. Datum 1. října 2026 platí pro slavnostní představení, plnou schopnost novou techniku nasadit ale finské podklady kladou do dalších let, a důvod neleží v letadlech.

Proč první stroje na základně ještě nejsou letka

Mezi přistáním a bojovým nasazením stojí přejímky, nálety a hlavně lidé. Počátečním výcvikem ve Spojených státech má projít přibližně 150 Finů včetně asi 20 instruktorů, jejichž kurzy poběží do začátku roku 2028; první skupina letecko-technického personálu začala v září 2025 na základně Eglin na Floridě. Podle finského vládního přehledu o stavu programu má první letka v Rovaniemi dosáhnout počáteční operační schopnosti začátkem roku 2028 a celé letectvo má být na nové technice do konce roku 2030. Do té doby poletí Hornety a F-35A vedle sebe.

Na základně se zatím staví. Vládní materiál mluví o nových úkrytových, údržbových, výcvikových a skladovacích objektech, o manévrovacích plochách i velitelských pracovištích; simulátorové prostory Lapland Air Wing měly být hotové na začátku podzimu 2026. Jak je letiště připravené, si Finové vyzkoušeli 8. září 2026, kdy do Rovaniemi podle Lentoposti přiletěly dva norské F-35A. Nešlo o výcvik pilotů, ale o zkoušku letiště.

Osm miliard eur, které nejsou jen za letadla

Z rozhodnutí finské vlády PLM/2021/72, do kterého redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, plyne, že Finsko koupilo 64 letounů F-35A ve verzi Block 4 a k nim zbraně, software, materiál, služby, výcvik potřebný k zavedení systému a údržbu s náhradními díly na roky 2025 až 2030. Cena je 8 378 184 537,06 EUR bez daně z přidané hodnoty. Zkratka osmimiliardová zakázka na stíhačky tedy neplatí; položka za samotný letoun v dokumentu není.

Daň ve výši 2 010 764 288,89 EUR se podle rozhodnutí rozpočtuje zvlášť a stejně se má zacházet i s dopady kurzu a inflace. V dokumentu stojí: „Výdaje způsobené indexovými a kurzovými změnami se rozpočtují samostatně…“ V překladu pro čtenáře: konečný účet se od částky v rozhodnutí bude lišit, i když se objem dodávky nezmění.

Kurzem České národní banky k 17. září 2026 to je zhruba 203,6 miliardy Kč. Po vydělení počtem obyvatel Finska vychází zhruba 36 000 Kč na jednoho Fina, a to za celý program s dodávkami do roku 2030, nikoli za rok. Finská vláda zveřejnila počet kusů i cenu na dvě desetinná místa. Ruský Rostec mluvil v únoru 2026 o dodávce Su-57 jako o velké partii, bez jediného čísla, a právě v tom rozdílu leží celá pointa.

Otázku, kdo je silnější, u dvou stíhaček páté generace z veřejných zdrojů rozhodnout nelze. Veřejný profil Su-57 u Sjednocené letecké korporace, ruského výrobce vojenských letadel, popisuje víceúčelový komplex páté generace na cíle ve vzduchu, na zemi i na moři, ve dne, v noci i v podmínkách rušení. Srovnatelná čísla o rychlosti, doletu nebo nosnosti v něm nejsou. Státní zbrojní korporace Rostec 9. února 2026 oznámila, že ruskému ministerstvu obrany předala „velkou partii letounů Su-57“ s modernizovanou výzbrojí, a počet kusů, cenu ani termíny neuvedla.

Obě oznámení vedle sebe postavila redakce ArmádníhoZpravodaje. Na jedné straně dokument s kusy, cenou a roky, na druhé přídavné jméno. Finský nákup je navíc součástí evropské vlny jednoho typu, což u letounu postaveného na sdílení dat mění jeho hodnotu jinak než tabulka parametrů. Rozsah ruského programu se z veřejných dokumentů ověřit nedá.

Pro NATO a Evropu to znamená jedno: severní křídlo aliance dostává 64 strojů s dohledatelným harmonogramem do konce roku 2030. Česka se to týká víc, než se na první pohled zdá. Ministerstvo obrany ČR stvrdilo 29. ledna 2024 pořízení 24 letounů F-35, první mají do země přiletět v roce 2031 a gripeny mají sloužit do roku 2035. Finsko v roce 2026 prochází úsekem, který má Armáda ČR před sebou, včetně těch let mezi prvním přistáním a plnou schopností. A vzkaz, pokud v tom nějaký je, nezní rychlostí ani nosností: jednu stranu lze zkontrolovat na dvě desetinná místa, druhou zatím jen po partiích.