Video: první bitva námořních dronů v dějinách. Ukrajinský Sargan 3000 potopil ruský protějšek a otevřel novou éru války

Nejdřív je v záběru rozostřený horizont z kamery nízko nad vodou. Pak se v obraze ustálí tmavý trup s kovovým stožárem, na němž se otáčí radar, a začne palba. Obraz se přepne na detail zbraňové stanice a asi po půl minutě na pohled z výšky, kde už oba stroje kreslí do hladiny prudké oblouky. Ruské plavidlo zpomaluje, odlétávají z něj světlé kusy a mizí pod vodou. Ani na jednom z těch dvou plavidel nebyl člověk. Redakce Armádního Zpravodaje prošla popis záznamu i dostupnou dokumentaci obou plavidel a oddělila, co je na obraze vidět, od toho, co k němu dodává ukrajinské velení.

Nejdřív kamera u hlavně, potom pohled z výšky

Záznam zveřejnilo 12. září 2026 ukrajinské námořnictvo na svém oficiálním telegramovém kanálu. The War Zone uvádí, že video trvá 81 sekund, Janes v něm popisuje tři úhly: pohled od zbraňové stanice, pohled z paluby a záběr zřejmě ze vzduchu. Střílel Sargan 3000, ukrajinský bezosádkový člun, tedy plavidlo bez posádky ovládané na dálku; podle Naval News ho staví firma Nordex a vede se také pod jménem SeaWolf.

Cílem byl malý ruský bezosádkový člun s průzkumnou technikou včetně radaru na stožáru. Střelecká výzbroj na něm vidět není a na záznamu není vidět, že by odpovídal palbou. Palbu i následné potopení popisují Janes a The War Zone, samotné zničení ruského plavidla je tvrzením ukrajinského námořnictva. Ke střetu došlo v Černém moři, přesné místo oznámeno nebylo; Naval News považuje za nejpravděpodobnější jeho severozápadní část mezi Odesou a Krymem.

Klíč k tak jednostrannému výsledku leží v jedné skříni na přídi ukrajinského člunu a v pěti číslech, která zatím nikdo oficiálně nepotvrdil.

Kulomet ráže 12,7 mm a čísla, která nikdo nepotvrdil

Tou skříní je dálkově ovládaná zbraňová stanice PROTECTOR RS4 norské zbrojovky Kongsberg, která dodává zbraňové stanice pro pozemní i námořní platformy. Produktový list, dokument 21012026/V3, uvádí na druhé straně kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm, denní zaměřovač, termovizi, laserový dálkoměr a otáčení o 360 stupňů. V praxi to znamená, že operátor zamíří na cíl nízko nad houpající se hladinou, aniž by u zbraně stál člověk. A člun se po střelbě může vrátit a vyjet znovu.

Slabší je papírová stránka samotného plavidla. Kolují u něj délka 6,9 m, šířka 2,2 m, dojezd až 1 600 km, nosnost 450 kg a rychlost 40 až 55 uzlů, v přepočtu 74 až 102 km/h. Profil Drone Warfare Intelligence ale upozorňuje, že žádný ukrajinský úřad, námořnictvo ani výrobce nezveřejnil jediný výkonový údaj. Z dokumentace, do které redakce Armádního Zpravodaje nahlédla, plyne, že potvrzený technický list k Sarganu 3000 vydán nebyl.

Udávaný dojezd 1 600 km je po zaokrouhlení 1,36násobek maximální šířky Černého moře, kterou zpráva Černomořské komise o stavu prostředí uvádí okolo 1 175 km. Rozdíl je 425 km, jde ale o ilustraci z neoficiálního vstupního čísla. Pro srovnání slouží Magura V5, nejznámější ukrajinský námořní dron, jehož parametry zveřejnila ukrajinská vojenská rozvědka, známá zkratkou GUR.

Levý sloupec nemá oficiální potvrzení, údaje o Maguře V5 pocházejí z materiálu GUR ze 3. listopadu 2024. Zbývá nejcitlivější otázka celého případu: kdo vlastně tvrdí, že šlo o první střet tohoto druhu, a co z toho potvrdil někdo jiný než Kyjev.

Kdo za tvrzením o prvenství vlastně stojí

Janes volí opatrnou formulaci: „Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že dosáhlo světově prvního zničení…“ Naval News píše silněji: „Poprvé v historii zničil bezosádkový hladinový dron v boji jiné bezosádkové hladinové plavidlo.“ Rozdíl mezi oběma větami je celý spor o prvenství. The War Zone dodává, že tvrzení nedokáže nezávisle ověřit, ale dřívější případ, kdy by jeden bezosádkový člun zničil jiný, nenašel.

• Palba a potopení plavidla: zachyceno na záznamu zveřejněném ukrajinským námořnictvem.
• Potopení jako výsledek zásahu Sarganu 3000: tvrdí ukrajinské námořnictvo.
• Typ potopeného plavidla: identifikace Naval News a analytika H. I. Suttona jako vylepšeného Orkanu, též Zefiru.
• Přesné místo a čas střetu: nezveřejněno.

Sutton na svých stránkách Covert Shores u původního Orkanu uvádí délku 5,3 m, šířku 1,7 m a výšku 0,8 m, u novější verze zvětšenou příď, kterou vykládá jako prostor pro nárazovou nálož. Jde o posouzení podle vnějších znaků, ne o ruský údaj. Pozor na jednu past: název Sargan nese i ruský bezosádkový člun představený v červnu 2023, dlouhý 2,12 m. S ukrajinským Sarganem 3000 nemá nic společného.

Proč se souboj dvou prázdných člunů počítá i v Bruselu

ANALÝZA Jestliže na sebe bezosádkové čluny začaly střílet, dostaly vedle role zbraně i roli ochrany. Severoatlantická aliance počítá s bezosádkovými námořními systémy jako se samostatnou schopností pro námořní prostředí, konkrétně pro hledání a likvidaci min a sledování ponorek; iniciativu spustila v říjnu 2018 a cvičení REPMUS hostí Portugalsko od září 2019. Evropská obranná agentura podle svého přehledu vede výzkum bezosádkových námořních systémů od roku 2009 a spustila v této oblasti 15 projektů.

Ukrajina staví na námořních dronech proti výrazně silnějšímu loďstvu od roku 2022. Rusko odpovědělo vlastními malými čluny. Ve chvíli, kdy obě strany mají desítky plavidel bez posádky, přestává být hlavní otázkou, kdo má větší loď, a začíná být otázkou, kdo dřív uvidí a zasáhne cíl nízko nad hladinou.

Česko válečné loďstvo nemá; důsledek je proto nepřímý, ale konkrétní. Aliance zřídila v únoru 2023 koordinační buňku pro kritickou podmořskou infrastrukturu, tedy pro kabely a potrubí, a v lednu 2025 spustila aktivitu Baltic Sentry, do níž patří i malá flotila námořních dronů. Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 počítá s bezosádkovými a autonomními systémy a se závazkem přispívat ke společné obraně, takže tuto schopnost platí i český poplatník. Černé moře k tomu přidalo jednu větu: nárazový útok, po kterém plavidlo zmizí, má ozbrojenou alternativu, která po palbě dopluje domů a vyjede znovu.