Nizozemsko se zbavuje stárnoucích AWACS. Kupuje nový superletoun NATO, který na Ukrajině sleduje Rusy na 550 km

Nizozemské ministerstvo obrany oznámilo 10. září 2026 podpis předběžné dohody se Švédskem o nákupu jednoho letounu Saab GlobalEye AEW&C, stroje, který v jednom trupu kombinuje radar s dosahem přes 550 kilometrů, systém velení a řízení a schopnost současně sledovat vzdušné, námořní i pozemní cíle. Nejde přitom jen o výměnu jednoho typu za druhý. Nizozemsko se tímto krokem poprvé v historii vymaňuje ze závislosti na sdílené alianční flotile stárnoucích Boeing E-3A Sentry, jejichž draky jsou odvozeny od civilních Boeingů 707 a které NATO provozuje už přes čtyři dekády. Současně ale zůstává součástí širšího aliančního projektu, v němž jedenáct spojenců pořizuje až deset GlobalEye jako nástupce právě těchto AWACS. Dvě paralelní linky, jeden cíl: zajistit, aby aliance po roce 2035 neoslepla.

Dvě smlouvy, jeden letoun

Ve skutečnosti běží dvě oddělené akvizice současně.

Ta první je ryze národní. Nizozemsko podepsalo se Švédskem takzvaný Letter of Intent, tedy předběžnou dohodu o záměru, nikoli hotovou kupní smlouvu. Saab výslovně uvedl, že od Nizozemska zatím neobdržel objednávku. Dodání vlastního nizozemského stroje je plánováno na rok 2031. Do té doby mají nizozemské posádky od roku 2028 získat přístup ke třem švédským GlobalEye, cvičit na nich a případně je i nasazovat v rámci společného poolu.

Ta druhá linka je alianční. Už 7. července 2026 oznámilo NATO společný nákup až deseti GlobalEye jako nových AWACS aliance. Zapojilo se jedenáct spojenců a generální tajemník Mark Rutte při té příležitosti prohlásil, že GlobalEye posouvá vzdušnou výstrahu a řízení „na novou úroveň“. Nizozemsko je tedy uvnitř obou linií, národní i společné. Získává suverénní kapacitu, kterou dosud nemělo, a zároveň přispívá do sdíleného aliančního fondu.

Proč jsou dosavadní AWACS „stárnoucí“

Letouny Boeing E-3A Sentry tvoří páteř vzdušného dohledu NATO od počátku osmdesátých let. Aliance jich provozuje čtrnáct kusů z letecké základny Geilenkirchen v Německu, nedaleko nizozemských hranic. Jejich radar AN/APY-2 dokáže podle NATO zachytit nízkoletící cíle do 400 kilometrů a cíle ve střední výšce do 520 kilometrů. Stále létají, stále plní úkoly: stovky hlídkových letů na východním křídle, monitoring oblohy nad Ukrajinou, sledování ruských letadel, střel, lodí, dronů i pozemních cílů.

Problém není v tom, co dnes umí. Problém je v tom, co za pár let přestanou zvládat. Draky těchto letounů mají za sebou více než čtyři dekády provozu. Aliance jim nyní platí poslední prodloužení životnosti do roku 2035 a sama uvádí, že další prodlužování po tomto datu už není praktické. Nizozemské ministerstvo obrany to formuluje ještě příměji: po roce 2035 typ už nebude smět létat. Čekat na náhradu na poslední chvíli by znamenalo riskovat slepé okno v době, kdy je vzdušný dohled nad východní Evropou důležitější než kdykoli od konce studené války.

Co umí GlobalEye a proč mu říkat „superletoun“

Saab GlobalEye stojí na platformě kanadského obchodního tryskáče Bombardier Global 6000/6500. Na první pohled neobvyklá volba, business jet místo těžké vojenské platformy. Důvody jsou ale pragmatické: dlouhý dolet, vytrvalost kolem dvanácti hodin, provoz z menších letišť, nižší životní náklady a menší logistická stopa. Místo „létajícího hangáru“ vznikl rychlý a úsporný senzorový uzel.

Klíčové technické parametry GlobalEye podle výrobce:

• Radar Erieye ER — aktivní elektronicky řízená anténa (AESA) s technologií galium nitridu (GaN), dosah přes 550 km, detekce nízkoletících hrozeb na více než 400 km při letu ve výšce přibližně 10 700 metrů
• Vícedoménová schopnost — současné sledování vzdušných, námořních i pozemních cílů v jednom stroji
• Vytrvalost — přibližně 12 hodin letu bez doplnění paliva
• Instrumentovaný dosah — 650 km
• GaN přínos — Saab uvádí 70% navýšení detekčního dosahu proti obtížně zjistitelným vzdušným cílům s nízkou radarovou odrazností oproti předchozím verzím radaru

Právě technologie galium nitridu je jedním z důvodů, proč označení „superletoun“ není jen marketingová nadsázka. Tranzistory z GaN umožňují radarovým prvkům vysílat signál s výrazně vyšší energií, což přímo prodlužuje dosah. Elektronické řízení svazku pak dovoluje soustředit výkon přesně tam, kde je potřeba, ať už jde o stealthový stíhač, nebo nízko letící střelu s plochou dráhou letu.

Ve srovnání se stávajícími E-3A Sentry tak Erieye ER na papíře mírně přesahuje zveřejněnou středněvýškovou detekční hodnotu staršího radaru a přináší modernější architekturu. Čisté srovnání jedna ku jedné je ale ošidné: NATO a Saab nezveřejňují metriky úplně stejným způsobem.

Sledování Rusů na 550 kilometrů, co to znamená v praxi

Údaj „550 km“ je parametr radaru, nikoli potvrzení, že nizozemský GlobalEye už dnes krouží nad Ukrajinou. Princip je takzvaný stand-off: čím výš letoun nese radar, tím dál posouvá radiolokační horizont. Z výšky deseti kilometrů nad aliančním vzdušným prostorem, třeba nad Polskem nebo Rumunskem, dokáže Erieye ER „vidět“ stovky kilometrů hluboko do ukrajinského a potenciálně i ruského prostoru, aniž by letoun překročil hranici.

Přesně tak dnes fungují i stávající AWACS. NATO veřejně potvrzuje, že jeho E-3A monitorují oblohu nad Ukrajinou a při těchto misích sledují ruská letadla, střely, lodě, velké drony i tanky. GlobalEye by stejný princip využíval s novějším a výkonnějším radarem. Ale pozor: „přes 550 km“ je maximální dosah senzoru za optimálních podmínek, nikoli záruka stejné kvality sledování každého cíle na zemi za každého počasí.

Nizozemský vlastní stroj navíc zatím neexistuje. Dodání je plánováno na rok 2031. Do té doby bude Haag spoléhat na alianční E-3A a od roku 2028 na přístup ke švédským GlobalEye.

Co to znamená pro Česko a východní křídlo

Česká republika letoun kategorie AEW&C neprovozuje, ve veřejně dostupných přehledech Armády ČR se takový typ neobjevuje. Praha ale není mimo hru: Česko je plným účastníkem programu NAPMO, tedy aliančního konsorcia, které financuje a provozuje flotilu E-3A z Geilenkirchenu. Na sdíleném vzdušném dohledu NATO závisí přímo.

Právě proto je nizozemský krok relevantní i pro české bezpečnostní zájmy. Aliance od února 2026 buduje takzvaný AFSC, federovaný systém, který má propojovat NATO-vlastněné, multinárodní i národní senzory do jedné sítě. Každý nový GlobalEye, ať už nizozemský, švédský, francouzský nebo alianční, se stává dalším uzlem v hustší a odolnější senzorové pavučině. Pro státy na východním křídle, které vlastní „oči v oblacích“ nemají, to znamená lepší a rychlejší situační obraz bez nutnosti kupovat vlastní letoun za miliardy.

Mimochodem, i obyvatelé nizozemského pohraničí mají důvod k úlevě. Nové Bombardiery s GlobalEye mají být výrazně tišší než čtyřmotorové E-3A startující z Geilenkirchenu. Bezpečnost a noční klid v jednom balíku.

Evropská poptávka po GlobalEye přitom akceleruje tempem, které ještě před pěti lety nikdo nečekal. Prvním zákazníkem byly Spojené arabské emiráty, které stroj objednaly už v roce 2015 a převzaly v dubnu 2020. Švédsko následovalo v červnu 2022, Francie oznámila záměr v červnu 2025 a závazně objednala dva kusy v prosinci téhož roku. Nizozemsko přišlo v září 2026. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 funguje jako katalyzátor: válka trvající už více než čtyři roky brutálně připomněla, že kdo nevidí, nemůže reagovat.