Evropa se na válku nestíhá připravit, varuje litevský exministr s tím, že budou Rusové pochodovat Varšavou

Landsbergis nejmenoval jen Vilnius. Přímo zmínil Varšavu i Berlín. Podle něj Evropa nezabraňuje příští válce, naopak k ní směřuje. Současné tempo přezbrojení podle jeho slov nestačí a evropské státy si pouze kupují čas, o kterém není jisté, kolik ho zbývá. Bývalý šéf litevské diplomacie, který vedl ministerstvo v letech 2020 až 2024 a bezpečnostní debaty komentuje i po odchodu z úřadu, přitom nehovoří z pozice vzdáleného pozorovatele. Mluví z Pobaltí, z regionu, kde se bezpečnostní hodiny tikají nejrychleji.

Varšava jako symbol selhání odstrašení

Formulace o ruských vojácích ve Varšavě není předpověď konkrétního tankového průlomu na příští úterý. Je to bezpečnostní zkratka: pokud selže odstrašení a Rusko nebude zastaveno už na Ukrajině, Polsko přestane být bezpečným týlem a stane se přední linií. Landsbergis to zasazuje do historického rámce, přímo odkazuje na pokusy o usmiřování nacistického Německa a na neschopnost evropských států zabránit sovětskému postupu v Polsku v roce 1939. Tento přístup má podle něj jméno: appeasement. A nefunguje.

Důležité je, že Landsbergis zároveň upozorňuje, jak by další ruská agrese mohla vypadat. Ne nutně jako klasické tankové kolony mířící na hlavní město. Spíš jako masivní dronové údery na kritickou infrastrukturu, elektrárny, vodovody, komunikační sítě, následované politickým nátlakem. Válka roku 2026 je podle něj zásadně jiná než válka roku 2022. A Evropa na ni nemá ani doktrínu, ani praxi.

Co říkají západní zpravodajské služby

Landsbergisova varování nejsou osamocená. Dánská vojenská rozvědka v únoru 2025 zveřejnila hodnocení, které konstatuje, že Rusko se připravuje na válku s NATO. Ne že ji zítra zahájí, ale že buduje kapacity, aby takové rozhodnutí mohlo učinit. Časové horizonty, které dánská rozvědka uvádí, jsou střízlivé a zároveň znepokojivé:

• 6 měsíců po zastavení či zmrazení války na Ukrajině: schopnost vést lokální válku v sousedství Ruska.
• Přibližně 2 roky: věrohodná regionální hrozba proti některým státům NATO v baltském prostoru.
• Asi 5 let: možnost velké evropské války, pokud by NATO nezbrojilo stejným tempem a USA se nezapojily.

Současně dánská rozvědka konstatuje, že Rusko už dnes vede hybridní válku proti NATO a Západu: sabotáže, kyberútoky, dezinformace. Veřejně dostupné dokumenty nedokládají schválený operační plán na Polsko či Česko. Dokládají ale rostoucí přípravu a systematické testování hranic.

Evropa utrácí rekordně, ale ne dost rychle

Peníze na obranu v Evropě rostou. Evropská obranná agentura uvádí, že členské státy EU utratily za obranu 418 miliard eur v roce 2025, tedy 2,2 % HDP. Pro rok 2026 se počítá s 454 miliardami a 2,4 %. Oproti roku 2021, kdy evropští spojenci v NATO dávali dohromady necelých 359 miliard dolarů, jde o dramatický nárůst.

Jenže objem peněz je jen polovina problému. Bílá kniha Evropské komise z března 2025 identifikuje sedm kritických schopnostních mezer: protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelectvo, munice a střely, drony a antidrony, vojenská mobilita, AI a kybernetický boj, strategické podpůrné kapacity. Komise sama přiznává, že unijní regulační rámec byl navržen pro mírové časy. Přeshraniční transfery obranných výrobků se zpožďovaly až o rok. Povolování výroby, společné nákupy, logistika, všude brzdí administrativa stavěná pro svět, který už neexistuje.

Landsbergis k tomu přidává další rozměr: Ukrajina dnes drží praktické know-how moderní války, zejména v oblasti dronů, které Evropě chybí. Nejde jen o techniku, ale o doktrínu, o způsob, jak drony integrovat do bojových operací. Komise zařazuje drony mezi klíčové mezery. Ukrajina je denně nasazuje v boji. Tento rozpor je podle Landsbergise důvodem, proč by se Ukrajina měla stát centrálním bodem evropské obrany, ne jen příjemcem pomoci.

Co to znamená pro Česko

Česká republika se v obranných výdajích pohybuje kolem evropského středu. Ministerstvo obrany v únoru 2026 představilo návrh rozpočtu s celkovými obrannými výdaji 184,7 miliardy korun, tedy zhruba 2,06 až 2,1 % HDP. To je pod dříve vyhlášenou trajektorií, která počítala s minimálně 2,2 % v roce 2026 a postupným růstem na 3 % do roku 2030. Část modernizačních projektů se přitom odsouvá do let 2027 až 2029.

Při rychlém unijním růstu výdajů se Česko dostává do paradoxní situace: není pod starým evropským průměrem, ale už není ani nad novým. Silnou stránkou zůstává pevná víceletá trajektorie směrem ke třem procentům. Slabou stránkou jsou právě ty odklady; každý odsunutý projekt je měsíc navíc, kdy konkrétní schopnost chybí.

Pro běžného občana Landsbergisovo varování neznamená, že má zítra kopat zákopy. Znamená ale, že základní krizová připravenost přestává být paranoidní předvídavostí a stává se rozumnou pojistkou. Vládní projekt 72 hodin doporučuje mít doma zásoby na tři dny, evakuační zavazadlo, kopie dokumentů, léky, vodu, rádio na baterie a plán pro rodinu.

Čas jako hlavní proměnná

Jádro Landsbergisova argumentu není panika. Je to matematika. Rusko zbrojí. Evropa taky, ale pomaleji a s administrativními brzdami. Ukrajina drží frontovou linii a zároveň vyvíjí způsoby boje, které Evropa teprve studuje. Pokud válka na Ukrajině zamrzne nebo skončí za podmínek, které Rusku umožní regenerovat síly, bezpečnostní hodiny se dramaticky zrychlí.

Odstrašení nevznikne dalším summitem ani další deklarací. Vznikne ve chvíli, kdy Rusko uvidí rychle rostoucí schopnosti, fungující průmysl a politickou vůli je použít. Zatím, podle Landsbergise i podle oficiálních dokumentů EU a NATO, tam Evropa není.